Dioptické vadyLidské oko je nejdůležitějším zprostředkovatelem informací o světě. Jeho vady proto výrazně znepříjemňují lidský život. Jaké vady mohou naše oko potkat a jak se korigují? Oko a jeho systém se přirovnává k fotografickému přístroji. U oka, které nemá žádnou refrakční vadu, jsou rovnoběžné paprsky světla lámány rohovkou a dál čočkou tak, že se sbíhají v místě nejostřejšího vidění na sítnici, kde vytvoří ostrý obraz (tento stav nazýváme emetropie). Pro kvalitní vidění musí být tedy zachován správný poměr délky oka a síly optické soustavy. Pokud dojde k nerovnováze v tomto systému, vzniká stav, který se nazývá ametropie a oko má refrakční (dioptrickou) vadu.

Krátkozrakost (myopie)Krátkozrakost - paprsky se sbíhají před sítnicí
Jde o nejčastější oční dioptrickou vadou. Postihuje asi 30 procent obyvatelstva. Obraz pozorovaného předmětu dopadá před sítnici. Na sítnici se paprsky již opět rozbíhají, a proto je obraz na sítnici rozostřený. Příčinou je příliš dlouhé oko nebo příliš silná lomivost optického systému oka, které zalomí paprsky více než je třeba a ty se soustředí v místě před sítnicí.
V praxi se to potom projevuje tak, že blízké objekty vidí krátkozraký člověk bez problémů, ale při pohledu do dálky se mu vidění rozmazává. Pacient se to snaží korigovat mhouřením očí.
Dle velikosti dioptrické vady rozlišujeme krátkozrakost lehkou (simplex) do 3 dioptrií, střední (modica) od 3 do 6 dioptrií a těžkou (gravis) nad 6 dioptrií. Lehká a střední myopie obvykle není provázena dalšími nitroočními změnami. U lidí s vysokou krátkozrakostí někdy dochází ke ztenčování sítnice a je u nich vyšší riziko vzniku trhlin v sítnici a následně odchlípení sítnice. Tato rizikovější krátkozrakost se označuje jako degenerativní.
Krátkozrakost se obvykle koriguje rozptylným (minusovým) brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou, která upravuje průběh paprsků tak, aby se znovu setkaly na sítnici.

Dalekozrakost (hypermetropie)Delekozrakost - paprsky se sbíhají za sítnicí
Tato vada postihuje přibližně 10 % obyvatel. U dalekozrakosti obraz okolí dopadá za sítnici, kdežto při dopadu na sítnici paprsky ještě nejsou dostatečně soustředěné a obraz je rozmazaný. Příčinou dalekozrakosti je příliš krátké oko nebo je lomivost optického systému oka nedostatečná a paprsky zalomí až za sítnicí. Dalekozrakost je normálním nálezem po narození. S růstem oka dalekozrakost klesá, v pubertě má určitý stupeň hyperemetropie asi 50 % očí.
Někteří mladí pacienti s menší dioptrickou vadou brýle nepotřebují vzhledem k velmi dobré akomodační schopnosti čočky zaostřovat do dálky a blízka. Pokud je dalekozrakost větší, projevuje se hlavně tím, že při pohledu do dálky tento člověk vidí dobře a při pohledu do blízka má potíže se zaostřováním, což bývá příčinou únavy očí a bolesti hlavy. Potíže nastávají nejčastěji po práci a navečer. Dalekozrakost se s přibývajícím věkem více projevuje potřebou neustálého nošení brýlové korekce. Děti mají poměrně brzy potíže při čtení. Často bývá dalekozrakost u dětí provázena šilhavostí, kterou je třeba rychle odstranit.
Tato vada se obvykle koriguje spojným (plusovým) brýlovým sklem nebo kontaktní čočkou.

