ŠpenátKyselina listová je jeden z vitamínů skupiny B. Nachází se v mnoha rostlinných a živočišných surovinách. Nejbohatším zdrojem jsou játra, tmavě zelená listová zelenina (špenát, brokolice, kadeřávek), fazole a obiloviny.

Co způsobuje nedostatek?
Kyselinu listovou potřebujeme spolu s vitamínem B12 při krvetvorbě, bez ní by byla poškozena tvorba červených krvinek. Dále je důležitá v procesu buněčného dělení a tvorbě nukleových kyselin, nositelů genetické informace. Je nezbytná pro správný růst a vývoj plodu. Bez ní by nám nefungovala správně ani nervová soustava.
Nedostatek kyseliny listové se projeví únavou, poruchou růstu a krvetvorby. Můžete trpět i poruchou trávení, změnami na sliznicích, především v ústech. Dostavuje se slabost, bledost, zapomnětlivost, výkyvy nálady. Nebezpečný je nedostatek kyseliny listové v těhotenství, kdy může být poškozen nervový systém plodu a jeho růst.

Kyselina listová a těhotenství
Mnohé vědecké studie nezvratně prokázaly preventivní vliv kyseliny listové na riziko vzniku vývojových vad plodu. U těch žen, které měly dostatečný příjem kyseliny listové před těhotenstvím a během něj, bylo prokázáno nižší riziko vzniku těžkých vývojových vad plodu. Vyšší dávky kyseliny listové v prvních týdnech těhotenství mohou zabránit případnému vzniku některých vrozených vad dítěte. Odhaduje se, že zvýšení přívodu kyseliny listové o 0,4 mg denně může zabránit polovině až dvěma třetinám případů rozštěpů páteře a anencefalie, dvou nejčastějších a nejtěžších vrozených vad. Ženy, které plánují otěhotnění, by měly mít dostatečný příjem kyseliny listové už nejméně 4 týdny před početím, nejlépe alespoň tři měsíce před plánovaným otěhotněním. Vyšší příjem tohoto vitamínu se doporučuje všem ženám fertilního věku.

Denní dávka
Kromě listové zeleniny se vitamín B9 nachází zejména v játrech, kvasinkách, ořechách a luštěninách. Poměrně dobrým zdrojem jsou také vejce, mléko a celozrnné obiloviny. Vitamín B9 také dokáží tvořit střevní bakterie, ale vzniklé množství nestačí na pokrytí celkové potřeby.
Kyselina listová je jen minimálně toxická. Vysoké hladiny v krvi se objevují při hypovitaminóze B12 a údajně mohou vyvolat křeče u epileptiků.
Obecně je třeba denně zkonzumovat 200 mikrogramů kyseliny listové. V těhotenství její potřeba stoupá až na dvojnásobek. Denní doporučená dávka pro dospělé a mladistvé je 150–200 mikrogramů, denní doporučená dávka pro děti ve věku 7–10 let je 100 mikrogramů, 4–6 let 75 mikrogramů a 1–3 roky 25–50 mikrogramů. Denní doporučená dávka pro těhotné ženy je 260–400 mikrogramů. Pokud se rozhodnete, že budete užívat kyselinu listovou ve formě potravinových doplňků, máte k dispozici výběr z bohaté nabídky.

zdroj: www.ordinace.cz

Vademecum zdraví Podzim 2008