Štítná žlázaŠtítná žláza patří mezi tzv. žlázy s vnitřní sekrecí. Znamená to, že vylučuje své produkty (označované jako hormony) přímo do krevního oběhu. Krevní cestou se hormony dostávají do celého těla a působí tudíž všude od mozku až po končetiny.
Hormony jsou důležitou součástí složitého systému, který udržuje jednotu vnitřního prostředí spolu se systémem nervovým (mozek, mícha, nervy) a se systémem imunitním, který je zaměřen na obranu lidského těla proti škodlivým vlivům z vnějšku (např. infekce).
Štítná žláza u člověka váží asi 20 gramů a je uložena na krku. Je proto dostupná různým způsobům vyšetřování od pouhého pohledu a pohmatu až po složité metody používající moderní vyšetřovací techniku. Její uložení rovněž umožňuje snadný odběr vzorku tkáně k podrobnému mikroskopickému vyšetření, které je někdy nutné pro správné stanovení diagnózy.

Význam štítné žlázy pro zdravý život
Štítná žlázaHormony štítné žlázy jsou nezbytné pro vývoj jedince od početí, přes dobu pobytu zárodku v mateřském těle, dále pak během růstu od porodu až do konce dospívání. I v dospělosti a ve stáří jsou hormony štítné žlázy nezbytné pro udržení správné látkové přeměny (metabolizmu). Při jejich nedostatku se veškeré děje v těle zpomalují, jejich nadbytek vede naopak k urychlení běžných pochodů. Pro tvorbu svých hormonů (označují se jako tyroxin a trijodotyronin) štítná žláza nezbytně potřebuje přívod jódu z vnějšku. Bez jódu se nemohou tvořit účinné hormony štítné žlázy, protože jód je jejich nezbytnou součástí. Žijeme bohužel v prostředí, kde obsah jódu v půdě, ve vodě a v rostlinách je nízký (zdrojem jódu je v současné době především mořská voda, to značí, že oblasti od moře vzdálené trpí obvykle jeho nedostatkem). Snížený přívod jódu je celosvětově nejčastější příčinou poruch štítné žlázy. Statistiky říkají, že asi 1,6 miliardy obyvatel Země žije v prostředí s nedostatkem jódu a lidé jsou tak často postiženi různými chorobnými důsledky tohoto stavu. V našich podmínkách je celospolečenským programem zajištěn dostatečný přívod jódu potravou ve formě jódem obohacené soli. Proto jsou choroby způsobené nedostatkem jódu u nás poměrně vzácné. Zato neustále stoupá výskyt tzv. autoimunitních chorob štítné žlázy. Děje se tak v rámci celkového výskytu nemocí z poruch imunity, tzn. nemocí alergických (kožní vyrážky, senná rýma, astma atd.) a chorob označovaných jako autoimunitní nemoci. Při autoimunitě dochází omylem imunitního systému k poškozování částí vlastního těla. Vznikají tak chronické záněty kloubů, ledvin, jater, cukrovka a také právě nemoci štítné žlázy.

Jak časté je onemocnění u nás?
Do nedávna většina lidí, včetně odborníků, žila v představě, že nemoci štítné žlázy jsou vzácné. V současné době statistiky ukazují, že postihují u nás nejméně 5 % populace, jsou asi 5x častější u žen než u mužů a jejich výskyt s věkem stoupá. Znamená to například, že ženy ve věku nad 50 let jsou postiženy nemocemi štítné žlázy v 10 až 20 %. Důležité je, že nemoci štítné žlázy se často kombinují s dalšími autoimunitními chorobami a že ve svých důsledcích zvyšují riziko celé řady chorob srdce a cév.

