SeniořiDélka života obyvatel ve vyspělých zemích se neustále prodlužuje. V České republice dnes dosáhla nejvyšší střední délka života hranice 76,4 roku. To však pořád není nic proti evropským zemím, jako je Švédsko, Švýcarsko či Francie, kde nejvyšší střední délka života dosahuje výše 80,6 roku. Na světě se pak nejvyššího věku dožívají Japonci, jejichž nejvyšší střední délka života už dosáhla hranice 82 let. Podle vědců však rozvíjející se medicína slibuje další možnosti i v prodlužování lidského života.
Mnohé se očekává od tzv. regenerativní medicíny, jež by v budoucnu mohla nahrazovat opotřebované orgány. Lidský věk by pak podle odborníků mohlo být možné prodloužit třeba až na délku 130 let. Zatímco dnes žije v České republice 569 lidí, kteří překročili stovku, v roce 2065 by se podle odborníků mohl počet stoletých pohybovat v řádu tisíců.
I přes tyto slibné trendy však život seniorů je a i v budoucnu bude provázen mnohými zdravotními obtížemi, které lidem v pokročilém věku nemálo ztrpčují život. Z těch nejčastějších onemocnění, s nimiž se musejí senioři potýkat, můžeme zmínit alespoň potíže se srdcem, bolesti kloubů a kostí a potíže spojené s orálním zdravím.

Srdečně-cévní onemocnění
Vůbec nejčastější příčinou úmrtí ve vyšším věku jsou srdečně-cévní choroby. Patří sem především vysoký krevní tlak, infarkt myokardu, angina pectoris či cévní mozková příhoda. V tomto věku se totiž uplatňují rizikové faktory, jako je obezita, cukrovka či zvýšený cholesterol, které vedou ke sklerotizaci cév a následně k výše zmíněným onemocněním.
Nejlepší prevencí srdečně cévních onemocnění je i ve vyšším věku pohyb. Krátkou procházku si může dopřát většina seniorů i ve vyšším věku. Vedle pravidelného pohybu je pak důležité upravit i stravovací návyky, což konkrétně znamená minimalizovat konzumaci živočišných tuků a naopak obohatit svůj jídelníček o dostatečné množství zeleniny. Omezit bychom měli i přísun slaných jídel. Důležitá je rovněž pravidelná kontrola krevního tlaku a krevního tuku – cholesterolu. Pro předcházení srdečně cévním onemocněním je dobré i malé snížení váhy.

Bolesti kostí a kloubů
Pohybové obtíže jsou snad nejcharakterističtějším projevem stáří. Klouby jsou v tomto věku již méně ohebné a navíc jsou často postiženy artrózou. Naštěstí lze řadu těchto obtíží alespoň částečně zmírňovat. Nejčastějším revmatickým onemocněním ve vyšším věku je osteoartróza. Pro její vysoký výskyt se občas hovoří i o epidemii tohoto onemocnění mezi seniory. Trvalým řešením je chirurgický zákrok – náhrada postiženého kloubu kloubem umělým, čili tzv. totální endoprotéza.
Zvláště ženy po přechodu by si měly uvědomit, že se můžou potýkat s úbytkem kostní hmoty a v důsledku toho s častější lámavostí kostí, tzv. osteoporózou. Osteoporóze lze zase předcházet dostatečným příjmem vápníku, popřípadě i příjmem malých dávek vitamínu D. Pokud jde o léky tišící bolest kloubů, měli bychom s nimi zacházet vždy opatrně, neboť mohou vést k vážným zdravotním komplikacím.

Orální zdraví ve stáří
V současné populaci je asi u 80 % starších lidí funkčně nevyhovující vlastní chrup. V průběhu života o zuby přicházíme nejčastěji v důsledku špatné ústní hygieny, která pak způsobuje zubní kaz, jenž je dnes nejčastější příčinou ztráty zubů. Druhou nejčastější příčinou ztráty zubů je pak parodontóza, čili onemocnění závěsného aparátu zubu. Pravidelným a správným čištěním zubů lze ztrátě zubů předcházet a až do vysokého věku se těšit z vlastního chrupu. Důsledky špatného orálního zdraví se pak ve stáří projevují především v poruchách v příjmu potravy nebo, a to je ještě horší, přítomností zhoubných nádorů. Se stářím jsou však spojeny i změny na ústní sliznici, např. atrofie sliznice či častý stesk se­niorů na nedostatek slin. Často dochází i k otupení pocitu žízně, což je pro seniory zvlášť nebezpečné, protože jejich organizmu hrozí dehydratace.

red

Vademecum zdraví Podzim 2008