Šest nejčastějších nádorových onemocnění představuje téměř polovinu všech v průběhu roku nově diagnostikovaných nádorů ve světě. Patří mezi ně karcinomy plic, prsu, žaludku, kolorektální karcinom, karcinom jater a karcinom děložního čípku.
Karcinom plic: nejčastější nádor na světě
V minulosti šlo o typický nádor vyššího věku. Zlozvyk kouření však posunul jeho výskyt i do nižších věkových skupin. V roce 2000 se na výskytu nových nádorových onemocněních ve světě podílel 12,5 %. Až 90 % všech nádorů plic nějak souvisí s tabákem, tedy nejenom s kuřáctvím, ale i s tzv. pasivním kouřením, šňupáním nebo žvýkáním tabáku. V zemích, kde poklesla spotřeba cigaret, se s určitým časovým posunem snížil i výskyt karcinomu plic.
Ačkoliv karcinom plic je absolutně nejfrekventovanějším nádorem na světě, neznáme způsob, jak spolehlivě odhalit jeho časná stadia, která by se ještě dala s úspěchem léčit. Když se u pacienta objeví zdravotní obtíže, je již nádor obvykle tak rozsáhlý, že jeho léčba, ať již operativní nebo kombinovaná s chemoterapií, bývá málo účinná. Časná, úspěšněji léčitelná stadia nádorů plic představují spíše náhodný nález při RTG vyšetření plic.
Rakovina prsu: hrozba především pro něžnější polovinu lidstva
Dalším v pořadí, co do četnosti výskytu, je karcinom prsu (10,1 %). Když si uvědomíme, že se týká v podstatě jen jedné poloviny lidstva, jsou čísla informující o jeho výskytu ještě dramatičtější. Bohužel se tento nádor objevuje v relativně nízkém věku, alespoň v porovnání s nádory „mužskými“. Vzestup výskytu začíná už kolem 35. roku života, nicméně maximální strmosti křivka dosahuje po 40. respektive po 45. roku věku.
Naštěstí má tento typ nádoru při včasném odhalení většinou relativně dobrou prognózu. U nás se provádí skríningové vyšetření od 45 let věku ženy. Touto věkovou hranicí počínaje má každá žena nárok na mamografické vyšetření prsou každé dva roky až do svých 69 let, kdy riziko statisticky klesá. Ve vlastním zájmu by každá žena měla absolvovat ještě ultrazvukové vyšetření prsou, které je rovněž zdravotními pojišťovnami plně hrazeno. Navíc by si ženy měly už od mládí provádět tzv.samovyšetření prsou. O této technice je poučí jejich ženský lékař.
Pokud se v rodině vyskytl karcinom prsu opakovaně,měla by žena být pod kontrolou lékařů ve specializovaných mamologických poradnách už mnohem dříve, protože některé karcinomy prsu představují dědičné zatížení a většinou se v takovém případě objevují už v nižším věku. Neznáme mnoho rizikových faktorů, které ovlivňují výskyt karcinomu prsu. Nicméně je známo, že čím delší dobu žena kojí, snižuje tím riziko vzniku tohoto typu karcinomu. Ženy, které mají první dítě až po třicítce, se naopak vystavují poněkud většímu nebezpečí vzniku karcinomu prsu.
Karcinom žaludku – nádor, který je na ústupu
Nádor, který celosvětově zaujímá místo třetí, je karcinom žaludku, s 9,8 %. Od počátku 20. století však ve většině rozvinutých zemí jeho výskyt postupně klesá. Trvalým problémem zůstává nyní především v Japonsku nebo ve státech bývalého Sovětského svazu.
Jeho výskyt pravděpodobně souvisí se složením stravy, snad hlavně s její nedostatečnou tepelnou úpravou, respektive s konzumací syrové stravy a s tím spojeným výskytem chronických infekčních onemocnění trávicího traktu, především pak právě žaludku.
U nás se jeho výskyt pohybuje na relativně nízké úrovni. Nicméně vzhledem k tomu, že stejně jako u karcinomu plic nemáme žádné možnosti zachytit ranné signály choroby a neexistují ani skríningová vyšetření, je jeho perspektiva dosti nepříznivá. Když se totiž objeví obtíže, nádor často už prorůstá (metastázuje) do svého okolí a ani operační zákrok nebývá proto na dlouhou dobu úspěšný.
