ČešiJedním z ukazatelů, který vypovídá o zdravotním stavu obyvatelstva, je i způsob, jak sami lidé své zdraví hodnotí. Odpověď na otázky týkající se subjektivně vnímaného zdraví občanů České republiky hledal i Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) v publikaci nazvané „Srovnání vybraných zdravotnických ukazatelů v EU a ČR“, která vyšla při příležitosti našeho vstupu do Evropské unie v roce 2004. Ze studie vyplývá, že Češi své zdraví hodnotí ve srovnání se starými členskými zeměmi EU spíše pesimisticky.

Češi jsou pesimisté
Respondenti jsou při příležitosti zjišťování svého subjektivně vnímaného zdraví vyzváni, aby ohodnotili svůj zdravotní stav na pětibodové škále: velmi dobrý, dobrý, uspokojivý, špatný, velmi špatný. Z národních šetření provedených v zemích EU vyplývá, že nejhůře hodnotí své zdraví Portugalci, Italové, ale také Francouzi či Španělé. Uvedené země se vyznačují nejnižším podílem osob s dobrým či velmi dobrým subjektivním zdravím. Naopak nejvyšší podíl osob hodnotících své zdraví jako dobré či velmi dobré je mezi Dány, Iry a Řeky. Česká republiky se svým subjektivním hodnocením zdraví podobá nižšímu evropskému průměru. Češi tedy, jak se zdá, přistupují ke svému zdraví spíše pesimisticky, i když v posledních letech se situace výrazně zlepšuje a patrně zde dochází ke změně přístupu v hodnocení vlastního zdraví. Při hodnocení tohoto ukazatele je si však třeba uvědomit jeho subjektivní povahu. To souvisí s individuálním pojetím zdraví a nemoci, kdy stav chápaný jedním jedincem jako zdraví, může jiný označovat jako nemoc. Vnímání vlastní zdravotní situace je tedy závislé nejen na aktuálním zdravotním stavu, ale také na řadě dalších individuálních či sociokulturních faktorů.

Čím vyšší věk, tím horší hodnocení svého zdraví
Nijak překvapujícím zjištěním není skutečnost, že s rostoucím věkem se subjektivní hodnocení zdraví zhoršuje. Tato skutečnost je platná pro všechny sledované země s výjimkou nejvyšší věkové kategorie, kde v některých případech procento osob hodnotících svůj zdravotní stav jako dobrý či velmi dobrý mírně roste. To lze vysvětlit několika faktory. Jednak se s rostoucím věkem zvyšuje tendence srovnávat svůj vlastní zdravotní stav s vrstevníky a uvědomovat si své vlastní přežívání v dané generaci. Dále jsou na tom osoby v pokročilém věku relativně zdravotně lépe ve srovnání s nižšími věkovými skupinami, neboť se jedná o jedince, kteří přežili, osoby se špatným zdra­votním stavem již byly eliminovány v předchozích věkových skupinách. Studie také ukazuje, že v rámci stejného reálného zdravotního stavu je úmrtnost vyšší u těch osob, které hodnotí své zdraví hůře, a přežívají tak více optimističtí jedinci. Starší osoby jsou také častěji institucionalizovány ve srovnání s mladšími, a proto jsou z řady šetření, které nezahrnují institucionalizované osoby, vyloučeny.

Mladí Češi se cítí lépe než jejich vrstevníci v EU
Z výsledků šetření také vyplývá, že osoby v České republice hodnotí svůj zdravotní stav lépe v nižších věkových skupinách ve srovnání s průměrem EU. Naopak ve vyšším věku je jejich hodnocení více pesimistické. Například mladí lidé ve věku od 16 do 24 let hodnotí své zdraví jako dobré či velmi dobré v 91 %, zatímco průměr v EU činí 85,3 %. V kategorii 25 až 34 let hodnotí kladně své zdraví skoro 85 % Čechů, Evropský průměr při tom je 78,6 %. V kategorii 65 až 74 let však za dobré považuje svoje zdraví už jen necelých 32 % obyvatel ČR, zatímco Evropský průměr činí 35,1 %.

Subjektivní zdraví respondentů (v %)

velmi dobré: 22,3 muži / 18,8 ženy
dobré: 42,6 muži / 41,8 ženy
uspokojivé: 27,4 muži / 30,7 ženy
špatné: 6,5 muži / 7,8 ženy
velmi špatné: 1,1 muži / 1,0 ženy

z údajů ÚZIS vybral p

Vademecum zdraví Zima 2005