Jak se nemoci štítné žlázy projevují
Je nutno zdůraznit, že neexistuje žádný příznak, který by byl specifický. Jde vždy o kombinaci celé řady příznaků a potíží, jejichž správné vyhodnocení je někdy obtížné i pro odborníka – endokrinologa.
Obecně lze říci, že nemoci štítné žlázy se mohou projevovat specificky v oblasti krku, kde štítná žláza leží. Pacient nebo jeho okolí si všimne, že se na krku objevila boule, že se zvětšuje obvod krku, nemocný tam pociťuje nepříjemný tlak nebo i bolest, případně mohou nastat poruchy polykání a dýchání, dostavuje se chrapot a hlas hrubne.
Celkové příznaky pak zahrnují především známky poruchy funkce štítné žlázy. Při její snížené činnosti se objevuje únava, spavost, zimomřivost, ztuhlost svalů, zácpa, dochází k prosáknutí podkoží na obličeji a na rukou, kůže je suchá a chladná. Obvykle dochází k mírnému až střednímu růstu hmotnosti. Při lékařském vyšetření bývá pak odhalena celá řada dalších změn. Mezi vážné příznaky patří zvýšení cholesterolu a dalších tuků v krvi, které zvyšuje riziko aterosklerózy.
Při zvýšené činnosti štítné žlázy je nemocný neklidný, překotný, hůře spí, nesnáší teplo, více se potí. Později se objevuje slabost svalů na končetinách. Třes rukou někdy ztěžuje psaní. Dále si nemocní stěžují na bušení srdce, pálení očí, někdy i na poruchy vidění a sklon k průjmům. Tělesná hmotnost klesá, někdy velmi prudce, např. o 10–15 kg za měsíc. Běžné je řídnutí vlasů. I zde lékařské vyšetření identifikuje celou řadu dalších poruch. Závažným rizikem je nepravidelná srdeční akce.
Vzácně jsou záněty štítné žlázy spojeny s celkovými známkami zánětu, tj. s horečkami, celkovou slabostí, zchváceností a při lékařském vyšetření jsou zjištěny celkové zánětlivé změny.

Prevence
Samozřejmě ano. Základem je, jak už bylo řečeno, přiměřený přívod jódu potravou. Pokud jíme pestrou vyváženou stravu a solíme přiměřeně solí obohacenou jódem, máme zaručený takový přívod jódu, který umožňuje normální činnost zdravé štítné žlázy. Kromě soli jsou zdrojem jódu mořské produkty a v poslední době i mléko. Tento přirozený přísun nestačí u těhotných a kojících žen, kdy je nutno jód v dostatečné míře dodávat nejen matce, ale i plodu (kojenci). Tehdy se doporučuje podávání jódových tablet nebo směsí vitamínů a minerálů, které jód také obsahují. Při některých chorobách je rovněž nutný zvýšený přívod jódu, takže rozhodnutí je nutno vždy ponechat na lékaři. V novější době se setkáváme s opačným extrémem, s tzn. nadbytečným přísunem jódu, zejména ve formě uvedených vitamino-minerálových směsí. K tomto jevu dochází především u dětí, jejichž rodiče se domnívají, že čím více jódu dítě dostane, tím vyšší bude mít inteligenci. Bohužel nic takového neplatí. Naopak, překročení optimální hladiny jódu může v pozdějším věku zvyšovat riziko jiných chorob štítné žlázy.

Možnosti léčby
Je nesporné, že tuto léčbu uskutečňuje lékař. Podle závažnosti a druhu nemoci to může být praktický lékař nebo odborník – endokrinolog, a to vždy ve vzájemné spolupráci. Protože onemocnění štítné žlázy jsou většinou chronická, je obvykle nutná léčba dlouhodobá, což klade někdy zvýšené nároky na vzájemnou spolupráci pacienta a lékaře. Je nutno trpělivě budovat vztah vzájemné důvěry, který předpokládá oboustrannou informovanost a upřímnost. Pacient má právo na podrobné poučení a na spoluúčast na rozhodování o výběru léčebných postupů. Definitivní rozhodnutí o operaci štítné žlázy nebo jiném zákroku zásadního charakteru je plně v rukou informovaného pacienta. Na druhé straně je nepochybné, že léčba nemocí štítné žlázy je často komplikovaná, podílí se na ní celá řada odborníků a vyžaduje hluboké znalosti, které běžný pacient mít nemůže. Je tedy při hodnocení svého zdravotního stavu a výběru léčebných postupů většinou odkázán právě na svého ošetřujícího lékaře. Ten musí, jak již bylo uvedeno, srozumitelně objasnit nemocnému vše, co pro svou aktivní účast na léčebném procesu potřebuje. Pouze za těchto podmínek je možná léčba, která bude v maximální míře účinná a umožní nemocnému v drtivé většině případů plnohodnotný život.
Závěrem je možno říci, že budeme-li o svou štítnou žlázu po celý život přiměřeným způsobem pečovat, nebudeme o její existenci prakticky nic vědět, což lze v daném případě považovat za stav téměř ideální.

Prof. MUDr. Václav Zamrazil, DrSc.

Vademecum zdraví Podzim 2006