LázněČeské lázeňství prošlo po roce 1989 obdobím revitalizace a nového rozvoje. Změnily se legislativní podmínky pro provozování lázeňských zařízení a rovněž politické, sociální, ekonomické a demografické faktory, které rozvoj lázeňství ovlivňují. Vzniká tedy otázka, jak tyto změny ovlivnily návštěvnost českých lázní.

Jak se změnila návštěvnost našich lázní?
V první řadě nás bude zajímat, zda v zásadě pozitivní změny poznamenaly návštěvnost českých lázní a její základní strukturu. Několik následujících čísel jasně dokumentuje ty nejzákladnější vývojové tendence, kterými po roce 1989 české lázně prošly.
Vývoj počtu návštěvníků ve sledovaném období prošel dvěma základními fázemi. Po silném poklesu po roce 1990 (v roce 1995 pouze 75,7 % úrovně roku 1990) byl v následujících letech zaznamenán stálý vzestup návštěvnosti českých lázní, a to až do roku 2001. Důvody poklesu po roce 1989 jsou zřejmé. Lázeňství se rychle dostalo ze sféry vlivu odborů, prošlo rozsáhlou privatizací, poklesl počet zahraničních návštěvníků ze socialistických zemí. Pozitivní vývoj byl přerušen v roce katastrofálních záplav (2002), kdy došlo k výraznějšímu poklesu. Od roku 2003 návštěvnost českých lázní trvale stoupá.

Zahraniční návštěvníci českých lázní
Další otázkou, jejíž zodpovězení nás bude zajímat, je vývoj počtu zahraničních návštěvníků českých lázní a především změna jejich struktury podle jednot­livých zdrojových zemí. Struktura zahraničních návštěvníků a její vývoj je patrný z dalšího přehledu.
Na první pohled je zřejmý fakt, že počet zahraničních náv­štěvníků se několikanásobně zvýšil. Nárůst návštěvnosti ve sledovaném období 1990–2006 činil 107 799 osob, tj. 499 %. Celkově tvořili cizinci v roce 2006 již 40,7 % návštěvníků českých lázní.
Je všeobecně známou skutečností, že z hlediska zahraniční návštěvnosti je dominující zdrojovou zemí Německo. Přispívají k tomu především tradice (většina navštěvovaných lázeňských míst se nachází v místech s původním německým osídlením), dobrá dopravní dostupnost a také přizpůsobení služeb požadavkům a potřebám německých návštěvníků. Svou roli hraje také stále ještě příznivá cenová hladina. Celkový počet návštěvníků z Německa v letech 2001–2004 zůstal téměř nezměněn. Němci představovali v roce 2004 celkem 65,6 % všech zahraničních návštěvníků českých lázní. Nejvíce jich přijíždělo do lázní při západní hranici České republiky, směrem do vnitrozemí a na východ německých návštěvníků ubývá.
Také postavení Ruska jako druhé nejvýznamnější zdrojové země je všeobecně známé. Zajímavý je však nárůst návštěvnosti, který činil ve sledovaném období 7 294 osob. LázněRusové se podíleli na návštěvnosti českých lázní v roce 2004 celkem 20,3 %. Jedná se o nejdynamičtější skupinu návštěvníků českých lázní, která relativně i absolutně rostla v posledních letech nejrychleji. Středem zájmu ruských návštěvníků jsou tradičně Karlovy Vary. Rozvoji příjezdů z Ruska významně přispělo i zavedení letecké linky z Moskvy a Sankt Petěrburgu na karlovarské letiště.
Jestliže sečteme podíl německých a ruských návštěvníků českých lázní, vyjde nám v roce 2004 celkem 100 584 návštěvníků, tj. 85,8 % z celkového počtu zahraničních návštěvníků u nás. Na dalších místech jsou již země s výrazněji menším počtem návštěvníků. Mezi další významné zdrojové země patří Rakousko, Izrael, USA Polsko a Slovensko.

Struktura návštěvnosti
Změněné sociální, ekonomické a legislativní podmínky se také promítly do struktury návštěvníků podle způsobu úhrady zdravotní péče. Základem léčby hrazené z celospolečenských zdrojů byla i nadále komplexní lázeňská péče, která navazuje na ústavní nebo ambulantní zdravotní péči a jejímž úkolem je především doléčování, dále zabránění vzniku invalidity a nesoběstačnosti či minimalizace rozsahu invalidity. Komplexní lázeňskou péči využilo v roce 2006 celkem
106 869 pacientů (o 19 124 osob méně než v roce 2000 a o 12 826 osob méně než v roce 2005).
Druhým typem lázeňské péče hrazené částečně z veřejných zdrojů je příspěvková lázeňská péče. Ta je poskytována především pojištěncům s chronickým onemocněním, zpravidla jednou za dva roky. Zdravotní pojišťovna hradí pouze vyšetření a léčení pojištěnce. Ubytování, stravování a dopravu do lázní a zpět si hradí návštěvník lázní sám. Příspěvková lázeňská péče se v roce 2006 týkala 18 650 pacientů. To bylo o 383 osob méně než v roce 2005 a o 6 264 osob méně než v roce 2000. Nejméně frekventovaným typem lázeňské péče je ambulantní lázeňská péče, která je variantou příspěvkové lázeňské péče a liší se tím, že účastník lázeňské péče bydlí v místě, tudíž nečerpá ubytovací a stravovací služby.
K obrácenému vývoji dochází u samoplátecké lázeňské péče. Vzhledem k tomu, že si veškeré náklady spojené s pobytem a léčbou hradí klient, není upraven ani rozsah poskytované léčby, ani její délka. V roce 2006 navštívilo české lázně 66 688 českých samoplátců, tj. oproti roku 2005 došlo ke zvýšení o 10 862 pacientů (+ 19,4 %), oproti roku 2000 o 38 007 klientů (+ 132,5 %). Roste tedy počet samoplátecké lázeňské péče, a to jak absolutně, tak i relativně. Na celkovém počtu pacientů se podíleli čeští samoplátci v roce 2006 již 20,1 %, zatímco v roce 2000 byl jejich podíl pouze 10,9 %.
Jak bylo již dříve uvedeno, na celkovém růstu samoplátců se podílí také zvyšující se počet cizinců navštěvujících české lázně. Tento trend lze jistě hodnotit pozitivně.

Ing. Pavel Attl, Ph.D.

Vademecum zdraví Zima 2007