Srdeční pupaLékaři pražské Nemocnice Na Homolce využili jako první v ČR i na světě při léčbě těžkého srdečního infarktu speciální pulzní pumpu. Jak uvedl primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., použitím nového systému se vyhnuli operaci srdce při otevřeném hrudníku, která by pro těžce nemocného znamenala výrazně větší ohrožení života než nyní provedený zákrok.
Pumpa podporuje srdeční akci pacienta aktivní pulzací po tu dobu, než lékaři provedou vlastní zákrok pro léčbu infarktu, který zlepší přítok krve těžce zúženými tepnami do nedokrveného srdce. Přístroj se dá zavést do srdce bez otevření hrudníku z tepny pod klíční kostí. Po zákroku se pacient od pumpy odpojí. Doba jejího možného použití je několik hodin až dnů.
Pětapadesátiletý muž prodělal těžký akutní srdeční infarkt a byl na pokraji selhání srdečního oběhu. Lékaři plánovali, že mu rozšíří na několika místech velmi zúženou srdeční tepnu angioplastikou, tedy roztáhnou speciálním balónkem. Vzhledem k těžkému stavu pacienta to byl náročný komplikovaný výkon, který vyžadoval, aby při jeho provádění pacientovu srdci pomáhal po určitou dobu podpůrný přístroj – mechanická podpora levé komory.
„Nemohli jsme však implantovat ani jednu z dosud námi využívaných podpor srdečního oběhu, protože se všechny zavádějí ze stehenní tepny a žíly a mají proto velký rozměr. Nemocný však měl těžce postižené tepny obou dolních končetin po předchozích operačních a intervenčních zákrocích, takže nebylo možné tyto podpory do tepen zavést. Rozhodli jsme se tedy pro zcela novou pumpu iVAC 3L“, vysvětlil doc. Neužil.
Operaci provedli lékaři 29. ledna 2010. Cestu pro kanylu připravil cévní chirurg MUDr. Petr Šedivý. Po implantaci systému provedl MUDr. Petr Kmoníček a doc. MUDr. Petr Neužil angioplastiku. Stav pacienta se poté výrazně zlepšil natolik, že ho mohli po třech hodinách od srdeční podpory odpojit. Po čtyřech dnech od zákroku pacient již zvládá chůzi.
Doc. Neužil upozornil, že výhoda pumpy je také v tom, že na rozdíl od jiných systémů pracuje v souladu s pulsem nemocného. „To znamená, že je šetrnější ke krevnímu oběhu a krevním elementům jako jsou například červené krvinky a krevní destičky“, uvedl.
Primář popsal, že nasávací konec kanyly se umisťuje do levé srdeční komory a dvoucestný ventil do oblasti srdečnice – aorty. Na druhém konci katétru je připojena membránová pumpa, která je uložena na hrudníku pacienta a napojena na řídící jednotku (kontrapulzační přístroj). Do diskového rezervoáru s membránou se aktivně nasává krev z levé komory srdeční a pak se stejně tak aktivně vypuzuje do oběhu a tím podporuje činnost srdce. Normální objem přečerpané krve u člověka v klidu je asi 5 litrů krve za minutu, tento systém přečerpá celkem tři litry. „Jde tedy o velmi účinnou podporu srdeční činnosti. Systém je jednoduchý, poměrně vysoce výkonný a je dvakrát levnější, než pumpy dosud používané,“ uvedl Neužil.
Systém iVAC 3L byl ověřen v experimentu (lékaři NNH zavedli celkem dva v experimentální laboratoři) a získal certifikát pro použití v EU. Je dostupný v současné době pro klinickou praxi. V experimentální laboratoři za podpory firmy Biomedica s.r.o a Pulse Cath Inc. bude NNH organizovat školící a tréninkové semináře pro lékaře z EU.
Nejčastější příčinou onemocnění věnčitých tepen je ateroskleróza, tedy poškození vzniklé ukládáním tuků a jiných látek do jejich stěny. Vytvářejí se v nich takzvané aterosklerotické pláty, které tepny zužují. Důsledkem je nedostatečné prokrvení srdečního svalu. Potíže se projevují zejména při námaze, pacient se zadýchává a mívá bolesti na hrudi. Při akutním infarktu se na poškozeném plátu sráží krev, sraženina zcela uzavře tepnu, a tím i přívod krve k srdci.
Pro léčbu srdečního infarktu se používá nejčastěji koronární angioplastika, ve zcela ojedinělých případech též takzvaná bypassová chirurgická operace. V prvním případě jde o roztažení zúžené tepny speciálním balónkem, ve druhém o vytvoření přemostění (bypassu) zúženého místa tepny tak, aby krev mohla proudit bez zábran do srdečního svalu.
Koronární angioplastiku provádí kardiolog. Zavede do postižené cévy tenký vodič, po němž se do místa zúžení tepny zasunuje speciální cévka (katétr), na jejímž konci je válcovitý balónek. Ten je v nenaplněném stavu umístěn do místa zúžení. Balónek se pak postupně rozepíná do velikosti 1,5–5 milimetrů. Po roztažení zúžené tepny se balónek odstraní a do tohoto místa se ve většině případů zavádí jemná kovová mřížka, takzvaný stent. Pro léčbu tímto způsobem je nejdůležitější, aby se pacient ocitl na odborném lékařském pracovišti co nejdříve, nejpozději však do šesti hodin od vzniku infarktu.
Bypassovou operaci, tedy aortokoronární rekonstrukci, provádí kardiochirurg. Jde zjednodušeně řečeno o vytvoření spojky, tedy jakési objížďky mezi aortou a srdečním svalem, jíž se přemostí zúžené místo. K jejímu vytvoření se nejčastěji používá povrchová žíla odejmutá z dolní končetiny, nebo prsní tepna či tepna z předloktí. Zákroky se provádějí Na Homolce i pomocí chirurgického robota.
V České republice jsou kardiovaskulární onemocnění hlavní příčinou úmrtí u 49 procent mužů a 55 procent žen.

Tisková zpráva Nemocnice Na Homolce