Nebezpečí klíšťové encefalitidyKlíšťová encefalitida, neboli klíšťový zánět mozku je infekční onemocnění způsobené virem Flavivirus. Tento virus je přenášen prostřednictvím klíšťat převážně na lesní a polní hlodavce, divoce žijící zvířata, domácí zvířata pasoucí se ve volné přírodě a na člověka. Přenos infekce na člověka je možný nejen po přisátí infikovaného klíštěte, ale výjimečně i požitím tepelně nezpracovaného mléka infikovaného zvířete.
V České republice podobně jako v zemích střední Evropy existují oblasti s vysokým výskytem infikovaných klíšťat. KlíštěNejvyšší počet onemocnění byl v minulém roce hlášen z okolí Českého Krumlova, Českých Budějovic, Strakonic, Jindřichova Hradce, Tábora, Písku, Klatov, Plzně, Prahy a okolí, Příbramska, Benešovska, Královéhradecka, Ústí nad Labem, Děčína, Opavy, Šumperka, Jeseníku, Prostějova, Ostravy, Olomouce, Brna, Žďárska, Blanska, Znojemska, Třebíčska a Jihlavska. Období výskytu klíšťové encefalitidy je hlášeno od začátku léta do pozdního podzimu.

Jak probíhá onemocnění?
Onemocnění má obvykle dvoufázový průběh. Po uplynutí inkubační doby, která je obvykle 3-30 dní dojde k rozvoji první fáze onemocnění. Virus se nejprve množí v mízních uzlinách a dále se šíří do krve, kde se jeho přítomnost ohlašuje chřipkovými příznaky, nemocný se cítí unaven, bolí ho hlava, svaly, v krku, má zvýšenou teplotu. U řady osob může nemoc touto fází skončit a dojít k úplnému uzdravení. Zhruba u jedné třetiny infikovaných pacientů první fáze chybí a onemocnění se projeví rovnou druhou fází.
Mapa výskytuPokud onemocnění přejde do druhého stádia, jeho průběh bývá podstatně závažnější. Po masivním pomnožení může virus proniknout do centrální nervové soustavy, kde se dále množí a poškozuje nervové buňky. Tato druhá fáze se již projevuje příznaky typickými pro postižení centrální nervové soustavy. Nemocný si stěžuje na prudké bolesti hlavy, zvrací, objevuje se strnutí šíje, spavost a v těžších případech i poruchy vidění. Akutní fáze onemocnění trvá 1-3 týdny. Kromě subjektivních příznaků se objevují i chabé obrny končetin a hlavových nervů postihující pohyby oka a mimiku obličeje. Obecně u dětí probíhá onemocnění lehčeji než u dospělých osob. Doba léčení trvá nejméně 3 týdny. U menšího počtu pacientů dochází ke vzniku trvalých postižení ve formě obrny hlavně jedné ze dvou horních končetin, chronické bolesti hlavy, poruchy schopnosti soustředění, ke snížené výkonnosti a depresi. Pouze ve výjimečných případech dochází k úmrtí.

Jak předejít klíšťové encefalitidě?
Proti klíšťové encefalitidě se očkuje vakcínou, která obsahuje usmrcené viry navázané na minerální hliníkový nosič. U nás jsou k dispozici dvě komerční vakcíny. Obě vakcíny jsou konstruovány ve dvou variantách dětské (s poloviční dávkou účinné látky) a dospělé. Úplná a dostatečná imunita se zajistí injekčním podáním tří dávek: druhá dávka se podává po 1 až 3 měsících a třetí dávka po 9 až 12 měsících po podání 2. dávky. Toto schéma očkování je označované jako pomalé. Vzhledem k jeho časové náročnosti a možnému riziku infekce v letních měsících očkování se doporučuje zahájit již v zimních měsících. V letních měsících, kdy je třeba dosáhnout rychlejší tvorby ochrany vůči tomuto onemocnění, je možné očkovat podle tzv. rychlého schématu. Toto očkování se provádí třemi dávkami v časovém intervalu jednoho týdne mezi prvními dvěma dávkami a čtrnácti dní mezi druhou a třetí dávkou. Podobně lze upravit pomalé schéma, kdy časový interval mezi první a druhou dávkou se zkrátí na čtrnáct dní a třetí dávka se podá po 9-12 měsících, takové schéma se označuje jako zkrácené.
U osob s imunodeficiencí nebo osob starších 60 let se doporučuje rozšířit základní očkování o jednu dávku navíc, pokud nebyla dosažena dostatečná séroprotekce.

Kdy očkovat?
Očkování proti klíšťové encefalitidě není vázáno na určité roční období a může být prováděno kdykoli, i v době kdy existuje možné riziko napadení infikovaným klíštětem. Očkování proti klíšťové encefalitidě je vysoce účinné a poskytuje ochranu prakticky každé očkované osobě. Určité omezení je délka doby získané ochrany. Byla-li osoba očkována podle pomalého schématu, přeočkování se provádí každých 3 až 5 let. Rychlé schéma očkování umožňuje rychlé získání ochrany vůči klíšťové encefalitidě, ale je třeba podat navíc jednu posilující dávku po 12-18 měsících, která zajistí stejně kvalitní a dlouhodobou ochranu jako ochranu získanou očkováním podle pomalého schématu.
Očkovat je možné děti ve věku od jednoho roku. Četnost onemocnění, jeho těžký průběh i jeho následky jsou závažnější a častější u dospělých osob než u dětí. Očkování se dále doporučuje osobám žijícím v oblasti zvýšeného výskytu infikovaných klíšťat nebo osobám, které cestují či krátkodobě přebývají v těchto oblastech, například letní pobyty dětí, dovolená v rekreačních oblastech, sezónní práce v lesích apod.
Očkovací látka proti klíšťové encefalitidě je vysoce bezpečná. Jsou známé lokální nežádoucí účinky, které se mohou objevit po podání vakcíny: zarudnutí, otok, mírná bolest v místě vpichu, apod. Po první dávce se může v ojedinělých případech objevit i teplota nad 38 °C, popřípadě s bolestmi hlavy, nevolností a zvracením. Tyto příznaky obvykle velmi rychle odezní. Podávání dalších dávek bývá prakticky bez shora uvedených nežádoucích příznaků.

Důvod k očkování
Výskyt tohoto infekčního onemocnění je závislý na řadě faktorů, jako jsou klimatické podmínky, přemnožení klíšťat apod. Očkování proti klíšťové encefalitidě není povinné a není hrazeno státem, přesto roste počet osob, které se dobrovolně nechávají očkovat. Význam tohoto očkování v našich zeměpisných šířkách si uvědomují i zdravotní pojišťovny, které ho podporují alespoň částečnou úhradou. Podle výzkumu GFK z roku 2005 je však ochota k očkování v České republice stále nízká. Tato data korespondují i s relativně malou proočkovaností naší populace. Očkovat se dávají většinou lidé, kteří se ve svém okolí setkali s nemocným po klíšťové encefalitidě. Samotní nemocní po prodělání onemocnění vřele doporučují očkování všem bez rozdílu věku. Dlouhodobé sledování ukazuje, že klíšťová encefalitida postihuje zhruba 2 x více osoby starší 25 let než děti a dospívající mládež. Navíc ke komplikovanějšímu průběhu tohoto onemocnění dochází u dospělých osob než u dětí. Z těchto důvodů je vhodné očkovat nejen děti, ale především dospělé osoby.

Dr. Marek Petráš www.vakciny.net

Vademecum zdraví Zima 2005