Lednice je jedním zcela novým lázeňským místemKdyž se dnes mluví o lázních, většině z nás se vybaví dobře známá jména jako Karlovy Vary, Luhačovice či Mariánské Lázně. Ti více znalí si možná vzpomenou i na některá z menších lázeňských míst, jakými jsou například Karlova Studánka, Bludov nebo Velichovky. Každopádně v nás spíše převládá pocit, že lázeňská místa zde jsou již desítky let a že tento stav je zakonzervovaný a neměnný. Není to ale pravda.

I lázně mohou zaniknout
Jestliže se podíváme na dnešní mapu lázeňských míst České republiky, zjistíme, že se postupem let docela zajímavě měnila. Litvínov, Ústí nad Labem, Pardubice, Ostrava - jména těchto měst v nás jen stěží vyvolávají představu lázeňského místa. Přesto zde a v řadě dalších míst České republiky byly v minulosti provozovány lázně, některé z nich kdysi i velmi známé. Celkem bylo v minulosti na území dnešní České republiky přibližně 250 míst, ve kterých byly lázně nebo kde se přírodní léčivé zdroje využívaly k léčebným účelům.
Se vznikem Československa po první světové válce se počet lázeňských míst u nás začíná snižovat. Do roku 1989 zanikla celá řada známých a tradičních lázní. Některá místa postupně začala sloužit jiným formám cestovního ruchu (Å pindlerův Mlýn, Doksy, Sedmihorky), jiná ustoupila rozvoji průmyslu (Litvínov, Ústí nad Labem) nebo jsou využívána k jinému účelu (Kořenov - dnes ubytovna, Å ternberk - dnes ústav sociální péče). A protože řada lázeňských míst byla i významnými poutními místy, například Křtiny na Blanensku, Křemešník na Pelhřimovsku nebo Hostýn u Bystřice pod Hostýnem, nebyl po roce 1948 zájem o jejich rozvoj také z ideových důvodů.
Bohužel některé negativní tendence spojené se zánikem lázní se projevovaly dále i po roce 1989. Důvody dočasného zániku některých lázeňských míst lze spatřovat v řadě vlivů, např. v nepovedené privatizaci (Běloves, Kyselka), v omezených možnostech lázeňských měst (Bílina) apod. Situace v posledních letech se však obrátila a současným trendem je snaha zakládat nová lázeňská místa v různých regionech České republiky. Nové lázně vznikají především v místech tradičních, kde již lázně v minulosti byly a jež mají dobré předpoklady pro rozvoj lázeňské činnosti. Existují ale i zcela nová místa, ve kterých se připravují zajímavé projekty nových lázeňských či lázeňsko-wellnessových center. Určitou představu o současném vývoji nám může dát následující přehled nově vznikajících lázní.

Jánské Koupele
Jánské Koupele (původně německy Johannisbrunn), bývalé lázně ležící v oblasti Jeseníků na severní Moravě nedaleko vodní nádrže Kružberk, mají dobrou šanci stát se v budoucnosti znovu lázeňským místem. Původní lázně založené v roce 1809 byly v provozu až do roku 1940. Po roce 1949 zde, až do roku 1995, byla dětská zotavovna. Lázně byly založeny na zemito-železitých kyselkách, vyvěrajících ve třech pramenech o mocnosti třicet tisíc litrů denně. Janské Koupele získaly slávu také díky dobrým klimatickým podmínkám. Obnově lázní po roce 1989 bránily složité majetkové poměry. I když se jedná o malou lokalitu, mají dnes Jánské Koupele velice dobrou výchozí pozici pro získání statutu lázeňského místa.

