Nezdravé stravováníNadměrná konzumace alkoholu je nejčastější příčinou nemocí slinivky břišní. Zvláště nádorové onemocnění tohoto orgánu je životu nebezpečné – v naprosté většině případů končí smrtí.

Co je to slinivka břišní?
Slinivka břišní (pankreas) je nepárový orgán, který přes své poměrně nevelké rozměry (délky 16–22 cm, hmotnost 70–80 g) zaujímá významnou pozici v trávení živin díky produkci mnoha trávicích enzymů a působí rovněž jako významná žláza s vnitřní sekrecí (produkce inzulinu a mnoha dalších hormonů).
Onemocnění slinivky břišní proto představují většinou závažné stavy, které v mnoha případech mohou ohrozit i život nemocného. Nemoci slinivky břišní lze rozdělit do tří základních skupin: akutní zánět, chronický zánět a nádory.

Model slinivky břišníAkutní zánět slinivky břišní
Akutní zánět slinivky břišní představuje závažné akutní onemocnění, které se projevuje velmi často bouřlivými klinickými příznaky a vyžaduje hospitalizaci nemocného. Mezi hlavní faktory, které vyvolávají akutní zánět slinivky břišní patří žlučové kameny, lokalizované především ve společném žlučovodu (v 50–60 %) a dále pak postižení slinivky břišní alkoholem (20–40 %). Ukazuje se, že výskyt tohoto onemocnění od sedmdesátých let 20. století v rozvinutých zemích má trvale vzestupný charakter. Zřejmě to souvisí se stoupající konzumací alkoholu a vysoce kalorické potravy.
Prognóza tohoto onemocnění závisí na jeho průběhu. Na­štěstí probíhá akutní zánět slinivky břišní přibližně v 80 % pod obrazem lehké (edematózní) formy s velmi dobrou prognózou a minimální úmrtností. Bohužel v 20 % probíhá toto onemocnění pod obrazem těžké (hemoragické-nekrotické) formy, kde se úmrtnost pohybuje mezi 10–30 %.
Hlavním klinickým příznakem tohoto onemocnění je bolest břicha, často velmi krutá, dále pak zvracení, špatný odchod plynů, zástava střevní činnosti, teploty, žloutenka. V nejtěžších případech je pacient v šokovém stavu a v multiorgánovém selhání. Pacient mívá bolestivě prohmatné břicho, v těžkých případech jsou přítomny příznaky peritoneálního dráždění.
Diagnóza akutního zánětu slinivky břišní se stanovuje vedle přesného získání anamnézy a fyzikálního vyšetření především laboratorními testy. Jsou to zejména enzymy slinivky břišní (amylázy a lipázy) v séru a moči pacienta. Dále bývají přítomny laboratorní známky zánětu. Pro diagnostiku jsou dále velmi důležité zobrazovací metody: abdominální ultrasonografie, CT – počítačová tomografie.
Léčba tohoto onemocnění spočívá v hospitalizaci pacienta na jednotce intenzivní péče, kde je zajištěno monitorování životních funkcí a intenzivní terapie. Pacient dostává velké množství infuzních roztoků nitrožilně (více než 10 za 1 den), je vyloučen příjem potravy perorálně, sondou je odsáván kyselý žaludeční obsah. Důležitá je výživa pacienta: zpočátku nitrožilní, později enterální sondou, zavedenou do tenkého střeva. Pacientovu bolest tlumíme analgetiky, potlačujeme sekreci žaludeční kyseliny, u komplikovaných případů dostává pacient antibiotika. Pokud je příčinou akutního zánětu slinivky břišní zaklíněný kámen ve společném žlučovodu, je nutné provézt vyšetření ERCP a odstranění kamene. V nejtěžších případech, v případě multiorgánového selhání, je u pacienta nutná řízená ventilace a komplexní protišoková terapie. Někdy je nutné u těžkých nekrotizujících forem onemocnění i chirurgické řešení.

