KloubyJeště zdaleka nejste staří, ale přesto trpíte bolestmi kloubů, svalů a šlach? Není to nic neobvyklého. Zánět kloubů může trápit i mladší ročníky, stačí infekce, stres, chlad, nebo porucha imunity. Přitom pod spojením „revmatická onemocnění“ můžeme najít desítky různých diagnóz. Revma je lidový název skrývající mnoho příznaků. Může jít o bolesti kloubů, kloubních úponů, svalů, záněty šlach, bolesti zad, artrózu, artritidu a mnohé další. Při artróze jinak také osteoartróze, dochází k opotřebení chrupavky a vzniku výrůstků na kosti, což je při pohybu kloubu velmi bolestivé. Artróza nejčastěji postihuje klouby kyčlí, kolen, páteře a malé klouby rukou. Vyskytuje se převážně u starší populace. Naproti tomu revmatoidní artritida se týká celé dospělé populace. Statistiky vypovídají o tom, že ženy jí trpí až třikrát častěji než muži. Revmatické obtíže ale trápí pacienty i v dětském věku.

Děti s revmatem
Revmatické bolesti u dětí mohou mít různé příčiny, například dědičné či imunitní problémy nebo infekci. Často jde o krátkodobé komplikace, které po čase zmizí. O chronickém onemocnění můžeme mluvit poté, co obtíže trvají déle než čtvrt roku. Světová zdravotnická organizace nazývá revmatizmus u dětí juvenilní chronickou artritidou (JCA). Má typické symptomy jako jsou otoky a bolesti kloubů, omezení hybnosti a přehřívání kloubů. Je rozdělena do různých kategorií podle věku a dalších příznaků. Například systemická juvenilní chronická artritida se objevuje už u dětí mezi druhým a čtvrtým rokem věku. Začíná vysokými horečkami a bolestmi svalů. Dítě je unavené, nespokojené a citlivé na dotyky. Může se objevit i vyrážka a otok vnitřních orgánů, hlavně jater a sleziny. K zánětu kloubů dochází v pozdějším stádiu nemoci. Revma trápí i školáky, tzv. séropozitivní artritida se projevuje mezi dvanáctým a čtrnáctým rokem, kdy je v séru krve objeven revmatický faktor. Postiženy jsou hlavně velké klouby. Specifických revmatických onemocnění dětí je ale daleko více.

Mladí revmatici
Chronická polyartritida mů­že mladého člověka postihnout už po pětadvacátém roce věku. Počáteční symp­tomy bývají nejednoznačné. Nemocný postrádá chuť k jídlu, hubne a má lehkou horečku, až později se přidají problémy s klouby. Dostaví se zánět, dochází k destrukci chrupavky, kdy charakteristické je oboustranné postižení prstových kloubů. Přidává se onemocnění dalších kloubů rukou a nohou. U pětiny nemocných vzniknou tzv. revmatické uzlíky, uzlíkovité zahuštění tkáně, které se obzvlášť často vyskytují na loktech. Jednou z dalších nemocí pohybového ústrojí postihující mladé od patnácti let je ankylosující spondytilida, u nás známá jako Bechtěrevova nemoc. Muži jí trpí čtyřikrát častěji než ženy. Bechtěrevova nemoc je velmi zákeřná, protože vede k zatuhnutí páteře a stav nemocného se postupem času stále zhoršuje. Vazivo páteře se při ní zanáší vápníkem a pohyblivost se ztrácí. Nemocní mívají navíc problémy s dýcháním, protože nemoc se rozšiřuje i do hrudního koše. Ve třetině případů se pak postižení rozrůstá i do kyčlí a kolenních a ramenních kloubů.

Léčba a terapie
Přesná příčina většiny revmatických onemocnění není známa, a proto lékaři mohou léčit jen jejich jednotlivé příznaky. K tomu využívají mnoho druhů léků. Mezi ty nejčastěji předepisovaná patří nesteroidní antirevmatika, která mírní horečku, záněty a bolest. Dále pak například bazální terapeutika, imunosupresiva a cytostatika. Ve fázi, kdy už jiné léky nepomáhají, nastupují kortikoidy. V některých případech se stává nutnou léčebnou metodou i operativní zákrok. Nezbytná je také rehabilitace. Díky ní se uvolňují svaly, které drží klouby ve špatné poloze. Při rehabilitaci se používají různé metody, například aplikace teplého bahna pro uvolnění svalů, led k ochlazení zanícených a přehřátých kloubů, přikládání dlah, plavání, masáže a podobně.

(iso)

Vademecum zdraví Jaro 2009