Světová zdravotnická organizace (WHO) pod pojmem „Environmental health“, který lze do českého jazyka přeložit jako „zdraví a životní prostředí“, rozumí veškeré fyzikální, chemické a biologické faktory, které na jednotlivce působí zvenčí, a veškeré další související faktory, které ovlivňují jeho chování. Zahrnuje hodnocení a dozor nad těmi faktory životního prostředí, které mohou potenciálně ovlivnit zdraví. Zaměřuje se na prevenci onemocnění a na podporu zdraví prospěšného prostředí. Tato definice nezahrnuje chování, které se nevztahuje k životnímu prostředí a chování podmíněné společenským a kulturním prostředím a genetiku.

Vyspělé a rozvojové země
V celosvětovém kontextu WHO se odhaduje, že přibližně jedna čtvrtina globální zátěže nemocemi a více než jedna třetina v dětském věku je zapříčiněna faktory životního prostředí, které můžeme ovlivnit. V čele seznamu těchto nemocí, co do počtu ohrožených obyvatel, jsou průjmová onemocnění, různé formy bezděčně vzniklých (tedy neúmyslně způsobených) úrazů a malárie. Tato životním prostředím „zprostředkovaná“ zátěž nemocemi je mnohem vyšší v rozvojových zemích, a to i přesto, že v případě některých chronických neinfekčních onemocnění, jakými jsou kardiovaskulární onemocnění či rakovina, je zátěž (propočtena na jednoho obyvatele) vyšší ve vyspělých zemích.
Podle dostupných údajů na negativní důsledky životního prostředí umírají nejčastěji děti, a to přibližně 4 milióny ročně. Úmrtnost nemluvňat související s životním prostředím je v rozvojových zemích dokonce dvanáctkrát vyšší než v zemích vyspělých. Podle WHO nižší míra úmrtnosti ve vyspělých zemích plně odráží to, čeho lze dosáhnout podporou zdravějšího životního prostředí.

Průjem, úrazy a malárie
Z globálního pohledu k nemocem, které způsobují absolutně nejvyšší zátěž, patří průjmová onemocnění, infekce dolních cest dýchacích, různé formy neúmyslně vzniklých úrazů a malárie. Podle odhadů lze 94 % průjmových onemocnění přičíst na vrub faktorům životního prostředí a spojit je s rizikovými faktory, jakými je závadná pitná voda a nízká úroveň hygieny. Infekce dolních cest dýchacích jsou následně spojovány se znečištěným ovzduším v obydlích, které je velmi často způsobeno pálením tuhých paliv a pravděpodobně také pasivním kouřením a samozřejmě i znečištěním prostředí venkovního. Ve vyspělých zemích se faktorům životního prostředí připisuje 20 % z těchto onemocnění, v rozvojových až 42 %. Mezi záměrně nezpůsobené úrazy WHO zahrnuje zejména úrazy spojené s riziky zaměstnání, ozářením a průmyslovými haváriemi; podle odhadů WHO 44 % takovéto úrazy lze přičíst faktorům životního prostředí. V případě malárie je životnímu prostředí, které lze ovlivnit, připisováno 42 % onemocnění. Jmenovány jsou spojené s odpovědnou využitelností půdy, odlesňováním, využíváním vodních zdrojů a výstavbou obydlí – zejména pak kvalitou jejich kanalizace.

Znečištění ovzduší
Jako další významné faktory životního prostředí, které ovlivňují zdraví lidí je zmiňována nevyhovující infrastruktura pro pěší a cyklistickou dopravu, která podle odhadů přispívá až 40 % k dopravním nehodám. Asi 42 % chronické obstrukční choroby plicní, to je postupného snižování funkce plic, je připisováno takovým rizikům životního prostředí, jakými jsou vystavení prachu a chemickému znečištění v pracovním prostředí, pálení tuhých paliv v domácnostech, ale i dalším formám znečištění ovzduší uvnitř i vně staveb včetně znečištění ovzduší z dopravy a kouře vznikajícího při kouření cigaret. Podle WHO ve vyspělých zemích může zdravější životní prostředí významně snížit incidenci onemocnění rakovinou, kardiovaskulárními onemocněními, astmatem, onemocněními dolních cest dýchacích, onemocněními svalové a kosterní soustavy, otravami a utonutí. Podle statistických údajů, které jsou zcela volně přístupné veřejnosti na internetových stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (www.uzis.cz) na tato onemocnění umírají v České republice více než tři čtvrtiny lidí. Z velké části jsou tato onemocnění způsobena nezdravým životním stylem, zejména pak nesprávnou a energeticky nepřiměřenou výživou v kombinaci s nedostatečným množstvím pohybové aktivity.

Monitoring v ČR
Máte-li však zájem zjistit si, jak jsme na tom v České republice s kvalitou životního prostředí ve vztahu ke zdraví, máme u nás k dispozici jedinečný informační zdroj. Tímto zdrojem je Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí, jehož souhrnné zprávy jsou každoročně publikovány, a to i na internetových stránkách Státního zdravotního ústavu. Zásady monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek se stanovují podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění Ministerstva zdravotnictví, které také řídí jejich realizaci. Uvedený systém monitorování představuje ucelený systém sběru údajů o stavu složek životního prostředí, jejich následného zpracování a zhodnocení možného vlivu na zdravotní stav české populace. Systém je v rutinním provozu od roku 1994 a představuje tak velmi hodnotný zdroj informací pro již poměrně dlouhý časový interval. Zároveň je však i systémem otevřeným, který se průběžně vyvíjí, a to jak z hlediska spektra sledovaných faktorů životního prostředí a chemických látek, tak i způsobu zpracování výsledků a jejich prezentace.

Co všechno je sledováno
Informace získané v rámci tohoto systému jsou využívány například při hodnocení vlivů posuzovaných činností, staveb a navrhovaných projektů na zdraví v rámci procesu hodnocení dopadů na zdraví tak zvané HIA (Health Impact Assessment) a hodnocení vlivu na životní prostředí tak zvané EIA (Environmental Impact Assessment). Výsledky dále slouží i jako podklad pro rozhodování v oblasti kontroly a řízení zdravotních rizik pro orgány státní správy, orgány ochrany veřejného zdraví (například krajské hygienické stanice), ale i jako informace pro spolupracující resorty a pracoviště, a to pro odbornou i širší veřejnost.
Hlavním záměrem systému je sledovat a hodnotit časové řady vybraných ukazatelů kvality složek životního prostředí a zdravotního stavu populace, hodnotit výši expozice obyvatel vůči škodlivinám z prostředí a odhadnout vyplývající zdravotní dopady a rizika. Výsledky představují svou komplexností informační zdroj také pro ostatní země. Podávají svědectví o úrovni zdravotního stavu naší populace a o rizicích pocházejících ze znečištění životního prostředí v České republice.
Systém je rozvržen do několika podsystémů, a to pro sledování zdravotních důsledků a rizik znečištění ovzduší, znečištění pitné vody, znečištění hlukem, sledování zdravotních důsledků zátěže lidského orga­nizmu cizorodými látkami z potravinových řetězců a tak dále. Sledována je také expozice lidského organizmu vůči toxickým látkám ze zevního prostředí, tak zvaný biologický monitoring apod.

Sekce ochrany a podpory veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví ČR

Vademecum zdraví Podzim 2009