AstmaAstma je nejčastějším chronickým onemocněním u dětí. Zajímavé je, že jím většinou trpí chlapci, až v dospělosti se rozdíl mezi pohlavími obrací a mezi nemocnými převažují ženy. Astma získané v dospělosti je častěji přisuzováno alergické reakci, zatímco dětské astma má pravděpodobnou příčinu v genetických dispozicích.

Příznaky
Při tomto onemocnění trpí pacient chronickým zánětem průduškové sliznice. Nejedná se přitom o infekci, jako třeba u bronchitidy, ale o nepřiměřenou reakci průdušek na některé podněty okolního prostředí. Průdušková sliznice otéká a dochází ke zvýšené produkci hlenu. Stěny průdušek se navíc stahují, což omezuje prostor proudícímu vzduchu a tudíž i dýchání. Klasickým projevem astmatu je astmatický záchvat, při něm se zúží i nejmenší části průdušek, bronchioly. Astmatické záchvaty mohou mít různou intenzitu, od slabých, se kterými si lze za pomoci medikamentů poradit i doma, po velmi silné, vyžadující okamžitou lékařskou pomoc či hospitalizaci. Pacienti s astmatem mohou trpět napětím, až svíráním na hrudníku, obtížným „krátkým“ dýcháním charakteristickým písklavým a chrčivým zvukem, dušností, kašlem, často i neklidem a nespavostí.

Příčiny
Vznik prvotní dispozice k tomuto vážnému onemocnění dosud není objasněn. Podle některých lékařů je zapříčiněno kombinací genetických dispozic a vlivu okolního prostředí. Tyto spouštěče ovlivňují i závažnost onemocnění a způsob jakým jedinec reaguje na léčbu.
Bylo dokázáno, že na astma má vliv i kouření matek v těhotenství. U dětí, které přišly na svět císařským řezem, je výskyt astmatu dokonce o 20 % vyšší. Vědci tento jev připisují oslabení imunitního systému. Samotná nadměrná obranná reakce průdušek může být způsobena různými faktory. Může jít o vliv vnějšího prostředí: například prach ve vzduchu, zvířecí srst, pyl, roztoče, plísně nebo některé potraviny, tabákový kouř a různé další látky znečišťující prostředí. Nezřídka jde ale i o vnitřní příčiny, které jsou obvykle hůře rozpoznatelné: například stres, fyzickou námahu nebo infekci. Astma může vzniknout i z alergické rýmy, proto je důležité se v případě dechových obtíží obrátit na odborníka.

Léčba
Dispozice k tomuto onemocnění se zatím moderními léčivy ovlivnit nedá. Lékaři ale již umí léčit zánětlivou reakci v průduškách a tlumit její příznaky. V některých případech pak zcela zmizí. Jedná se však o dlouholetou léčbu, někdy je nutná i udržovací podpůrná léčba v případě, že příznaky už dávno odezněly. Základním léčivem používaným při léčbě astmatu jsou kortikoidní hormony. Do těla jsou vpravovány převážně vdechováním pomocí inhalátoru, což zaručuje jejich vysokou účinnost a u nemocného téměř okamžitou úlevu. Díky tomu, že inhalátory obsahují jen nízké dávky kortikoidů, jsou omezeny jejich nežádoucí účinky. Důležitý je také dostatečný příjem vitaminů, hlavně vitaminu C, B6 a hořčíku. Pomoci může i zelený čaj nebo cibule.

Prevence
Jak již bylo uvedeno, genetické dispozice se zatím u astmatu cíleně ovlivnit nedají. Pacient ale může ovlivnit četnost záchvatů svým chování. Důležité je udržovat čistotu v domácnosti, vyvarovat se pylu, tabákovému kouři a srsti zvířat, zejména koček. Nemocnému pomáhá i klidné zvládání stresových situací. Lékaři často doporučují pacientovi, aby si vedl záznamy o tom, v jaké situaci záchvat přišel. Lépe pak odhalí jeho příčiny. Blahodárná bývají cvičení zaměřená na dýchání, například jóga. Nezbytné je dodržovat pitný režim a pečlivě léčit běžná onemocnění jako je nachlazení či chřipka.

(iso)

Vademecum zdraví Jaro 2009