StáříAteroskleróza je degenerativní onemocnění cévní stěny. Jde o dlouhodobý proces, při němž dochází k tuhnutí cévní stěny a zužování jejího průsvitu. V cévách zasažených touto nemocí se tvo­ří takzvané ateroskle­rotické pláty, které při­po­mínají nánosy nečistot ve starých vodovodních trubkách. Důsledkem zúžení je nedostatečné prokrvení orgánu, který zanesená a zkornatělá céva zásobuje krví.
Aterosklerotické postižení mozkových cév vede s přibývajícím věkem ke zhoršenému prokrvení mozku. Nejcitlivěji a tedy i nejdříve zareagují paměťové buňky, které jsou na hojném příjmu živin a kyslíku závislé nejvíce. Důsledkem je častější zapomínání – skleróza. Toto onemocnění není však bohužel jediným důsledkem aterosklerózy. Mnohem častější jsou následky daleko vážnější. Ve většině civilizovaných zemích je ateroskleróza nejčastější příčinou úmrtí. Způsobuje většinu srdečních i mozkových příhod a přitom ještě před sto lety byla vzácnou a neprobádanou chorobou.

Příčiny a příznaky
Příčinou aterosklerózy je ukládání tuků, především cholesterolu, do stěny našich cév. V časných fázích choroby se v cévách tvoří tukové proužky. Tyto změny jsou ještě plně vratné. Při dlouhodobě zvýšené hladině cholesterolu dochází však již k nevratné přestavbě stěny. Cévy nejen tvrdnou, ale jejich stěna se navíc ztlušťuje a vznikají na ní tuhé, tukové nánosy – aterosklerotické pláty. Pláty zužují průsvit a tvoří překážku průtoku krve.
Základem pro tyto změny je vyšší hladina cholesterolu v krvi. Nejčastější příčinou zvýšené hladiny cholesterolu je jeho nadměrný příjem v potravě. Hlavní příčina je tedy docela jednoduchá, jíme daleko více tuků, než dokážeme spotřebovat. Ty se nám usazují v cévách, a tak místo aby nás chránily v podobě slušivého podkožního tukového polštáře před krutými mrazy, významně zmenšují naše šance na dlouhý a spokojený život.
Projevy aterosklerózy jsou velmi rozmanité a závisí na oblasti, ve které se postižená céva vyskytuje. Především se však ateroskleróza rozvíjí pomalu a nenápadně. Tuky se nejdříve tiše usazují do cévních stěn a zužují jejich průsvit, aniž bychom cokoli pociťovali. Až když zúžení dosáhne kritické hodnoty či dojde k prasknutí plátu, objeví se obtíže, které již nepřehlédnete.

Infarkt
Je-li postižena tepna zásobující srdce (koronární tepna), může dojít k srdečnímu infarktu. Při infarktu se snižuje dodávka kyslíku a živin svalovým buňkám srdce. Dochází k srdeční ischemii (nedokrvení tkáně). Následkem je postižení až odumření svalových buněk a jejich náhrada neplnohodnotnou tkání neboli jizvou. Srdeční infarkt se nejčastěji projeví náhlou bolestí na hrudí, někdy vystřelující do levé paže nebo do čelisti, pocitem dušnosti a úzkosti, ale také může nastat rychlé bezvědomí a smrt.
Pokud je nedokrvení srdce pouze dočasné, projeví se přechodnými bolestmi na hrudi a dušností ustupujícími zpravidla po chvilkovém zklidnění nebo tabletě nitroglycerínu. Tento stav se nazývá angina pectoris a je zpravidla předstupněm srdečního infarktu. Čím větší tepna, tím je zasažen větší okrsek svalstva srdce a tím jsou i závažnější zdravotní důsledky. Infarkt myokardu je v České republice jednou z nejčastějších příčin nemocnosti a úmrtnosti zejména mužů ve středním věku.

Cévní mozková příhoda
Také iktus, nebo též mozková mrtvice, je další komplikací aterosklerózy. Postiženo je cévní řečiště mozku. Postihuje zejména starší osoby. Stejně jako v případě infarktu myokardu (srdečního svalu) i zde dochází k uzávěru tepny a následné nedokrevnosti mozku. Na rozdíl od postupného uzavíraní cév způsobujícího „sklerózu“ je zde uzávěr náhlý. Podle oblasti, která je zasažena uzávěrem, vznikají příslušné neurologické příznaky.
Nejčastějšími příznaky jsou: ztráta vědomí, ztráta citlivosti některých částí těla, ztráta hybnosti končetin, poškození mimiky obličeje a podobně. Rozsah postižení je různý. Změny mohou být i nevratné. Mírnějším projevem bývá takzvaná tranzitorní ischemická ataka (TIA, přechodné nedokrvení), která se může projevit chvilkovým bezvědomím a žádnými, případně rychle se upravujícími změnami hybnosti, řeči či cítění.

Ischemická choroba dolních končetin
V tomto případě se jedná o onemocnění tepen dolních končetin. Zúžení průsvitu cév vede k jejich nedokrvování, které se často projevuje typickými bolestmi v nohách při chůzi, klaudikacemi. Tyto bolesti ustupují při přerušení chůze. Dlouhodobá nedokrevnost vede k poškození kůže s tvorbou vředů, které se špatně hojí. V případě úplného tepenného uzávěru je dolní končetina ohrožena gangrénou – odúmrtí tkáně s následnou infekcí. Tento stav velmi často končí částečnou nebo úplnou amputací končetiny.

Léčba
Největší význam má první pomoc především jako včasný zásah u srdečního infarktu a anginy pectoris. Rychlé podání preparátu na bázi nitroglycerínu, ve formě spreje nebo tablety pod jazyk, významně snižuje riziko úmrtí a také pozdějších zdravotních následků. Pokud se objeví příznaky mozkové mrtvice, je třeba, stejně jako v případě srdečního infarktu, dopravit postiženého do nemocnice.
Nejlepší je začít s léčbou ještě před vznikem komplikací. Pokud máte některé z výše uvedených příznaků, neodkládejte návštěvu u lékaře. Aterosklerotické poškození tepny zjišťuje lékař pomocí ultrazvuku nebo angiografie. Obě vyšetření jsou prakticky nebolestivá. Angiografie se používá nejčastěji pro vyšetření končetinových a srdečních tepen. Spočívá v aplikaci kontrastní látky do tepny, která je díky tomu dobře viditelná na rentgenovém snímku. Hladina cholesterolu se vyšetřuje z krve. Toto vyšetření patří do spektra preventivních vyšetření, která pravidelně podle stanoveného časového rozmezí provádí praktický lékař, případně internista.
V léčbě a prevenci aterosklerózy dominuje léčba její hlavní příčiny, tedy vysoké hla­diny cholesterolu. Prvním lé­čeb­ným zásahem je úprava životního stylu a vhodná dieta. Pokud tato opatření nevedou k žádoucímu snížení hladiny, jsou na řadě léky. K léčbě vysoké hladiny cholesterolu je možné použít řadu léků z několika skupin hypolipidemik (léků snižujících hladiny tuků v krvi). Dojde-li ke komplikaci v podobě ucpání cévy, v první řadě je snaha ji znovu zprůchodnit. Pokud to jde, provádí se buď zákrok přímo uvnitř cévy, nebo se ucpaná část cévy přemostí zdravými cévami (bypass).

zdroj: www.ulekare.cz

Vademecum zdraví Podzim/Zima 2010