Onemocnění prostatyRůzná onemocnění prostaty trápí muže všech věkových kategorií. Bylo by ale chybou považovat kdejaké potíže s močením hned za rakovinu prostaty. Naštěstí většina těchto onemocnění je nenádorové povahy a lze je s lékařskou pomocí dobře zvládnout.

Zvětšená prostata
Benigní hyperplázie prostaty (BHP), nebo také tzv. zvětšená prostata, je onemocnění, které lze nalézt u poloviny šedesátiletých a téměř u všech osmdesátiletých. Na podkladě řady složitých procesů v buňkách prostaty dochází k postupnému růstu její velikosti, zvláště v okolí močové trubice, což může vést ke zhoršení možnosti močení. Nejedná se tedy o onemocnění zhoubným nádorem prostaty (karcinomem).
Potíže se zvětšenou prostatou se projevují příznaky, které mohou postupně narůstat. Prvním z nich je potřeba častého močení, někdy se může jednat o potřebu velmi naléhavou, a to i v noci, kdy toto nutkání pacienta opakovaně budí. Dále je to obtížný a opožděný začátek močení, slabý proud moči a nedokonalé vyprázdnění močového měchýře.
Tyto příznaky, které lze velmi dobře léčit, nelze přehlížet a považovat je za nevyhnutelnou známku stárnutí. Přitom však velikost zbytnělé prostaty nemusí odpovídat tomu, jakými obtížemi se projevuje. Někdy velmi objemná prostata nemusí delší dobu činit žádné obtíže, a naopak i malá prostata může mít za následek velmi obtížné vyprazdňování močového měchýře, které někdy může vést až k úplné zástavě močení, tzv. akutní močové retenci, nebo dokonce poškození ledvin, vedoucímu až k jejich selhávání.
Pokud má muž jakékoli podobné obtíže, neměl by se zdráhat a měl by navštívit lékaře-urologa. Jen ten může pomocí vyšetření stanovit správnou diagnózu a také určit možnosti léčby a dalšího sledování. Strach a obavy nejsou na místě, vyšetření jsou nebolestivá a jen jejich prostřednictvím lze včas odhalit zhoubný nádor prostaty, který se může projevovat stejnými obtížemi při močení.
Moderní léčba benigní hyperplázie prostaty zahrnuje celou řadu léčebných metod, a to od pouhého sledování lékařem až po chirurgickou léčbu - odstranění části zbytnělé prostaty. Při výběru léčby se zvažuje přínos pro pacienta a také její rizika. O nutnosti operace rozhodují především subjektivní obtíže pacienta, nikoli zjištěné objektivní příznaky zvětšené prostaty. Většinou se však pacienti obávají toho, že jim lékař ihned nabídne operační řešení.
Chirurgická léčba - odstranění zbytnělé tkáně prostaty (močovou trubicí nebo přes močový měchýř) - je nezbytná jen u závažných případů BHP, totiž tam, kde je stav komplikován úplnou zástavou močení, opakovanými infekcemi močových cest či přítomností kamene v močovém měchýři, krvácením z tkáně prostaty, nebo dokonce poškozením ledvin. Operační výkon na prostatě může ovšem v nízkém procentu případů vést ke komplikacím, jakými je dlouhodobá infekce močových cest, zúženina močové trubice, nechtěný únik moči, tj. inkontinence, nebo dokonce porucha erekce.
Medikamentózní léčbou - pomocí léků - lze úplně odstranit nebo zmírnit převážnou část obtěžujících příznaků tohoto onemocnění. V současné době je takto léčeno přibližně 80 % pacientů, kteří jsou lékaři vyšetřeni pro BHP.
Zvláštní skupinou volně prodejných léků či potravinových doplňků jsou tzv. fytopreparáty. Jsou to většinou směsi rostlinných extraktů a přírodní produkty, které vědecky dosud neobjasněným způsobem zmírňují některé příznaky provázející zvětšení prostaty, aniž by však výrazněji ovlivňovaly jejich přímé příčiny.
K přímému ovlivnění se užívají léky několika skupin: Jednak jde o léky působící na hladkou svalovinu hrdla měchýře a prostaty (tzv. alfa-blokátory) - tyto léky výrazně redukují subjektivní obtíže spojené se zvětšením prostaty. A dále se pak jedná o léky zmenšující velikost prostaty (inhibitory enzymu 5-alfa-reduktázy). Každý z těchto léků má svou indikaci, kterou lékař zvažuje: záleží na nálezu na dolních močových cestách, velikosti prostaty, věku a např. i jiných lécích, které pacient užívá. Z dlouhodobých klinických zkušeností i studií je známo, že léčba těmito dvěma léky samostatně či v kombinaci má pozitivní účinek na obtíže s BHP. Tyto léky tedy zpomalují zvětšování prostaty, snižují výskyt obtěžujících příznaků tohoto onemocnění, snižují riziko rozvoje náhlé zástavy močení, zvyšují průměrný průtok moči a snižují množství zbytkové moči v močovém měchýři. A v neposlední řadě snižují riziko nutnosti chirurgické léčby BHP - operace prostaty.
Pokud má být léčba účinná, je vhodné doporučené léky trvale užívat a tuto léčbu nepřerušovat bez konzultace s lékařem, který léčbu doporučil.

Zánět prostaty
Dalším a dosti častým onemocněním prostaty bývá její zánět - prostatitida. Ten vzniká u dospělých mužů všech věkových kategorií na základě přítomnosti bakterií nejčastěji v moči nebo v močové trubici. U mladších mužů žijících aktivním (a někdy promiskuitním) pohlavním životem vzniká na podkladě infekce, která se do prostaty dostane močovou trubicí při pohlavním styku, u pacientů starších pak většinou z infikované moči při překážce močení, kterou představuje zvětšená prostata.
Obtíže mohou být necharakteristické a různé intenzity, většinou se objevují bolesti na hrázi, v podbřišku, někdy také obtíže při močení, v případě akutního zánětu se objevují výrazné bolesti vystřelující z oblasti prostaty do okolí a také vysoká teplota.
Vyšetření a léčba se soustřeďuje na zachycení té bakterie, která zánět vyvolala, a zánět je léčen antibiotiky. V případě, že se jedná o sekundárně vzniklý na podkladě např. zvětšené prostaty, je vhodné vždy řešit problém primární.
Doporučujeme, aby muži neponechávali jakékoli obtíže, ať už akutní nebo dlouhodobě se vlekoucí, bez povšimnutí a přišli k lékaři, protože jen tak lze zabránit tomu, aby zánět přešel do stadia chronického, které je mnohdy velmi sužující a obtížně léčitelné.

Cysty prostaty
Méně často se vyskytují např. cysty prostaty - což jsou nezhoubné dutiny v oblasti prostaty, které jsou naplněny sekretem a které, pokud nenarůstají do větších rozměrů, muže nijak neobtěžují. V případě bolestí je lze vyřešit pouhým vypuštěním pod ultrazvukovou kontrolou.

MUDr. Libor Zámečník

Vademecum zdraví Léto 2007