Chronický zánět slinivky břišní
Chronický zánět slinivky břišní představuje závažné chronické onemocnění, které je charakterizováno mnohaletým průběhem a může postihnout pacienta celou řadou komplikací, které mohou způsobit i úmrtí nemocného. Příčinou tohoto onemocnění je u nás v 90 % případů mnohaleté požívání alkoholu. Výskyt tohoto onemocnění ve vyspělých zemích rovněž narůstá, což zřejmě souvisí se zvyšující se konzumací alkoholu, ale i se zlepšenými možnostmi diagnózy.
Do klinického obrazu patří především bolesti břicha, především po požití potravy. Mezi další příznaky patří váhový úbytek, nechutenství, nadýmání, žloutenka a průjmy. Tyto projevy jsou způsobeny nedostatečnou zevně sekretorickou funkcí slinivky břišní. Mezi pozd­ní příznaky patří výskyt cukrovky (diabetes mellitus), jako projevu nedostatečné sekrece inzulinu slinivkou břišní. Diagnóza chronické pankreatitidy je stanovena po pečlivém odebrání anamnézy a fy­zikálním vyšetření především ­zobrazovacími metodami: tedy abdominální ultrasonografií, počítačovou tomografií a en­doskopickou ultrasonografií a ERCP.
Léčba chronické pankreatitidy spočívá v přísné abstinenci alkoholu a dietních opatřeních. Pacientovi doporučujeme výrazně omezit příjem živočišných tuků a naopak přijímat potravu s vyšším obsahem bílkovin a sacharidů. V případě výskytu cukrovky pacient dodržuje diabetickou dietu. V případě bolesti břicha pacienta léčíme spasmolyticky a analgetiky. Pokud se vyskytuje porucha zev­ně sekretorické funkce slinivky, podáváme preparáty s obsahem trávicích enzymů slinivky břišní. Dostatečný přísun vitaminů A, D, K a vitaminů řady B je velmi důležitý. V případě těžké cukrovky se neobejdeme bez podávání inzulinu.
V některých případech léčíme pacienta i chirurgicky, a to především v případě neztišitelných bolestí. Pokud se u pacienta objeví žloutenka, způsobená neprůchodností žlučových cest, léčíme pacienta endoskopicky s využitím metody ERCP.

Nádory slinivky břišní
Nádory slinivky břišní představují velmi závažné onemocnění, v jehož diagnostice a léčbě současná medicína stále nedosahuje uspokojivých výsledků. Více než 90 % všech nádorů slinivky břišní tvoří velmi zhoubný karcinom, vyrůstající z buněk vývodů slinivky břišní.
Výskyt karcinomu slinivky břišní ve vyspělých zemích stále vzrůstá. Přesnou příčinu tohoto onemocnění stále neznáme – obviňují se nevhodná dieta s vysokým obsahem živočišných tuků, kouření, alkohol aj.
Klinický obraz tohoto nádorového onemocnění je charakterizován nespecifickými zažívacími potížemi, bolestmi břicha, váhovým úbytkem, žloutenkou a celkovým chátráním. Nutno však zdůraznit, že pokud pacient přichází s těmito příznaky, je nádor již v pokročilém stadiu a není možné ho radikálně chirurgicky odstranit.
Z toho vyplývá, že není prakticky možné provést včas správ­nou diagnózu tohoto onemocnění, protože probíhá dlouhou dobu bezpříznakově a skrytě.
Pokud pacient přichází s některými z výše uvedených příznaků, provedeme diagnózu pomocí některých ze zobrazovacích metod: břišní ultrasonografie, počítačové tomografie, magnetické rezonance či ERCP. Z laboratorních testů bývají zvýšeny velmi často enzymy slinivky břišní a jaterní testy v krvi. U pokročilých onemocnění bývají v krvi zvýšeny i nádorové markery.
Léčba nádorů slinivky břišní spočívá v radikálním chirurgickém odstranění nádoru u těch pacientů, u kterých se podaří tento nádor diagnostikovat včas, což je asi jen u 15 % případů. U ostatních pacientů léčíme pomocí onkologické léčby cytostatiky. Tato léčba sice neprodlouží život, ale daří se díky ní zlepšit kvalitu života a zmírnit utrpení těchto nemocných. Většina pacientů s karcinomem pankreatu zemře do roka od stanovení diagnózy.

MUDr. Tomáš Krechler, CSc.

Vademecum zdraví Zima 2006