ZubyNejrozšířenější civilizační chorobou, která postihuje lidskou populaci od samého počátku její existence, je zubní kaz. Je nejčastější příčinou bolestí zubů, zánětlivé komplikace zubního kazu mohou vést i k velmi závažným poškozením zdraví (např. chorobám srdce a ledvin nebo revmatizmu), a to někdy i smrtelným (bakteriální sepse).

Skladba zubu
K pochopení vzniku zubního kazu je třeba nejdříve uvést a objasnit základní poznatky o skladbě zubů. Zuby jsou nejtvrdšími útvary lidského organizmu, skládají se ze čtyř různých tkání: skloviny, zuboviny, cementu a zubní dřeně.
Zubní sklovina (email) pokrývá ve vrstvě silné asi 1 mm korunku zubu, má modrobílou až nažloutlou barvu, je složena z 98 % z nerostných látek (apatitové krystaly složené z vápníku a fosfátu, dále je přítomné malé množství bílkovin a asi 1 % činí voda). Zubovina (dentin) sestává ze dvou třetin z minerálů, zbytek tvoří bílkoviny a voda. Zubovina vytváří souvislý obal kolem dřeňové dutiny, která je složená z nervové a cévní tkáně (lidově je dřeňová dutina označována jako nerv). Cement kryje kořen zubní.

Důsledek nulové péče o chrupDůsledek nulové péče o chrupJak vzniká zubní kaz?
Zuby jsou umístěné v ústní dutině, kde je stále teplo a vlhko, saprofyticky v ní žije velké množství různých mikroorganizmů, které vytvářejí na zubech povlak. Přestože tento povlak denně odstraňujeme pomocí zubních kartáčků, tvoří se úporně a houževnatě dál a bakterie v něm obsažené se dále pomnožují. Tyto bakterie si pak z potravy člověka vybírají cukry, které během krátkého času přemění na organické kyseliny a tyto pak rozpouštějí apatitové krystaly skloviny a způsobují tak rozrušení povrchu zubu odvápněním. V další fázi, která následuje bezprostředně, začínají jiné druhy mikroorganizmů (rovněž přítomné v zubním povlaku) rozkládat i organickou substanci zubů (kolagen) a dokončují tak destrukci všech složek tvrdých zubních tkání. Proces se odborně označuje jako demineralizace. Lze tedy shrnout, že za vznik zubního kazu je zodpovědný zubní povlak (odborníky označovaný jako plaque), činností bakterií v něm umístěných dochází k přeměně cukrů na slabé organické kyseliny a tyto kyseliny rozpouštějí zubní sklovinu.
Úloha plaku, zde jenom stručně a velmi jednoduše popsaná, je pro zdravotní stav chrupu i sliznice ústní dutiny velmi důležitá. Plak má zásadní vliv jak na vznik zubního kazu, tak i na vznik zánětů sliznice. Je proto třeba plak se zubů pečlivě a pravidelně odstraňovat, nejlépe čištěním kartáčkem popřípadě spolu se zubní pastou.
Na zubech existují obecně tři místa, kde se zuby začínají nejčastěji kazit, protože v těchto místech se zubní plak intenzivně usazuje a nejhůře se odtud odstraňuje. Jsou to především styčné plošky zubů (místa, kde se zuby vzájemně dotýkají), druhým místem jsou rýhy na žvýkacích ploškách zubů (především stoliček a zubů třenových), třetím místem jsou pak zubní krčky (místa zubu těsně nad dásní).

Jak potrava působí na chrup?
Značný vliv na stupeň kazivosti chrupu má veškerá potrava, která obsahuje i malé množství cukrů nebo škrobů. Při jejich přítomnosti dochází ke tvorbě kyselin z plaku, k vytváření kyselého prostředí v ústech, a to vede k rychle destruujícímu vlivu kyselin na zuby.
Pro zuby jsou škodlivé jak jednoduché cukry - např. sacharóza (obsažena je v cukru), fruktóza (med, ovoce), glukóza (ovoce, zelenina, med), laktóza (mléko s medem), tak i škroby (chleba, rohlíky, hamburgery, bramborové hranolky atd.), které jsou součástí tzv. ulpínavé potravy. Je důležité, jak často cukry a škroby konzumujeme a jak dlouho jejich zbytky zůstávají v dutině ústní.
Zubům prospěšné jsou zejména mléčné výrobky (zdroj vápníku) a syrové ovoce a zelenina (obsahují vitamíny A, C, D). Neškodné jsou pro zuby i některé cukroviny např. žvýkačky bez cukru (jsou slazené sladidlem xylitolem a jejich další ochucení napomáhá ke zvýšené stimulaci tvorby slin).

Význam slin při tvorbě kazu
Slina má značný vliv na stupeň kazivosti chrupu. Působí totiž jako látka, která reguluje kyselost prostředí ústní dutiny, slina obsahuje minerály (napomáhají reparaci již demineralizovaných struktur skloviny) a protilátky proti mikroorganizmům (tímto způsobem ovlivňuje složení a množství zubního povlaku).
Malé množství slin proto zvyšuje možnost tvorby zubního povlaku, prodlužuje působení a setrvání cukrů i kyselin v ústech a zvyšuje riziko vzniku zubního kazu.

Nejlepší prevence: pravidelné čištění chrupu
Nejlepším způsobem odstraňování zubního povlaku je každodenní (2-3krát denně) důkladné mechanické odstraňování zubním kartáčkem. Péče o zdravý chrup může působit jako součást prevence srdečních infarktů a mozkových mrtvic, špatný stav hygieny ústní dutiny ovlivňuje výskyt i mnoha dalších chronických onemocnění.

Důležitost fluoru při předcházení zubnímu kazu
Fluor je prvkem, který se uplatňuje v reparaci počátečních poškození skloviny. Pro lidský organizmus představuje fluor životně důležitý stopový prvek. Fluoridy, které přijímá lidský organizmus v době vývoje zubů, vytvářejí ve sklovině fluoroapatit (sloučenina vápníku, fosfátu a fluoru), který zvyšuje odolnost zubů proti zubnímu kazu.
Fluoru se dostává organizmu prostřednictvím zubních past, pitné vody, kuchyňské soli, eventuálně užíváním tablet obsahujících NaF2. Nejúčinnější aplikací je místní a kontinuální působení fluoru během dne a lze shrnout, že fluoridace pitné vody, případně užívání kuchyňské soli obohacené fluoridem patří k nejúčinnějším prostředkům prevence zubního kazu. Dávkování fluoridových tablet se řídí stářím dítěte a koncentrací přirozeně se vyskytujících fluoridů v pitné vodě. Tablety jsou na lékařský předpis a dávkování určuje vždy lékař.
Závěrem lze shrnout, že zubní kaz je infekční chorobou, kterou osobní péčí a dodržováním hygienických pravidel může výrazným způsobem ovlivnit každý jednotlivec. Současný výzkum věnuje pozornost vývoji vakcíny, která by byla účinná proti bakteriím, které jsou zodpovědné za vznik zubního kazu.

Prof. MUDr. Jiří Mazánek, DrSc.

Vademecum zdraví Léto 2007