Hra na flétnuU starých Egypťanů byl správný dech nazýván lékem pro uzdravení krále. Staří Řekové věřili, že bránice je sídlem duše. Smějeme-li se, pláčeme-li, chceme-li se soustředit nebo vztekat, záleží na našem dechu: bránice, náš nejdůležitější dýchací sval, je vždy u toho. Stanete-li se jejím pánem, naučíte-li se ji ovládnout, přinese vám mnoho užitku. Ovlivní váš fyzický i psychický stav. Významným pomocníkem Vám přitom může být hudba.

Historie dechového cvičení
Vše začíná u amerického lékaře – alergologa Mayera B. Markse, který se roku 1956 rozhodl zvát na své oddělení hudební pedagogy k výuce malých pacientů ve hře na různé dechové nástroje. Viděl v tom příležitost, jak u astmatických dětí vytvořit kladný vztah k podpůrným dechovým cvičením, k nimž do té doby projevovaly odpor. Nemocnice tak začala připomínat hudební školu. Domů se pak děti vracely jako nadšení hudební amatéři, s potěšením hrály a pískaly. Rodina je obdivovala. Astmatické děti si přitom vůbec neuvědomovaly, že hrou na dechový nástroj vlastně rehabilitují, protože do něj vyfoukávají svůj neduh.
Marks se tak stal obdivuhodným alergologem-průkopníkem. Svou terapii dále zkoumal a testoval na věkově stejných skupinách pacientů. Některé dal učit na dechový nástroj, ale jiné, stejně staré, nikoliv. U obou pak porovnával výsledky léčby.
Později zaslal dirigentům 150 amerických školních orchestrů dotazníky. Prosil v nich o sdělení, jak se hráčům při aktivním muzicírování vylepšuje zdraví po propuštění z nemocničního léčení a po vstupu do orchestru. Testy a zprávy dirigentů potvrdily jeho přesvědčení, že hra vede ke zdravotnímu vylepšení i k odbourání labilní psychiky. „Bez ohledu na zdraví je touha žáka hrát a vyniknout nejdůležitější motivační silou“, napsal jeden z nich. Jak geniální myšlenka! Pískat a s potěšením hrát v kolektivu, a tím snižovat průběh nemoci, vyrovnávat ptačí hrudník – to jsou obrovské přednosti této zábavné rehabilitace bez medikamentů.

Počátky dechových cvičení u nás
Hudba jako lékTaké u nás se našli alergologové, kteří vytušili, že pro rehabilitaci dýchání může být velmi prospěšná hra na dechový hudební nástroj. Mezi prvními byla lékařka Libuše Dobiášová z Hradce Králové. Ačkoli měla správný instinkt, tak jako Marks u nás dlouho nikdo tuto myšlenku vědecky nezkoumal.
Štěstím bylo, že se s metodou seznámil hudebník profesor Václav Žilka. Od roku 1982 tak mohly začít týdenní letní tábory pro děti a rodiče na Richterových boudách v Krkonoších, v brněnském Institutu pro lékaře a zdravotníky, které byly věnovány dětským sestrám a učitelkám mateřských škol, a poté v horské chatě Říčkách v Orlických horách. Ještě předtím si metodu pískání pro zdraví prověřoval na výuce v Dětské léčebně dětí s respiračními chorobami v Říčanech u Prahy ve spolupráci s primářem Balcárkem a alergologem Vítem Petrů.
I zkušenosti našich odborníků potvrdily, že hra na zobcovou flétnu prokazatelně redukuje progresi onemocnění. Tato poznání lepšícího se zdravotního stavu dětí je však podmíněno alespoň dvouhodinovým každodenním cvičením a hraním.

Jak pomáhá hra na zobcovou flétnu nemocnému dítěti?
Hrou na zobcovou flétnu dochází ke zlepšení dechové koordinace, ke zvýšení vitální kapacity plic, k uvolnění svalových kontraktur, tedy svalového stažení a napětí, k posílení bránice a břišních svalů, ale to vše jen tehdy, nezapomíná-li hráč na hluboký nádech. U dětí se tomu říká zakulacení bříška do „balonku“. Dítě by mělo také denně cvičit brániční cviky na koberci.
Také při vadách řeči – balbuties – je hra na zobcovou flétnu jako rehabilitace vítaným pomocníkem logopédů. Pravidelné, rytmické rozkmitávání špičky jazyka pomáhá procvičovat mluvidla a je vhodným cvikem ke zlepšení artikulace.
Hra na píšťalku a výběr dechových cviků také upevňují v dětech správný způsob dýchání a zlepšují činnost celého dýchacího ústrojí. Děti potom lépe překonávají obtíže, které mají s dýcháním při rýmě a jiných onemocněních z nachlazení. Pravidelným dechovým cvičením mohou děti předcházet oslabení dýchacího ústrojí, stejně tak jako vadnému držení těla, které je pro většinu dětí typické.V neposlední řadě velkou měrou dechová cvičení pomáhají zlepšit tělesnou odolnost a zdatnost dětí.

MUDr. Kateřina Bednaříková

Vademecum zdraví Zima 2005