ZeleninaTato choroba je již několik desetiletí známa jako příčina aterosklerózy, arteriální a také žilní trombózy. Vzniká v důsledku hromadění homocysteinu, aminokyseliny, jejíž normální koncentrace v plazmě by se měla pohybovat na úrovni 5 až 14 µmol.
Vyšší hladina homocysteinu, blížící se uvedené hranici 14 µmol se přitom pokládá za obvyklejší u starších osob. Avšak při poruchách metabolizmu dochází k hromadění této látky až na několikanásobnou úroveň. Příčiny tohoto jevu mohou být vrozené, nebo získané. V druhém případě je na vině především nedostatek vitaminu B6, B12 a kyseliny listové.
Hyperhomocysteinémie je porucha nitrobuněčné látkové přeměny, vyvolávající patogenetické podněty v podobě vzniku nedostatku uvedených látek, a naopak v nadměrné produkci homocysteinu. Jeho hladina se stanovuje ze vzorků odebrané žilní krve. Množné číslo v případě slova vzorků je užito záměrně, neboť se nehodnotí pouze jeden krevní rozbor, ale posuzuje se rozdíl hladin homocysteinu při úvodním vyšetření a při následném kontrolním vyšetření prováděném po šesti týdnech, kdy je pacientovi podávána vitaminová léčba.
Otrava homocysteinem v lid­ském organizmu vzniká většinou nenápadně. Navíc dlouho může zůstávat skrytá za chorobami, jež se obvykle považují za takzvané civilizační. Podle současných znalostí sem patří kromě infarktu již zmiňované zvýšené riziko tvorby trombů a dále například, zánětlivá onemocnění kloubů, potraty či předčasné porody a některé vývojové vady nervového systému u novorozenců. U dospělých osob či seniorů se pak jedná o nemoci jako chronický únavový syndrom či Alzheimerova choroba.

Je léčba nutná?
Kromě případných vrozených dispozic je zvýšená hladina homocysteinu podmíněna též toxickými vlivy, ale nejzásadnější vliv je připisován nutričním chybám v souvislosti s nesprávným stravováním. Zde je pak za hlavní problém považována nadměrná konzumace průmyslově vyráběných potravin a vysoký příjem živočišných bílkovin.
Hovoříme-li o hyperhomocysteinémii, je třeba říct, že se jedná o nemoc, která by měla být léčena. Předpokládá se, že u mladších osob by měla být dostatečné důsledně upravit stravovací návyky spočívající zejména ve znásobení konzumovaného množství syrové zeleniny. Kyselina listová je obsažena v tmavě zelených listech zeleniny, v mrkvi, kvasnicích, dále v meruňkách, dýních, fazolích či celozrnných obilovinách. Vitamin B6 se nalézá například v pivovarských kvasnicích, pšeničných klíčcích, otrubách, rybách. Vitamin B12 najdete v hovězím, vepřovém a rybím mase, vejcích, mléku, nebo játrech. Problém však může být v tom, že některé potraviny nemusí pro někoho být vhodné z jiných důvodů či nevyhovují požadavkům na dietní stravu a podobně. U starších pacientů navíc obvykle podobná režimová opatření týkající se stravy sama o sobě nepostačují k zajištění potřebného množství kyseliny listové. V takovýchto případech by měly přijít na řadu odpovídající doplňky stravy.

Milan Budínský

Vademecum zdraví Jaro/Léto 2010