KojeníV prvních fázích vývoje dítěte je mimořádně důležité, aby dítě bylo kojeno. Existují však objektivní i subjektivní důvody (nemožnost kojit pro nedostatek mateřského mléka a další překážky na straně matky či dítěte), které uplatnění této zásady neumožňují. Pak je nutno buď kojení doplnit, nebo je zcela nahradit umělou výživou.

Umělá mléčná výživa
Umělá výživa určená kojencům zahrnuje umělou mléčnou výživu, nemléčné příkrmy a přídavky ke kojenecké stravě. Věnujme nejprve pozornost umělé mléčné výživě. Pokud je to možné, neměla by umělá mléčná výživa nahradit kojení ze dne na den. Mělo by k tomu naopak docházet postupně. Nejprve je vhodné nahradit jedno kojení, po několika dnech další atp.; nejdéle by mělo přetrvat večerní kojení.
Umělá mléčná výživa by měla být pro nekojené dítě jedinou potravou minimálně během prvních čtyř měsíců života. Množství vypitého mléka denně by mělo odpovídat jedné šestině hmotnosti miminka.

Pro přípravu těchto mlék by měly platit stejné zásady:

  • před vlastní přípravou si důkladně umyjte ruce,
  • všechny pomůcky nutné ke krmení udržujte v čistotě; u dětí do jednoho roku láhve a dudlíky sterilizujte varem po dobu pěti minut,
  • mléko připravujte přesně podle návodu, tj. neodhadujte ani množství prášku, ani množství vody, ale obojí pečlivě odměřte; v opačném případě by dítě mohlo přijmout zbytečně mnoho či naopak málo látek, které mléko obsahuje (bílkovin, tuků a minerálů), mohlo by dostávat málo tekutin, takže by mělo žízeň, apod.,
  • používejte vždy vodu, která svým složením neohrozí zdraví dítěte; v prvních šesti měsících by to měly být pokud možno tzv. kojenecké vody, protože mají velmi nízký obsah dusičnanů; pro děti od dovršeného šestého měsíce je možné používat také tzv. stolní vody vhodné pro kojence; naopak nevhodné jsou minerální vody, protože mají zbytečně vysoký obsah solí,
  • vodu používejte výhradně převařenou, ale neměla by být převařována opakovaně,¨
  • vodu z vlastního zdroje nechte (studny) vyšetřit ještě před narozením dítěte, aby bylo jisté, že je pro ně použitelná,
  • ohřáté mléko, které dítě nedopije, vylijte, tj. neschovávejte je na příští krmení; stane-li se, že připravíte mléka více, pak neohřátou část můžete uložit do chladničky, ale maximálně na 24 hodin,
  • mléko ohřívejte ve vodní lázni nebo v ohříváčku (mikrovlnná trouba k tomu není vhodná, protože ohřev je nepravidelný; láhev zůstává studená, zatímco mléko může být horké a mohlo by dítě popálit),
  • teplotu mléka kontrolujte tak, že láhev přiložíte na předloktí nebo si kápnete několik kapek na zápěstí.

Mléčné náhražky
Na trhu je řada druhů umělé mléčné výživy neboli tzv. mléčných náhražek. Liší se tím, pro jaké děti jsou určeny. Dělí se na výrobky určené pro zdravé donošené děti a vyráběné nejčastěji na bázi kravského mléka, určené pro zdravé donošené děti a vyráběné na bázi sójové bílkoviny, výrobky pro nedonošené děti a konečně pro děti se zdravotními obtížemi.
Mléčné náhražky určené pro zdravé donošené novorozence a kojence, kteří nemohou být kojeni, a vyráběné z kravského mléka jsou označovány jako „počáteční mléka“. V obchodě je poznáte podle toho, že mají u svého názvu většinou připojenu číslici 1. Zcela kryjí potřebu dítěte, proto je lze podávat jako náhradu mateřského mléka od narození až do konce prvního roku života.
Pro kojence od ukončeného čtvrtého měsíce do konce prvního roku života jsou k dispozici tzv. pokračovací mléka. Mohou je pít také batolata, tj. děti ve věku od jednoho do tří let. Na trhu je poznáte podle toho, že bývají zpravidla označena číslicí 2. Na rozdíl od „počátečních mlék“ nekryjí „mléka pokračovací“ plně potřeby dítěte, a proto by měla být podávána teprve tehdy, až dítě začne jíst tzv. nemléčné příkrmy.
Mléčné náhražky vyráběné na bázi sójové bílkoviny a určené pro zdravé donošené děti se celkem běžně používají v Severní Americe. Vzhledem k tomu, že užívání sóji může posilovat celoživotní riziko alergie, jsou v našich podmínkách tyto preparáty pro výživu kojence užívány pouze léčebně při nesnášenlivosti mléčného cukru (laktózy).
Mléčné náhražky určené pro nedonošené děti jsou připravovány tak, aby odpovídaly větší potřebě energie a bílkovin těchto dětí a aby je jejich nedozrálý organizmus dokázal strávit. Protože nedonošení kojenci mají nižší schopnost vylučování žlučových kyselin, musejí dostávat stravitelnější tuky (tj. tuky procházející přes střevní stěnu bez dalšího štěpení). Nižší je také aktivita jejich střevní laktázy, a tak mléko pro ně musí být částečně obohaceno o jiné cukry. Kromě toho musí obsahovat vyšší dávky vitamínů a stopových prvků. Mléčné náhražky se nedonošeným dětem podávají dudlíkem nebo sondou; ta se používá v případě, že kojenci chybí sací reflex.

Nemléčné příkrmy
Další složkou umělé stravy jsou nemléčné příkrmy. Pod pojmem příkrm se rozumí strava, která není výhradně tekutá a je tvořena především nemléčnou stravou. Tento typ stravy je určen pro děti, jimž přestává dosavadní výlučně mléčná strava stačit, protože nepokrývá jejich energetickou potřebu. Dětem uměle živeným se podává od začátku 5. měsíce, a dětem kojeným od dovršení 6. měsíce. Prakticky je doporučována kojencům, kteří překročí hmotnost 6 000 gramů a pijí více než 900–1000 ml mléka za den.

Přídavky
K umělé stravě patří i tzv. přídavky. Kojeným i uměle živeným dětem je doporučováno přidat ke stravě 400 mezinárodních jednotek vitamínu D. Při vypití litru umělé výživy dostane tuto dávku kojenec ve vypitém mléku obohaceném vitamínem D. O vol­­bě vhodného preparátu se dohodněte s dětským lékařem.
Druhým přídavkem ke kojenecké stravě jsou fluoridy. Jejich příjem snižuje náchylnost skloviny ke vzniku zubního kazu. S doplňováním je třeba začít v době, kdy se dítěti prořezávají zuby mléčného chrupu – ovšem pouze v případě, že není používána voda vhodná pro kojence s obsahem fluoridů vyšším než 0,7 mg/l. O dostatečném množství fluoridů ve vodě vás bude informovat váš pediatr.

z knihy Péče o dítě vybral jp

Vademecum zdraví Jaro 2008