Chřipka

Chřipka je onemocnění, které se v lidské i zvířecí populaci vyskytuje po staletí a zcela nepochybně nás bude provázet i v budoucnu.

Příčiny
Infekci působí viry chřipky, které se dělí na typ A, B a C. Epidemiologicky nejzávažnější je typ A, nejmírnější průběh má infekce typem C.

Chřipka se typicky ve své epidemické formě objevuje především v chladném období v roce,u nás je to doba zhruba od prosince do března, ale sporadické případy lze diagnostikovat celoročně. Nástup chřipkové epidemie bývá typický – během krátké doby 1–2 týdnů vzroste počet pacientů s akutními respiračními infekcemi (ARI) i o několik desítek procent oproti běžným hodnotám. Někdy však vývoj nebývá takto „učebnicový“ – nástup epidemie je pomalý, průběh více „roztažený“ v čase (6–10 týdnů) bez obvyklých vrcholů. Průměrná chřipková epidemie trvá 4–6 týdnů a během této doby chřipkou onemocní v průměru 10–15 % obyvatelstva. Chřipka je celková infekce, která může mít i jiné projevy než postih dýchacích cest. Je to závažné onemocnění, veřejností stále podceňované. Každoročně u nás na chřipku a v souvislosti s chřipkou (ARI) zemře až 2000 osob.

Jak chřipce předcházet?
Jako jediná virová respirační infekce je chřipka preventabilní, a to cíleným očkováním. Vakcín je na našem trhu dostatek a očkování je obecně dobře snášeno. Vedlejší účinky vakcinace jsou minimální, obvykle se jedná o lokální reakci v místě vpichu, eventuálně zvýšenou teplotu. Tyto situace se spontánně upraví během velmi krátké doby – zpravidla 1–2 dnů.

Vzhledem k měnícímu se složení chřipkových kmenů ve vakcíně i časově omezenému ochrannému efektu je nutné vakcinaci každoročně opakovat, a to nejlépe během podzimních měsíců. Pokud u očkovaného proběhne během epidemie chřipky epizoda ARI, je vhodné provést laboratorní vyšetření. Téměř vždy je původcem virus jiný než chřipkový. Klinické projevy však mohou být podobné a odtud pak, mimo jiné, pramení určitá nedůvěra k tomuto typu očkování. Tzv. nechřipkové respirační viry totiž často způsobují podobné, ale vesměs mírnější klinické projevy: v popředí bývá rýma, mírný kašel, teploty často jen subfebrilní (s výjimkou dětí). Tato symptomatologie se někdy označuje jako „nemoci z nachlazení“ a vyskytuje se víceméně celoročně s tím, že i nechřipková virová respirační agens mají svá epidemická maxima a specificky mohou být spojena s řadou vážných klinických obrazů. Prevence je důležitá zvlášť u dětí, aby nedocházelo dalším nežádoucím komplikacím.

Léčba
Léčba chřipky bývá symptomatická, tj. podávají se antipyretika, eventuálně analgetika, základem je klid na lůžku s dostatečným přívodem tekutin. Antibiotika jsou užívána výhradně k léčbě případných bakteriálních komplikací, u chřipky samotné jako virového onemocnění nemají žádný význam. Specifická protivirová léčba chřipky možná je, měla by se ale indikovat velmi uvážlivě a pouze ve specifických situacích na podkladě laboratorního průkazu. Antivirotika lze v individuálních případech podávat jak preventivně, tak v kombinaci s očkováním.
Chřipka je závažné a celkové onemocnění, jejíž každoroční epidemický výskyt je spojen s nemalými zdravotními i ekonomickými dopady. Je to jedna z mála infekcí dodnes způsobujících pandemie. Neměla by být podceňována a dostupná prevence by se měla využívat mnohonásobně lépe, než je tomu doposud.

MUDr. Martina Havlíčková, CSc.

Vademecum zdraví Podzim 2008