AntibiotikaNesnesitelná bolest v krku, horečka a únava, i to jsou průvodní jevy počínající angíny. Nemocný nemůže polykat a každý doušek horkého čaje je pro něj utrpením. Žádné běžné léčebné prostředky nezabírají a je nutné navštívit lékaře. To je klasický model, se kterým se setkala většina z nás. Lékař zpravidla nasadí antibiotika a pacientovi se během několika hodin uleví na snesitelnou mez. Je ale užití antibiotik vždy nutností?

Co jsou antibiotika?
Antibiotika se řadí do skupiny léků, které jsou schopny bojovat uvnitř organizmu s bakteriemi a zastavit nebo zpomalit jejich množení. Látek s antibiotickým účinkem jsou tisíce, ale jen asi 70 z nich se uplatňuje v medicíně. Ostatní jsou pro léčbu nevhodné vzhledem ke svým nežádoucím účinkům. Antibiotika se dají použít i proti houbám a parazitickým prvokům. Antibiotická léčba byla známa léčitelům už před tisíci lety, i když tenkrát si patrně ještě neuvědomovali její princip. V Číně například léčily obklady z plesnivého sojového mléka, pozůstatky antibiotik byly údajně objeveny i v ostatcích starých Egypťanů a Núbijců. Jeden z prvních výzkumů v tomto oboru prováděl už Louis Pasteur. Slavným objevitelem penicilinu, sloučeniny z plísně rodu Penicillinus, ke konci 20. let 20. století byl ale Alexander Fleming.
Antibiotika můžeme užívat perorálně, nitrožilně i místně například v podobě kapek nebo mastiček. Dělíme je podle jejich schopnosti zasáhnout ten který rod bakterií na specifická a širokospektrální.

Antibiotická rezistence
Jde o odolnost bakterií a dalších organizmů vůči antibiotické léčbě. Podle lékařů jde právě o jeden z efektů chybného užívaní antibiotik. Pacient může dostat špatný druh antibiotik nebo mohou být antibiotika nevhodně použita při léčbě virového onemocnění, jakým je například chřipka. Další častou chybou bývá nedodržení předepsané dávky antibiotik. Nemocní po krátké době cítí zlepšení, léky vysazují a patogenní organizmy v jejich těle nejsou zcela zničeny.
Zbytečné předepisování antibiotických léků se stává v současnosti velkým tématem, protože přímo ovlivňuje obranyschopnost populace. Kmeny, které byly ještě před padesáti lety úspěšně ničeny penicilinem, jsou nyní rezistentní a jejich nebezpečnost se znovu obnovuje.
Na počátku devadesátých let vzrostla v České republice ambulantní spotřeba antibiotik cca o jednu třetinu. Až v druhé polovině 90.let začaly problematiku preskripce řešit jednotlivé odborné společnosti a mnohé další instituce. Antibiotická rezistence se stala jednou ze tří zdravotnických priorit našeho předsednictví Evropské unie. Bylo schváleno i tzv. Doporučení Rady EU pro rozumné používání antibiotik v humánní medicíně, které by mělo současný stav zlepšit a poskytnout lékařům návod, jak postupovat.

Jde to i bez léků?
Lidé dnes vyžadují rychlé řešení problémů - těch zdravotních nevyjímaje. Přitom právě zdraví našeho těla se nedá získat požitím několika pilulek. Je nutný i klid na lůžku, relaxace a další faktory, které tělu pomohou načerpat nové síly. Přecházení nemocí, nedoužívání léků, rychlé opětovné zapojení do práce a s ní spojený stres většinou vyléčení značně zkomplikují. Mnoho pacientů navíc antibiotika v ordinaci přímo vyžaduje a pošle-li je lékař domů jen s vitaminem C, mívají pocit, že byli zanedbáni. Zkušení lékaři jsou přesvědčeni, že podle příznaků poznají, kdy je antibiotická léčba nutná a kdy nikoli. Jistotou je pak test moči nebo krve. Dnes je již zcela běžný test zjišťující přítomnost C-reaktivního proteinu. Jde o bílkovinu, která je vysoce citlivá na přítomnost mikrobů v těle a její obsah v krvi se kvůli zánětlivému procesu zvyšuje.
Když už lékař usoudí, že je antibiotická léčba nutná, měl by pacientovi také doporučit, jak podporovat imunitní systém. Ten se přítomností cizích bakterií aktivoval. Antibiotika ale mohou nepříznivě působit na klima ve střevech, která jsou pro imunitu zásadní. Kromě vitaminů je dobré doplňovat i trávicí enzymy a biotické kultury, které působí blahodárně na střeva.

(red)

Vademecum zdraví Léto 2009