Pití čajeChřipka je vysoce nakažlivé onemocnění s rychle nastupující horečkou. Přidávají se bolesti hlavy a kloubů, zasaženy bývají dýchací cesty. Přesto, že chřipka může zanechat i vážné následky, bývá nezřídka podceňována.
Chřipka patří mezi nejčastější virová onemocnění. Každoročně zasahuje značnou část populace. V některých letech má její rozšíření až pandemický rozsah. I když je spojována zejména se zimními měsíci, nemůžete si před ní být jisti po celý rok. Může za to zejména značná schopnost virů způsobujících chřipkové onemocnění rychle měnit své vlastnosti a vzdorovat obranným mechanizmům zasaženého organizmu. Imunita je typově a kmenově specifická, ochranné protilátky přetrvávají v těle po prodělaném onemocnění řádově pouze v měsících. Díky tomu je chřipka jakousi trvalkou mezi virovými chorobami. Zatímco neštovice či spalničky již kapitulovaly před moderní medicínou, chřipka je s námi po řadu století dosud. Přesto jsme se jí nezbavili. I to můžete brát jako jedno z varování, že se ji nevyplatí podceňovat. Postihne-li také vás, nejlepší, co můžete udělat je, že jí pořádně a důkladně vyležíte. Tím, že tělu dopřejete dostatek času na regeneraci a znovunabytí sil, předcházíte nebezpečným následkům nedoléčeného onemocnění.
Co chřipka dokáže, se svět přesvědčil v řadě epidemií. Takzvaná španělská chřipka, která propukla v roce1918 připravila o život zhruba dvě desítky milionů lidí. Do konce dvacátého století se objevilo ještě několik pandemií, které měly původ vždy na Dálném východě, přesto španělská chřipka zůstala nejznámější ze všech pandemických událostí minulého století. Je rovněž zajímavé, že jejím původcem byl pravděpodobně ptačí virus, který se zřejmě přenesl přímo z ptačího zdroje na člověka. Chřipkové viry se dělí na typ A, B a C. Avšak pouze typ A má prokazatelný a trvalý zdroj ve zvířecí říši. Tou je zejména populace migrujících vodních ptáků.

Možnost nákazy
Běžným chřipkovým onemocněním se tedy obvykle nakazíte od jiného nemocného člověka. Nemocný již koncem inkubační doby a v prvých dnech onemocnění může představovat zdroj chřipkového onemocnění pro své okolí. Virus je na vrcholu onemocnění ve značném množství přítomen v sekretu dýchacích cest a nemocná osoba ho vylučuje v podobě drobných kapének při hovoru, zejména však při kýchání a kašli. Je jen logické, že nákaza se šíří zejména v přeplněných a nevětraných prostorách. Není proto třeba asi zdůrazňovat, že největší nebezpečí vám hrozí v místech s velkou koncentrací lidí, tedy v kinech, divadlech, nákupních centrech a zejména v městské hromadné dopravě. Možný je totiž také nepřímý přenos rukama, které se dotkly předmětů kontaminovaných infekčním sekretem, například madla v dopravním prostředku. Vzhledem až k několikahodinovému přežívání viru na kontaminovaných místech je významná forma přenosu prostřednictvím klik, telefonních sluchátek a samozřejmě nelze zapomenout na klasické špinavé ruce. Pokud si ruce před jídlem řádně neumyjete, sami si můžete způsobit onemocnění, neboť po dotyku s kontaminovaným předmětem přežije vir na pokožce rukou asi patnáct minut.
Místem vstupu virů do organizmu a jejich následného množení je epitel dýchacích cest. Virus se šíří ve sliznici a postupně zasahuje s infekcí sousedící buňky. Váže se také na leukocyty a lymfatickými cestami se dostává do krve a krví případně i do dalších orgánů, kde však většinou naštěstí nenachází vnímavé buňky. Virus chřipky se na rozdíl od virů způsobujících takzvané nemoci z nachlazení rychle šíří do dolních dýchacích cest. Zasažené epitelie dýchacích cest zanikají a poškozená sliznice následně podléhá bakteriální infekci. Imunita, kterou lidský organizmus po onemocnění získá je jen krátkodobá a kmenově specifická. To znamená, že protilátky vzniklé v průběhu onemocnění nejsou s to ochránit člověka před nákazou jinou variantou viru. Chřipkový virus přežívá při pokojové teplotě několik dnů, v suchém a teplém prostředí i déle než týden.
Výjimečně mohou být u chřipky typu A zdrojem nákazy někteří živočichové, zejména vepři nebo drůbež. Toto téma bylo ostatně v posledních letech značně medializováno a na téma prasečí a drůbeží chřipky se popsaly stohy papírů, není proto třeba přidávat další. V našich podmínkách dominuje přenos chřipky z člověka na člověka, a to zejména v sezonním období zimních měsíců, ale nejen v nich. Můžeme říci, že v naší populaci je vnímavost k chřipce v podstatě všeobecná. Tradičně bývá nejvýraznější nemocnost u dětí ve školním věku. Je to logické, neboť koncentrace dětí ve třídách a bezprostřední sociální kontakt u dětí šíření virových nemocí přímo nahrává. Děti následně nezřídka přenášejí nákazu na své rodiče, a virový řetěz mohutní. U starší části populace bývá onemocnění nezřídka provázeno komplikacemi. Bohužel chřipka bývá dokonce i příčinou úmrtí.

