MUDr. Jiří PešinaČeská televize ve spolupráci s Herafilmem připravila nový cyklus pětiminutových pořadů pod názvem Domácí lékař aneb Nic není jen tak. Praktické návody a postupy odborného lékaře, jak si rychle v domácím prostředí poradit s neduhy a nemocemi, nabízí MUDr. Jiří Pešina. Pořad má podobné poslání jako známá knížka Domácí lékař. Díky důrazu na poznání lidského těla, jeho jednotlivých orgánů a jejich funkcí chtějí autoři seriálu jasně a srozumitelně vysvětlit podstatu potíží, nemocí a bolestí, které nás často sužují, a současně chtějí poukázat i na způsob, jak nemoci rozeznávat, jak jim předcházet a jak je léčit dostupnými prostředky. V Domácím lékaři se divák také dozví, kdy se může léčit sám a kdy už je čas svěřit se svému lékaři, nebo dokonce neprodleně odjet do nemocnice. Seriál začíná problematikou nachlazení, horečky, bolestí hlavy a jarní únavy. Televizní seriál vysílá ČT 1 každou středu od 15.55 a opakuje ho ČT 2 každý čtvrtek od 18.55 a každé úterý od 8.30. V prvních dílech radí MUDr. Jiří Pešina, jak se vypořádat s následujícími zdravotními potížemi:

Nachlazení
Plískanice, vlhko a zima. Všude létají viry, které napadají nos, hrdlo a dýchací cesty. Dnes víme, že když ochladíme chodidla na 35 °C, celková teplota těla se sníží jen nepatrně, ale teplota v oblasti sliznic nosních skořep se sníží také na 35 °C. Chlad pak způsobí stažení cév, následkem je nedostatečné prokrvení, poruší se rovnováha slizničního imunitního systému. Mikroorganismy na našich sliznicích žijí s naším tělem a jeho obranným systémem v rovnováze. Když se rovnováha poruší, dostanou mikroby zelenou, pomnoží se, zvýší svou toxicitu a začnou tělu škodit. A to jenom proto, že jsme měli vlhko v botách. Co potom dělat? Mezi základní rady patří klid na lůžku, dostatek tekutin, vitamínu C ve formě zeleniny a ovoce. Nejtěžší chybou je, když nemocný neulehne do postele a neumožní přirozenému obrannému mechanismu, aby tělo vyléčil.

Horečka
Horečka není sama o sobě nemocí, je to příznak onemocnění, výstražný signál, který tělo vysílá a říká: „Pozor! Asi budu nemocné!“ Co se vlastně v těle děje? Asi všichni víme, že teplo sterilizuje. To znamená, že ničí nebezpečné mikroorganismy. Stejně se chová i náš imunitní systém. Snaží se zabránit množení nebezpečných bakterií a virů. Kdy tedy usilovat o snížení vysoké teploty, a kdy ne? Pokud naměříte hodnotu 38 °C, jedná se pouze o teplotu. Tělo bojuje s akutní infekcí a není třeba usilovat o její snížení. Nechte teplotu pracovat. Platí ale, že všeho moc škodí. V případě teploty to platí tehdy, přesáhne-li právě
38 °C. Ke snížení horečky je pak vhodné použít studený zábal, popřípadě sprchu.Voda by měla být asi 20 °C teplá.

Bolest hlavy
Bolest hlavy zná téměř každý člověk. Přitom patří k největším medicínským záhadám. Dokonce ani není jasné, je-li klasická bolest hlavy projevem jediné nemoci, nebo jejich celé řady. Běžně se léčí analgetiky, někdy se jen stačí napít nebo uchovat hlavu v teple. Při jakém typu bolestí hlavy byste měli vyhledat odborníka? Normálně bolest hlavy léčíme běžnými analgetiky, v případě, že jde o bolest opakovanou nebo dlouhotrvající, pak je namístě zajít k lékaři.

Jarní únava
Na jaře míváme pocit psychické i fyzické vyčerpanosti. Seveřané tomu říkají zimní deprese, my jarní únava. Diagnóza jarní únava neexistuje, a přesto všichni dobře víme, oč se jedná. Tělo člověka 21. století je v polovině března nejspíš oslabeno prodělanou chřipkou, v lepším případě jen rýmou, kašlem, nachlazením.
Na rtech ještě zůstávají stopy oparů, pleť má barvu hašeného vápna, nálada pod psa - a ta únava. Ženy zpravidla trpí jarní únavou čtyřikrát častěji než muži, avšak zvláště odolní jedinci ji nezažijí nikdy. K osvěžení unaveného těla i mysli poslouží ovocné čaje, například šípkový. Pomáhá ale i kofein, třeba ve formě dobré kávy.

red

Vademecum zdraví Jaro 2006