TrávaPřesto, že je klíště poměrně nepatrný parazit, může způsobit pořádné zdravotní problémy. Jedná se především o klíšťovou encefalitidu a Lymeskou borreliózu. Vzhledem k tomu, že obě onemocnění mohou zanechat trvalé následky, rozhodně se vyplatí věnovat pozornost možnostem ochrany před klíšťaty a také jejich včasnému odhalení.

Kdy a kde se mít na pozoru
Klíšťata se u nás vyskytují bohužel v poměrně rozsáhlých oblastech, především v krajinách s převažujícími listnatými a smíšenými lesy, ale nejen v nich. Jejich výskyt ubývá až s narůstající nadmořskou výškou. Bezpečně se před nimi můžete cítit až v horských oblastech s výškou přes osm set až devět set metrů nad mořem. Bohužel klíšťata najdeme nejen ve vysoké trávě na lesní louce, ale i v městském parku. Upřednostňují vlhká a pokud možno teplá místa, kde najdou vhodné hostitele.
Oproti dříve poměrně často rozšířenému názoru se nevyskytují na stromech, ale nejčastěji číhají na konci travních stébel. Aktivita klíšťat začíná poměrně krátce, zhruba dva až tři týdny, po posledním sněhu a nové larvy se objevují dle aktuálního teplotního vývoje v daném roce zhruba během dubna a května. Nejhojněji se dospělá klíšťata vyskytují v květnu a v září. Z toho důvodu je tedy nanejvýš vhodné se v tomto období po vycházce do lesa či jen do vysoké trávy pečlivě prohlédnout, zda se vám na pokožce neusadil nevítaný návštěvník.

Prevence a kontrola
Pokud jde o klíšťovou encefalitidu, je možné se riziku onemocnění vyhnout očkováním, které představuje efektivní ochranu před touto nebezpečnou chorobou. V případě Lymeské borreliózy tato možnost není a navíc po případném prodělání této nemoci nevzniká imunita. Je tedy možné jí znovu onemocnět. Proto je třeba věnovat odpovídající péči tomu, abyste se ošetřili vhodnými repelenty a deodoranty, před tím, než vyrazíte na výlet do přírody. Po návratu je pak nanejvýš vhodná důkladná prohlídka.
Důležitá je rovněž odpovídající volba oblečení. Samozřejmostí by měly být dlouhé kalhoty zastrčené do vyšších bot. Obuv a kalhoty zhruba ke kolenům ošetřete deodorantem proti klíšťatům, kterých je na trhu dostatek. Jde o to nenabídnout klíšťatům volnou pokožku, na kterou se poměrně snadno zachytí díky jejich schopnosti rozeznat zvýšenou teplotu potenciálního hostitele oproti okolnímu prostředí. Nacházíte-li se pak v dostatečně malé vzdálenosti, klíště se pokusí pomocí háčků a přísavných destiček na svých končetinách zachytit a poté vyhledá místo, kde je pokožka natolik tenká, aby umožnila sání. Zde se dostáváme do rizikové fáze, kdy je možný přenos infekce z klíštěte na člověka. Při sání totiž klíště do rány vylučuje sliny obsahující látky snižující srážlivost krve, kterými se mohou do našeho organizmu dostat látky způsobující onemocnění.
Proto je tak důležité prohlédnout si pokožku pokud možná co nejdříve po výletu do přírody, kdy tušíme, že jsme se pohybovali v místech s pravděpodobným výskytem klíšťat. Doba, po kterou necháte klíště přisáté a tím pádem i množství slin, které vám vypustí do těla, totiž úměrně zvyšuje pravděpodobnost přenosu nebezpečných virů a bakterií.

Jak klíště odstranit?
Stane-li se, že se do vás již klíště zakouslo, mějte na paměti důležitou zásadu: neodstraňovat ho nikdy holou rukou. Nejvhodnějším náčiním je pinzeta, s níž klíště uchopíte – dejte pozor, abyste ho nerozmačkali, a kývavými pohyby postupně uvolněte. Po jeho odstranění si zkontrolujte, zda se podařilo vyjmout klíště celé a žádná jeho část nezůstala v ráně. V takovém případě je vhodné vyhledat ordinaci lékaře.
Po vyjmutí klíštěte z pokožky ránu a její okolí důkladně vydezinfikujte vhodným prostředkem, který by spolu se zmíněnými deodoranty měl mít pevné místo v každé domácí lékárničce. Několik následujících dní po odstranění klíštěte se vyhýbejte přílišné fyzické námaze a místo rány sledujte. Při jakékoliv změně v jejím okolí, zejména v případě zarudnutí, neotálejte s návštěvou lékaře.

Milan Budínský

Vademecum zdraví Jaro/Léto 2010