Kolorektální karcinom
Na čtvrtém místě „žebříčku“ se z hlediska četnosti umístil kolorektální karcinom s 9,5 %. V podstatě se jedná o dva nádory. V některých přehledech se uvádějí odděleně: jako karcinom konečníku a karcinom tlustého střeva. U mužů je v České republice výskyt obou těchto nádorů prakticky shodný, u žen mírně převažuje karcinom tlustého střeva. U mužů i u žen v naší republice jsou tyto nádory na druhém místě co do častosti výskytu. (U mužů dominuje karcinom plic, u žen karcinom prsu.)
Tyto nádory dolní části trávicího ústrojí mají při včasném odhalení relativně dobré vyhlídky na vyléčení. Proto se také u nás přistoupilo k zavedení skríningové metody, která by měla zjistit přítomnost nádoru už v jeho počátečním stadiu. Tato metoda je založená na principu odhalení tzv. okultního krvácení, tedy stop krve ve stolici. Ty totiž mohou být první známkou existence nádoru. Každý občan naší republiky starší 50 let má jednou za dva roky nárok na toto vyšetření. Odběr si provede každý sám doma, přičemž odběrovou soupravu i náležité poučení poskytne praktický lékař. Zdrojů krvácení je ovšem ve střevech hodně (např. hemoroidy), takže toto vyšetření dává často falešně pozitivní výsledky. Proto je třeba odběry opakovat, případně jejich výsledky ověřit endoskopickým vyšetřením.
I u tohoto nádoru známe jen některé rizikové faktory, či spíše faktory, které riziko vzniku nádoru dolní části trávicí trubice snižují. Jak se dá očekávat, půjde opět o faktory spojené se stravou a jejím složením. Naše strava by například měla obsahovat dostatek vlákniny. Jedním z nejvýznamnějších ochranných faktorů je normální váha a dostatek tělesného pohybu. Riziko vzniku těchto nádorů tedy výrazně stoupá u lidí, kteří nedokázali akceptovat zásady zdravého životního stylu.
Karcinomy jater a děložního čípku
S mírným odstupem pak přehled nejčastějších nádorů na světě uzavírají karcinom jater (5,8 %) a karcinom čípku děložního (5,2 %). Karcinom jater u nás patří ke vzácnějším nádorům, zatímco v rozvojových zemích, především v jihovýchodní Asii, je naopak jedním z nejčastějších. U nás se naštěstí nevyskytují nejvýznamnější rizikové faktory pro vznik tohoto nádoru, kterými jsou chronická infekční žloutenka B a C, jaterní paraziti a konzumace potravin kontaminovaných plísněmi, konkrétně produktem jedné z plísní – aflatoxinem.
Poslední z této skupiny nádorů se u nás vyskytuje, i když by tomu tak nemuselo být. Karcinom děložního čípku je obvykle spojován s chronickými infekcemi ženského pohlavního ústrojí, a ty bývají vysvětlovány především častým střídáním partnerů, zvláště pokud se objeví u žen, které ještě nerodily. V tomto případě se nejedná o známé pohlavní choroby, ale o nemoci, jejichž projevy nejsou většinou nijak nápadné, a proto bezprostředně nepřivedou jejich „nositelku“ k lékaři. Jsou často způsobovány i viry, což poněkud znesnadňuje jejich identifikaci a následnou léčbu.
Vzhledem k uvedeným rizikovým faktorům se onemocnění může objevit velmi brzy, již po 20. roce věku. Toto onemocnění má nicméně rovněž velmi dobrou prognózu, neboť lze odhalit již stadium před samotným vznikem nádoru, tzv. prekancerózu. Následný zákrok je velmi šetrný a nijak radikální, takže ženu neomezuje v jejím dalším životě.
V případě tohoto onemocnění se u nás nehovoří o skríningu, protože každá žena by měla jednou ročně navštívit svého gynekologa, a ten při běžné prohlídce provádí toto nezatěžující vyšetření na přítomnost tzv. prekancerózy (tzv. cytologie). Problémem zůstává, že řada žen nepovažuje preventivní návštěvu gynekologa za nutnou, a když se objeví obtíže, bývá často už pozdě.
zdroj: www.ordinace.cz
Vademecum zdraví Podzim 2006
