BiopotravinyPečovat o své zdraví je prioritou čím dál tím většího počtu lidí. Sedavá, fyzicky nenáročná zaměstnání nás naučila vyhledávat pohybovou aktivitu ve fitness centrech a hlídat si množství tuků a sacharidů ve stravě. Někteří volí cestu vegetariánství či veganství. Většina lidí ovšem není tak radikální a spoléhá na to, že stačí požívat všeobecně známé „zdravé“ potraviny. Nahradit bůček světlým masem a zeleninou ale často nestačí. Moderní zemědělství bohužel využívá mnoho pro přírodu nešetrných látek, ať už to jsou průmyslová hnojiva pro rostliny nebo směsi k dokrmování dobytka. Pokud vám záleží na tom, jak produkt, který jíte, vznikl, jestli obsahuje nežádoucí látky a zda jeho vypěstování nepoškozovalo přírodu, měli byste se začít zajímat o bioprodukty a biopotraviny.

Co jsou biopotraviny
Biopotraviny jsou vyrobeny výhradně z bioproduktů, tedy produktů vznikajících v rámci kontrolovaného ekologického zemědělství. Tento způsob hospodaření se de facto vrací ke kořenům zemědělství, i když je v současnosti brán jako velmi pokrokový a moderní. Eko-zemědělství si zakládá na kladném vztahu k půdě, rostlinám a zvířatům. Znamená to, že se řídí pevně danými pravidly a upřednostňuje kvalitu vyprodukovaných komodit a ekologickou výrobu před kvantitou a navyšování zisku prostřednictvím neekologických zásahů do přírody. Bioprodukty mohou být jakékoliv produkty ekologického zemědělství – například obiloviny, ovoce, zelenina, nezpracované mléko, vejce, olejniny a maso zvířat. Lze je nakupovat přímo na farmě. V běžných obchodních řetězcích je najdete zatím jen v omezeném množství. Důvodem může být to, že například chemicky ošetřovaná zelenina vypadá často na pohled lépe než ta ekologická. Není to ale pravidlem. Nepopiratelnou výhodou biopotravin je jejich chuť a minimalizace nežádoucích látek. Proto jsou vyhledávány kulinářskými mistry. Bioprodukty jsou výchozí surovinou pro biopotraviny. Ty už lze běžně koupit v obchodech. Jejich výroba se řídí přísnými pravidly, zakázáno je například umělé bělení, používání syntetických sladidel, mikrovlnný ohřev, použití chemikálií a konzervace pomocí nevhodných látek. Povoleny jsou naproti tomu některá přírodní konzervační „éčka“ typu oxidu uhličitého, kyseliny mléčné nebo karubinu.

Jak je poznáme
Všechny potraviny označené slovem bio nesmíme automaticky řadit mezi biopotraviny. Biopotraviny jsou v České republice certifikovány nevládní neziskovou organizací Kontrola ekologického zemědělství (KEZ, o.p.s.). Jsou označeny jednotným grafickým logem BIO (tzv. biozebrou) a nápisem „Produkt ekologického zemědělství“. Oficiální seznam certifikovaných biopotravin je zveřejněn na stránkách www.kez.cz. Tyto potraviny mají mít navíc na obalu identifikační kód kontrolního orgánu (CZ-KEZ). Ten kupujícímu zaručuje, že byla kontrolována celá výroba až ke konečnému produktu. Pravidla ekologického zemědělství a výroby jsou vymezena zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. Díky tomu z českého trhu zmizela řada klamavě označovaného zboží, které nepocházelo z ekologického zemědělství. Produkty běžného zemědělství totiž jako bio či eko označovány být nesmí. Některé z tzv. pseudobioproduktů jsou stále sledovány organizací KEZ o.p.s. a jejich výroba je předmětem správního řízení. V zahraničí není zatím jednotné označení zavedeno. Biopotraviny poznáme mimo jiné i podle ceny, protože ještě stále platí, že jsou zpravidla dražší než běžné potraviny. Podíl na tom má náročnější výroba. V loňském roce bylo v České republice oficiálně zaregistrováno 214 výrobců biopotravin.

Ekologické zemědělství
Ekologicky šetrné zemědělství se vyznačuje propracovanou koncepcí hospodaření. Jeho základem je zdravá půda. Ke hnojení se používají zásadně jen organická hnojiva. Průmyslová hnojiva, pesticidy nebo herbicidy jsou zakázané. Nesmí být používány ani žádné růstové regulátory a geneticky modifikované organizmy. Někteří zemědělci navíc nechávají půdu odpočinout, aby se v ní přirozeně obnovili potřebné mikroogranizmy a nezatěžují ji pravidelným výsevem. Hnojí pak jen hnojem, kompostem a dalšími organickými hnojivy. Při pěstování nejsou využívány žádné chemické přípravky a postřiky. Zvířata jsou chována v přirozených podmínkách. Mají zajištěný volný pohyb a dostatek životního prostoru. Krávy a ovce se pasou volně na loukách po většinu roku. Krajina není zatěžována odpady z chovu a zvířata mají pravidelný pohyb bez stresu. Právě stres má podle řady zemědělců výrazný vliv na chuť masa. Proto musí být kontrolován celý řetězec zpracování masa, tedy i porážka, konzervace atd. Volný pohyb navíc zajišťuje maso s minimem tuku a dobrý zdravotní stav zvířete. Právě oslabený organizmus dobytka ve velkochovech často nutí chovatele dopovat je růstovými hormony a preventivně také antibiotiky. Tyto látky se pak ukládají v mase zvířat a spolu s například hovězím steakem se dostávají i na náš talíř. Stejně je na tom i drůbež. V ekologickém zemědělství jsou podobné postupy zakázány. Stejně jako přikrmování masokostní moučkou. Ta neblaze proslula v souvislosti s přenášením tzv. „nemoci šílených krav“, kdy právě nepřirozené dokrmování bylo původcem nemoci. Podpora bioproduktů ze strany zákazníků má často také etický význam. Nejen, že bioprodukty nejsou zatíženy chemikáliemi, stresovými hormony a dalšími nežádoucími látkami, ale zákazník zároveň s výrobcem podporuje ochranu přírody a životního prostředí. V roce 2008 bylo v České republice oficiálně zaregistrováno na 1054 ekologických zemědělců, 15 výrobců ekologických krmiv a osiv a dva samostatně registrovaní ekologičtí včelaři.

(iso)

Vademecum zdraví Zima 2009