Příznaky a průběh
U chřipky je inkubační doba poměrně krátká, pohybuje se zhruba od 18 hodin zhruba do tří dnů. Nákaza se může projevit jako zánět dýchacích cest, dále v podobě horečnatého onemocnění, nebo ve vážnější variantě, kdy toto horečnaté onemocnění je provázeno selháváním životně důležitých orgánů, zejména plic. Pro chřipku je typický náhlý vzestup teplot, dráždivý kašel, chrapot, někdy i bolesti v krku. Dále se obvykle dostavují bolesti svalů, hlavy a bolestivost kloubů, typické je i nechutenství. Při nástupu chřipky není nutné se do jídla nutit, důležitý je však dostatečný přísun tekutin. Kašel se objevuje po několika dnech od začátku onemocnění. Teploty trvají naopak po několik prvních dnů, zhruba se jedná o tři až čtyři dny. K typickým projevům patří nadměrné prokrvení hrdla a obvykle také zhoršená průchodnost nosu.
Z onemocnění chřipkou, které není provázeno dalších komplikacemi, se uzdravíte zhruba za týden až deset dnů, nicméně pocitu únavy se obvykle zbavíte až za delší dobu, tedy za několik týdnů. Pokud jde o komplikace, ty se nejčastěji týkají dýchacího ústrojí. Obávaný a nebezpečný je zejména zánět plic. Poměrně rozšířenou komplikací jsou záněty středouší a záněty vedlejších dutin. U dětí má pak chřipkový virus občas za následek laryngitidu, často se u nich, zejména v souvislosti s infekcí způsobenou chřipkou typu B, vyskytuje též zvracení a průjem. Mezi obvyklé projevy chřipky i u dospělých pacientů lze zařadit závratě a bolesti hlavy.

Léčba
Chřipku je nutné vyležet. Bohužel řada pacientů má tendenci řadu virových onemocnění, zejména zánět horních cest dýchacích a rýmu, přechodit. Vybaví se celaskonem, acylpyrinem, kapesníkem a případně dalšími prostředky, ulevujícími ucpanému nosu a bolavému krku, a vesele jdou do práce. Jak jinak, zvláště když první tři dny nemoci se neproplácejí. Když tak se „to“ doléčí o víkendu.
Asi nejsme daleko od pravdy, když řekneme, že takto se ke své škodě chová a uvažuje značná část naší populace. Klid na lůžku je však nezastupitelný. Vůbec by se o něm nemělo diskutovat v případě chřipky, která je doprovázená zvýšenou teplotou, nebo dokonce horečkou.
Dostatek spánku, odpočinek, čaj s citronem a prostředky tišící kašel, případně usnadňující vykašlávání a usnadňující dýchání, to je vůbec to základní, co byste si měli dopřát i při těch zdánlivě jednoduchých chřipkových stavech. Pokud jde o antibiotika, nemají u nekomplikované chřipky přímý léčebný efekt. O jejich podání by vždy měl rozhodnout lékař. Bohužel zázračný lék, který by v krátké době spolehlivě zahubil viry v lidském organizmu, zatím neexistuje. Proto je však důležité vytvořit podmínky, aby si tělo s virovou nákazou poradilo vlastními silami. Pokud ho vyčerpáváte fyzickou námahou, byť v míře, která vám jindy nečiní obtíže, prodlužujete tím dobu léčby a celkové rekonvalescence. Takovou situaci lze pro ilustraci přirovnat k fotbalovému zápasu, kde se oslabené mužstvo o jednoho hráče rozhodne dalšího dobrovolně posadit na lavičku.
Jakmile se projeví výše uvedené příznaky onemocnění, je nutné ulehnout do postele a strávit v ní alespoň tři, čtyři dny, dokud trvá zvýšená teplota. Zde je dobré mít na paměti, že nepomáháte jen vlastnímu organizmu, ale zároveň projevujete základní ohleduplnost vůči svým kolegům a známým, s nimiž byste jinak přišli do kontaktu a s poměrně značnou pravděpodobností jim „své“ viry předali.
Důležité je dodržovat pitný režim se zvýšeným přísunem tekutin. Voda totiž z těla odplavuje škodlivé látky a tekutiny vám umožňují dostatečně se vypotit. Doporučuje se především teplý bylinkový čaj s citrónem, ochucený včelím nebo pampeliškovým medem.
Přechozená viróza tedy rozhodně není hrdinství, ale spíše hazardem s vlastním zdravím, neboť přechodíte-li virové onemocnění, může se virus rozšířit z dýchacích cest do mozkových blan, nebo zasáhnout srdce. V takových případech po prodělaném zánětu mozkových blan či zánětu srdečního svalu se můžou dostavit trvalé zdravotní následky, v krajním případě může dojít i k úmrtí. Máte-li štěstí a zmíněné záněty se nakonec obejdou bez trvalých následků, tak každopádně několik dnů, které ušetříte tím, že si včas nedopřejete odpočinek doma s knihou na lůžku, se pak prodlouží na týdny či měsíce, které strávíte v nemocnici.

Prevence
První očkovací programy byly uplatněny krátce po druhé světové válce v USA a od té doby je příprava protichřipkové vakcíny, její kvalita a složení předmětem stálého výzkumu a vývoje.
Vakcinace se v první řadě doporučuje těm osobám, kde by chřipková infekce mohla výrazně zhoršit jejich základní onemocnění. To se týká pacientů zejména se srdečním onemocněním, chronickou nemocí ledvin, funkčními poruchami dýchacího aparátu či s cukrovkou. Očkování se dále doporučuje osobám v seniorském věku a těm, kdo jsou vystaveni vysokému riziku infekce při výkonu svého povolání. Vakcinace je obecně považována za nejúčinnější formou prevence.

Milan Budínský

Vademecum zdraví Jaro/Léto 2010