MrázHory jsou v zimě nádherné a přitahují stále více návštěvníků, kteří často nemají dostatečné zkušenosti z prostředí s extrémními klimatickými podmínkami. Stoupá tak počet úrazů pro zimní hory charakteristických: omrzlin, podchlazení a zasypání lavinou. Znalosti prevence, první pomoci a respektování zásad bezpečného pohybu v horách mohou riziko poškození minimalizovat.

Léčení je nutné zahájit co nejdříve, nejpozději do tří dnů.Stav po devíti měsících od zahájení léčby.Omrzliny
Omrzlina je akutní místní poškození tkáně způsobené chladem při teplotách pod bodem mrazu za současné nízké vlhkosti vzduchu. Poškození vzniká jednak zmrznutím tkání s tvorbou ledových krystalů, jednak během následného rozehřívání.

První pomoc na místě nehody
1. Zabránit dalšímu ochlazování
2. Aktivní pohyb končetinami a masírování okolní tkáně bez dotyku vlastní omrzliny. Tření sněhem je zakázáno.
3. Horké, oslazené nápoje s přísadou minerálů.
4. Sterilní vatový obvaz, nesmí omrzlinu stlačovat.
5. V rámci laické první pomoci na místě nehody v terénu se nepodává alkohol, léky, neaplikují se masti. Kouření se zakazuje.
6. Transport: při těžkých omrzlinách vleže vrtulníkem.
Prevence omrzlin spočívá především v ochraně před chladem a v dostatečném přísunu tekutin (zabránění dehydratace a zahuštění krve).

Podchlazení (hypotermie)
V chladu, zejména za silného větru, se udržuje tělesná teplota (teplota vnitřních orgánů, tělesného jádra) na úkor teploty končetin resp. tělesného povrchu, a dochází k omrzlinám. Po vyčerpání obranných schopností klesá tělesná teplota v jádru pod 35 °C a nastává podchlazení, které může probíhat ve dvou formách.

Prudká forma podchlazení
Vzniká v chladné vodě při pádu do ledové vody. Chlad vyvolává bolestivý svalový třes k získání potřebného tepla, tím se rychle vyčerpávají zdroje energie (glykogen ve svalech a v játrech). Zrychluje se dechová a tepová frekvence, postižený je zprvu neklidný, úzkostný, později nastupuje únava, apatie a smrt nastává fibrilací komor i dříve než za 15-20 minut či okamžitě v důsledku reflexní poruchy srdečního rytmu.

Pozvolná forma podchlazení
Je častější a obvyklejší. I když má organismus větší možnost využít svých obranných mechanismů, často předchází vyčerpání, které vznik hypotermie urychluje. Podchlazení se projevuje apatií, ztrátou soudnosti, změnou chování. Postižený většinou žádá odpočinek. Zhoršuje se koordinace pohybů, dochází k pádům. Příčinou svalové slabosti je jejich prochlazení. Klamný pocit tepla může být provázen paradoxním odkládáním oděvu. Při fyzickém selhání se ztrácí mimika, smazává řeč a postupně dochází k bezvědomí. K úmrtí může dojít i za 1-2 hodiny po začátku prvních příznaků.

První pomoc na místě nehody
Ochrana před dalším prochladnutím (deky, fólie, oděv a teplo zachránců)
1. Vyvarovat se aktivních nebo pasivních pohybů podchlazené osoby, tzn. že s podchlazeným jednáme jako při poranění páteře, netřeme jej ani nemasírujeme.
2. Nepodáváme léky ani alkohol.
3. Podchlazeného nesmíme ponechat o samotě, pro zmatenost může dojít k pádu.
4. Rychlý transport vrtulníkem.

Zasypání lavinou
Nejčastější příčinou smrti v lavině je udušení (v 80 %), menší část zasypaných umírá na úrazy a podchlazení. Dušení je způsobeno zanesením dýchacích cest sněhem, zvratky nebo zapadlým jazykem a omezením dýchání tlakem sněhu na hrudník a na břicho. Takzvané jisté známky smrti (mrtvolné skvrny a ztuhlost) na laviništi neplatí.
Ukázalo se, že prvních 15 minut po zasypání přežívá 92 % osob, pak pravděpodobnost přežití strmě klesá a v 35. minutě dosahuje 30 %. Mezi 35. a 90. minutou je pokles pozvolný, přežívají ti, kteří mají před obličejem vzduchovou kapsu a dochází u nich k podchlazení. Po 90. minutě „křivka přežití“ opět strmě klesá na pouhých 7 % ve 130. minutě. O záchraně a přežití tedy rozhoduje okamžitá vzájemná pomoc účastníky nehody – nalezení a vyhrabání. Ihned po vyproštění hlavy je nutno uvolnit dýchací cesty, uvolnit hrudník a při zástavě dýchání zahájit umělé dýchání, případně srdeční masáž. Trvá-li zasypání delší dobu (přes 1 hodinu), může celkové podchlazení prodloužit přežití v nedostatku kyslíku a dlouhodobé kříšení má naději na úspěch za současného zahřívání.

MUDr. Ivan Rotman

Vademecum zdraví Zima 2005