Bolesti pohybového aparátuLaici, ale někdy i lékaři nazývají všechny bolesti pohybového aparátu názvem revma. Revmatologie nicméně rozlišuje téměř sto klinických jednotek, které mají rozdílnou etipatogenezi, klinický obraz, léčbu i prognózu. Nejzávažnější ne­moci jsou tzv. systémová onemocnění pojiva, která vznikají na základě dysregulace imunitního systému a vzniku autoimunity. Těch je naštěstí nejméně (1 %). Naopak nejrozšířenější onemocnění jsou artróza, osteoporóza a bolesti páteře.
Co mají tyto nemoci společného? Především je to vysoký výskyt: například osteoartrózou trpí 50 % populace nad 65 let, osteoporózou je ohrožena každá třetí žena, která se dožije padesáti let a nespecifickými bolestmi zad někdy onemocní až 80 % populace. Navíc těchto onemocnění přibývá, proto někdy mluvíme až o „epidemii“, přičemž hlavními příčinami tohoto stavu je jednak stárnutí populace, dále pak nepříznivé faktory životního stylu. Jako příklad uveďme obezitu a její vztah k osteoartróze váhonosných kloubů.
Řada rizikových faktorů těchto onemocnění je však naštěstí ovlivnitelná. Nutná je však aktivní účast pacienta. Důležitá je také ochota pacientů vzdělávat se o své nemoci a především přistoupit na některá doporučení, týkající se životního stylu a začít například aktivně cvičit. Terapie pouze „tabletkami“ (většinou tlumícími bolest) je pro onemocnění typu osteoartróza, osteoporóza či bolesti v zádech absolutně nedostatečná.

Prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.

Vademecum zdraví Zima 2007