TěhotenstvíHypertenze je zvýšená hodnota krevního tlaku. Její výskyt se s věkem výrazně zvyšuje. V mladé populaci, tedy i mezi ženami plánujícími těhotenství, není toto onemocnění tak časté. Hypertenze může však v těhotenství znamenat zvýšené riziko komplikací pro matku i plod, a tak je jí věnována zvýšená pozornost. Je nutné důsledné sledování a léčba.

Jak měřit tlak
Krevní tlak měříme nejčastě­ji rtuťovým tonometrem, hodnoty udáváme v jednotkách mm rtuti nebo torr. Systolický tlak je „horní“ hodnota z měření, diastolický tlak „dolní“ hodnota. Krevní tlak měříme vždy v klidu, vsedě, tonometr je ve výši měřené paže. Ve třetím trimestru těhotenství měříme tlak vleže na levém boku. Měření vždy opakujeme na obou končetinách. O sledování pa­cientky se stará gynekolog a internista, eventuelně kardiolog. Nekomplikovaná hypertenze v těhotenství nevyžaduje hospitalizaci. Za abnormální tlak se považuje 140/90 a vyšší. Pro diagnózu hypertenze musí být naměřeny minimálně tři zvýšené hodnoty krevního tlaku během dvou návštěv u lékaře. V průběhu normálního těhotenství krevní tlak klesá – systolický o 4–6mmHg, diastolický o 8–15mmHg. Hodnoty krevního tlaku dosahují minima v polovině těhotenství, poté pozvolna stoupají a v období kolem porodu dosahují hodnot před otěhotněním. Kojení nezvyšuje krevní tlak matky a je možné i při medikamentózní léčbě hypertenze.
Dělení hypertenze v těhotenství
1) Hypertenze byla diagnostikována již před těhotenstvím a v těhotenství pokračuje. Většinou neodezní ani po porodu.
2) Hypertenze se rozvíjí v průběhu těhotenství – těhotenstvím indukovaná hypertenze – bez bílkovin v moči a otoků, vzniká ve 2. – 3. trimestru (nejčastěji po 20. týdnu, ve většině případů odezní do 42 dnů po porodu). Kritériem pro stanovení hypertenze v těhotenství je vzestup systolického tlaku o 30 mmHg a vzestup diastolického tlaku o 15mmHg ve srovnání s hodnotami před 20. týdnem těhotenství nebo absolutní hodnoty krevního tlaku přes 140/90.
3) Hypertenze se rozvíjí po 20. týdnu těhotenství v rámci syndromů s otoky, bílkovinou v moči, poruchami zraku, s křečemi, vyústit může v koma. Jde se o preeklampsii až eklampsii. Jedná se o život ohrožující stav, který vyžaduje léčbu za hospitalizace.
Klinický obraz
Dobře kompenzovaná těhotná hypertonička nemusí mít žádné obtíže. Je pravidelně sledována, kontrolujeme hodnoty krevního tlaku, moč na bílkovinu, EKG, rozvoj případných otoků, ptáme se na bolesti hlavy a poruchy vidění. Rozvoj výraznějších otoků a objevení bílkoviny v moči může být známkou rozvoje preeklampsie. Za přijatelný se považuje váhový přírůstek těhotné ženy okolo 500 gramů za týden a průměrný celkový přírůstek hmotnosti v těhotenství okolo 12 kilogramů. Rychlé přibývání na váze se vznikem otoků je příznakem zadržování tekutin. Bílkovina v moči, otoky a úporné bolesti hlavy s poruchami vidění jsou již velmi varovnými známkami a vyžadují hospitalizaci s monitoringem krevního tlaku a vitálních funkcí s možnosti léčby nitrožilním přístupem.

Léčba hypertenze v těhotenství
Cílem léčby je snížit rizika u matky za podmínky bezpečné léčby pro plod.
V případě těhotenství pa­cientky postupujeme v režimových opatřeních i ve volbě léků odlišně než při léčbě běžných hypertoniků. Režimovými opatřeními začínáme v případech, kdy pacientce naměříme systolický tlak 140–150mmHg a diastolický 90–95mmHg. V těhotenství nedoporučujeme pacientkám redukci hmotnosti ani omezení soli či bílkovin. Je vhodný klidový režim s polohou na levém boku. Jestliže nejsme úspěšní s režimovým opatřením, přistupujeme k léčbě tabletami. Pokud možno během prvního trimestru nepodáváme žádné léky na snižování krevního tlaku, není-li to možné, volíme co nejnižší dávky. Existuje několik skupin bezpečně ověřených léků, které můžeme podávat i během prvního trimestru. Vždy se snažíme dát co nejnižší účinnou dávku. Existuje řada léků na snížení krevního tlaku, které jsou pro léčbu po celou dobu těhotenství nevhodné.
Nekomplikovanou hypertenzi v těhotenství léčíme ambulantně za pravidelných kontrol a domácího měření. Hypertenzi spojenou se syndromem eklampsie léčíme vždy za hospitalizace. Zde přistupujeme k nitrožilní léčbě a v případě nutnosti předčasně indukujeme porod, který eklampsii ukončí. Eklampsie je stav, který může ohrožovat život nejen dítěte, ale i matky.
I léčená matka hypertonička může kojit. Kojení nemá vliv na hodnotu krevního tlaku, ale je třeba uvážit možnost přestupu léku do mateřského mléka a vzhledem k tomu zvolit vhodnou medikaci.

Prevence
Mezi základní faktory prevence patří přiměřená tělesná hmotnost (již před těhotenstvím a v průběhu těhotenství není vhodné hubnout), dostatek fyzické aktivity, nekuřáctví, pravidelný režim, přiměřený přísun soli a cukrů v dietě.
Pacientky s již existující hypertenzí během těhotenství pečlivě sledujeme. V rámci pravidelných kontrol v poradně je vždy měřen krevní tlak a kontro­lována moč, takže jakékoliv zvýšení tlaku během těhotenství by mělo být včas zachyceno, vyšetřeno a správně léčeno. Při odběrech se provádí kontrola krve a vyšetřují se základní biochemické ukazatele, krevní obraz a parametry srážlivosti (mimo jiné gynekologický screening).

MUDr. Karolína Perničková

Vademecum zdraví Léto 2009