S pyrózou či pálením žáhy se v průběhu života setká více než 40 % populace. Je to daň za hektický životní styl a špatné stravovací návyky. Zvláště obézní lidé vědí o pyróze své.
Příčiny pálení žáhy
Pojem pyróza pochází z řeckého slova pyros, což znamená „oheň“. Pálení žáhy sužuje asi 45 % české populace, téměř polovinu těhotných žen a desetina z tohoto počtu se s pálením žáhy potýká prakticky každodenně. Pyróza se často vyskytuje také u pacientů s brániční kýlou. O té hovoříme, když se část žaludku dostane z břišní dutiny do dutiny s hrudním otvorem, kterým k žaludku prochází jícen.
Bezprostřední příčinou pálení žáhy je návrat kyselého žaludečního obsahu do jícnu, čemuž se odborně říká reflux. Poznáme ho tak, že nás začne pálit za hrudní kostí, kyselé šťávy se nám vracejí do krku, dostavují se pocity na zvracení. K příznakům pálení žáhy se také může přidat výrazné slinění, pocity cizího tělesa v krku, obtížné a bolestivé polykání. Na vznik pálení žáhy má vliv řada faktorů. Především je to konzumace těžko stravitelných potravin typu cibule či čerstvého pečiva, dále pak tučných pokrmů, smažených jídel, ale také konzumace potravin podporujících tvorbu žaludečních kyselin, např. čokolády. Své udělá i kouření a stres.
Léčba
Přestože pálení žáhy není životu nebezpečné onemocnění, může neléčená pyróza vést až ke vzniku žaludečních či jícnových vředů. Nepříjemných pocitů pálení žáhy se však ve většině případů můžeme zbavit sami bez lékařské pomoci. Často stačí vypít sklenku vlažné vody či zvýšit část lůžka, na které leží hlava. Jestliže nás však pálení žáhy postihuje opakovaně, měli bychom navštívit lékaře. Ten nám nasadí léky, které nás pyrózy zbaví. Jen ve vážných případech následuje operační zákrok.
Někdy je však bohužel pálení žáhy jedním z příznaků rakoviny jícnu. Ta se dále projevuje nevysvětlitelným chrapotem, nočním kašlem či bolestmi připomínajícími akutní srdeční onemocnění. Část pacientů také zvrací, náhle ubývá na váze a má problémy s polykáním. Rozhodně si však nesmíme myslet, když nás pálí žáha, že trpíme rakovinou. Jak již bylo řečeno, občasným pálením žáhy trpí téměř každý z nás a samotné pálení žáhy nesignalizuje nic vážného.
Těžištěm běžné léčby jsou pak především režimová opatření. Jejich základem je úprava stravování, což znamená snížit množství stravy, častější malé porce, nepolehávat po jídle, nejíst v noci, vyloučit potraviny a nápoje, které snižují tlak dolního jícnového svěrače a vyvolávají pálení žáhy (káva, tuky, alkohol, koncentrované džusy, česnek).
Prevence
Vůbec nejlepší je pyróze předcházet. Prevence zde znamená především eliminaci faktorů, které pálení žáhy způsobují. Vyvarujeme se tedy nepravidelného stravování, přejídání, omezíme konzumaci potravin s velkým obsahem tuku (smažená jídla, majonéza) a potravin podporujících tvorbu žaludečních kyselin (čokoláda, alkohol, káva).
Do jídelníčku zařadíme naopak více ovoce, zeleniny a jiných potravin s vysokým obsahem vláknin, které mají i jinak příznivé účinky na naše zdraví. Důležité je rovněž vyhýbání se stresovým situacím. Pokud trpíme nadváhou, měli bychom se snažit shodit nějaké to kilo dolů.
jp
Vademecum zdravi Podzim 2008
