ChřipkaPo celý život jsme obklopeni velkým množstvím neviditelných mikroorganizmů - bakterií, parazitů a virů. Řada z nich je přitom pro naše zdraví více či méně nebezpečná. Za to, že v tomto nehostinném prostředí žijeme většinou zcela bez problémů, vděčíme především svému imunitnímu systému. Přesto nás však čas od času tito nepřátelé z mikrosvěta dokážou i vážně ohrozit.

Problém slabé imunity
Riziko napadení chřipkovými viry je větší u lidí s oslabenou imunitou. Stejná situace nastává, když imunita není plně vyvinuta, jako je tomu u dětí. Nebo také v případě, kdy je vyčerpána, ve stáří či u dlouhodobě nemocných. Usnadněnou cestu k napadení však mají viry také v případě, že je imunita oslabena například v důsledku stresu, nadměrné fyzické či psychické námahy, nesprávné životosprávy nebo kouření. Je tedy nutné oslabenou imunitu posilovat.

Očkování jako ochrana
Očkováním se rozvíjí schopnost naší imunity bránit se proti konkrétnímu původci virového onemocnění. Odborníci to nazývají posilování specifické imunity. Očkování ovšem musí proběhnout v dostatečném předstihu předtím, než má vir možnost napadnout naše tělo. Když se posléze vir, proti kterému jsme byli očkováni, dostane do organizmu, náš imunitní systém jej rozpozná a sám se s ním vypořádá. Neexistují ale očkovací vakcíny na všechno. Chřipku vyvolávají desítky různých virů. V současné době je k dispozici jen vakcína proti virovému kmeni nejrozšířenějšího druhu takzvané sezónní chřipky. S každou novou změnou vlastností viru je třeba vyvinout a vyrobit i novou účinnou vakcínu, což stojí nemalé finanční prostředky a trvá to poměrně dlouhou dobu. Ani potom však nebývá dostatečný počet těchto vakcín pro všechny. Například u nejnovějšího typu, takzvané prasečí chřipky, má být vakcína k dispozici až na přelomu listopadu a prosince a dostane ji jen asi čtvrtina obyvatel ČR. Odborníci proto doporučují dát se už předem očkovat alespoň proti běžné sezónní chřipce. S každým onemocněním se totiž imunita oslabuje a zasažení virem prasečí chřipky tak může být daleko vážnější.

Antivirotika
Při onemocnění můžeme užívat protivirové léky. Protivirové léky, tzv. antivirotika, působí přímo proti virům tím, že brání jejich dalšímu rozmnožování v organizmu. Proti novým druhům chřipky jsou nejznámějšími léky Tamiflu a Relenza. Z uvedeného ovšem vyplývá, že má smysl je začít užívat až v okamžiku, kdy chřipku dostaneme a kdy se ještě virus v našem těle příliš nerozšířil. Antivirotika většinou působí proti širšímu okruhu příbuzných virů než očkování proti jednomu konkrétnímu kmeni. A protože jde o drahé léky, lékárny nemají k dispozici lék pro všechny. Důležité je vědět, že jejich použití má i svá rizika, se kterými je vhodné se včas seznámit.

Posilování imunity
Posilování oslabené imunity by mělo probíhat dlouhodobě a pravidelně. Je na místě pečovat o imunitu včas, tj. před propuknutím chřipkové nákazy. Měli bychom přiměřeně sportovat a otužovat se. Dále zvýšit přísun vitaminů, nejlépe v podobě čerstvé zeleniny a ovoce. Příznivě působí také probiotické přípravky obsahující laktobacily a další mikroorganizmy. „Tajným“ tipem jsou také enzymy. Některé enzymy v našem těle totiž pomáhají zajišťovat rovnováhu a fungování imunity. Podáváním příslušných enzymů zvenčí (nejznámější je lék Wobenzym) účinně podpoříme svůj obranný systém. Základem všeho je zkrátka co nejlepší vyzbrojení naší imunity, abychom chřipku pokud možno vůbec nedostali. A když už virus tělo napadne, dodané enzymy organizmus posilují a pomáhají mu v boji s nemocí.

(jih)

Vademecum zdraví Podzim 2009