AstigmatizmusAstigmatizmus
Je to refrakční vada, kdy optický systém nemá ve všech meridiánech stejnou optickou mohutnost. Nejčastější je rohovkový astigmatizmus. Rohovka nemá u astigmatizmu pravidelný polokulovitý tvar, jak je to obvyklé u zdravých očí, ale je v některých osách zploštělá nebo naopak více zakřivená. Část paprsků se proto sbíhá mimo sítnici a obraz na sítnici je v některých osách rozostřený. Ten, kdo trpí astigmatizmem, vidí neostře jak na blízko, tak i do dálky. Nevidí jasně kontrasty mezi horizontálními, vertikálními nebo šikmými řádky (například pacient vidí stromy tak, že vertikální kmen vidí ostřeji, ale horizontální větve stromu vidí rozostřeně, pacient s jiným astigmatizmem to vidí naopak - kmen rozostřeně, větve ostřeji). Zaměňuje podobné znaky jako písmena H, N, M, D, O nebo číslice 8, 0, 9, 6.
Téměř nikdo nemá absolutně pravidelný tvar oční rohovky. Malé odchylky od pravidelného tvaru zásadním způsobem vidění neovlivňují. Fyziologicky je lomivost rohovky až o 0,5 D větší ve vertikále než v horizontále.Větší nepravidelnost ale významně snižuje kvalitu zrakové ostrosti. Astigmatizmus se vzájemně kolmými osami největší a nejmenší lomivosti označujeme jako pravidelný (regularis), v případě, že nelze nalézt symetrické osy astigmatizmu, označujeme ho jako nepravidelný (irregularis). Astigmatizmus se může vyskytovat samostatně nebo současně s krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.
Astigmatizmus se koriguje cylindrickými brýlovými skly. Cylindrické sklo lomí paprsky jen v jedné rovině. Skla k úpravě kombinované vady se označují jako torická.

Vetchozrakost (presbyopie)
Nejedná se o klasickou vadu dioptrickou, ale souvisí s věkem podmíněnou fyziologickou ztrátou akomodace, tedy schopností lidské čočky zaostřování do blízka. S věkem této schopnosti ubývá. Postihuje většinou lidi starší 45 let. V mladším věku má čočka uvnitř oka dostatečnou pružnost k zaostření na blízko. Vada se projevuje tzv. „prodlužováním ruky”, kdy si pacient snaží oddálit text, který čte a pak nutně následuje brýlová korekce do blízka. Slabě krátkozraký pacient při pohledu do blízka brýle odkládá. Naopak, u dalekozrakého pacienta se dioptrie do blízka zesilují.

Možnosti korekce

Brýle: Pro korekci refrakční vady se používají brýlové čočky, které mohou být z různého materiálu a mohou mít speciální optické a mechanické vlastnosti. Pro lidi, kteří potřebují jiné brýle na dálku a jiné na blízko, existuje několik různých typů brýlí. Možností řešení korekce jejich vady jsou buď dvoje brýle, nebo brýle bifokální či multifokální. Bifokální brýle mají skla s dioptriemi do dálky a v dolní polovině brýlí je část, ve které jsou dioptrie na čtení. Multifokální brýle mají postupný neviditelný přechod dioptrií z dioptrií na dálku do dioptrií na blízko.

Kontaktní čočky: Podle materiálu je dělíme na tvrdé (PMMA - polymethylmetakrylát), měkké (HEMA- hydroxymethylmetakrylát) a propustné pro plyny. Dnes jsou trendem měkké kontaktní čočky s vysokým obsahem vody. V tomto směru jsou nejbezpečnější kontaktní čočky k jednodennímu použití (ráno nasadit, večer vyhodit). Tvrdé kontaktní čočky se dnes používají málokdy.

Refrakční operace: Velká většina i značně vysokých a kombinovaných dioptrických vad je odstranitelná chirurgickým výkonem. Tyto operace se provádějí ve specializovaných očních refrakčních centrech po předchozím pečlivém vyšetření pacienta. Na základě výsledků je pak stanoven optimální postup refrakčního výkonu. U malého počtu pacientů není operace vhodná vůbec. Existují dva základní typy refrakčních operací: první skupinu (zatím častější) tvoří operace, které mění zakřivení povrchní části oka - rohovky; druhou skupinou jsou operace nitrooční. Rohovkové zákroky jsou laserové (PRK, LASIK, LASEK, epi-LASIK) nebo incisní (astigmatická keratektomie). K nitroočním zákrokům se řadí implantace fakických předněkomorových nebo zadněkomorových čoček. Další alternativou nitrooční operace je odstranění vlastní čiré čočky a implantace speciálních nitroočních čoček.

MUDr. Věra Lorencová, Ph.D.

Vademecum zdraví Podzim 2007