Klášterec nad Ohří
Také Klášterec nad Ohří (původně německy Klösterle an der Eger) má dnes dobré předpoklady stát se známým a oblíbeným lázeňským místem a být alternativou známějším západočeským lázním soustředěným do tzv. západočeského lázeňského trojúhelníku. Až do padesátých let 20. století zde byly v provozu malé lázně založené na vývěru kyselky (pramen Evženie) v blízkosti zámeckého parku. K znovuobnovení lázní bylo přikročeno v roce 1993. Ve druhé polovině devadesátých let byly některé původní lázeňské objekty opraveny. Rozvoj lázeňské zóny pokračuje i nadále a náklady na její dobudování byly odhadnuty na 110 miliónů korun. Město Klášterec nad Ohří je většinovým vlastníkem společnosti Klášterecká kyselka a má také hlavní zásluhu na obnově místních lázní.

Lednice
Zdejší příhraniční lokalita je mimořádně vhodná pro vznik lázní. Je tu kvalitní zdroj přírodní léčivé vody doplněný o krásné prostředí kulturní krajiny lednicko-valtického areálu. Město Lednice spolu se sousedními Valticemi patří do seznamu kulturního a přírodního dědictví pod ochranou UNESCO a má velký turistický potenciál. Rozvoj budoucího lázeňského místa je podporován spoluprací s blízkým lázeňským městem Hodonín. V případě Lednice se jedná o vznik zcela nového lázeňského místa na mapě České republiky, i když například v nedalekém Sedlci byly malé lázně funkční až do roku 1966.

Prachatice
I v Prachaticích byly v provozu až do konce druhé světové války lázně sv. Markéty (německy Margarethenbad), které patřily Svazu Němců v Čechách. Původní lázně byly založeny patrně již v 18. století. Základem zdejší léčby byly mírně radioaktivní prameny a výborné klimatické podmínky. Prachatice však zřejmě nemají ambici na navrácení statutu lázeňského místa. Spíše se v připravovaném projektu jedná o vytvoření moderního wellnessového centra (St. Margarita Spa), jak je to dnes běžné například v sousedním Německu nebo Rakousku. Součástí projektu je vybudování sportcentra, livingcentra a vitalcentra.

Pasohlávky
V turisticky známém a frekventovaném místě na jižní Moravě byl nalezen přírodní léčivý zdroj v podobě termálního pramene, který spolu s velmi dobrým přírodním prostředím tvoří dobré předpoklady pro vybudování nového lázeňského místa. Zajímavostí je, že zde, v lokalitě Mušov, vznikly historicky první lázně na našem území - založili je Římané z nedaleko ležícího římského tábora Carnuntum. Původní mušovské lázně byly v provozu od 2. století n. l. Pozůstatky města Carnuntum nalezneme dnes mezi Bratislavou a Vídní. Přípravy na zprovoznění zdejšího lázeňsko-wellnessového areálu jsou teprve v počátcích.

Doksy
Doksy (německy Hirschberg-Thammühl), ležící na břehu Máchova jezera, byly v minulosti známé provozováním tzv. jezerních lázní. Ty byly založeny jako klimatické lázně s léčbou neuróz a nemocí dýchacích cest. I po zániku lázní si místo udrželo značný turistický význam a patří dodnes k nejvíce navštěvovaným turistickým regionům u nás. Současný projekt znovuvybudování jezerních lázní je připravován jako lázeňsko-wellnessový koncept, využívající jedinečných přírodních podmínek Máchova jezera. Také zde mají přípravné práce podobu ideového záměru.

Řada míst na svou šanci teprve čeká
Součástí rozvoje českého lázeňství je i snaha o rozšíření lázeňských kapacit v již existujících lázních. Kromě výstavby řady objektů v největších lázeňských městech, jakými jsou Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně, vznikly nové lázeňské provozy i v menších lázeňských místech (třeba Olga v Bechyni).
Nicméně snahy o zprovoznění lázní v některých místech České republiky se zatím míjejí účinkem a nemají šanci na úspěch. Jedná se například o přiznání lázeňského statutu pro některá horská letoviska, jakým je například Železná Ruda nebo Å pindlerův Mlýn. Lázeňský statut zatím nemají ani dřívější lázně, jako jsou Sedmihorky na Turnovsku nebo Mikulov na jižní Moravě.

Ing. Pavel Attl, Ph.D.

Vademecum zdraví Podzim 2006