RybyOsteoporóza - chorobné řídnutí kostní tkáně - je jednou z nejčastějších civilizačních chorob. Osteoporóza není přirozenou součástí stárnutí, jedná se o nepřiměřeně, chorobně vystupňovaný proces odbourávání kostní hmoty.

Co je to osteoporóza?
V průběhu této choroby dochází k proporcionálnímu poklesu všech složek kostní tkáně a ke změnám mikroarchitektury a kvality kosti. Dochází k nerovnováze mezi novotvorbou a úbytkem kostní tkáně, která vede ke zvyšování rizika zlomenin při malém nebo i žádném úrazu. Hodnocení rizika zlomenin je vždy komplexní a má být provedeno erudovaným odborníkem. V ČR trpí osteoporózou asi půl milionu osob. Nárůst počtu zlomenin krčku kosti stehenní, nejnebezpečnější formy zlomeniny ohrožující zpravidla pacientky na životě, se počítá na stovky procent za dekádu. Tato choroba může postihnout prakticky každého, nejčastěji a nejtypičtěji ale ženy po přechodu.
Osteoporóza bývá také označována jako „tichý zloděj“, protože většinou postupuje velmi nenápadně, bez příznaků a bolestí, nerozpoznána po celou řadu let.

Jak se osteoporóza diagnostikuje?
Je třeba zjistit všechny rizikové faktory pro osteoporózu a již na tomto základě může zkušený lékař s velkou pravděpodobností určit, zda se může o osteoporózu jednat. Dále je potřeba vyšetřit pacienta - pacientku pomocí denzitometrie (DXA) v oblasti bederní páteře a krčku kosti stehenní a vyloučit možné druhotné příčiny osteoporózy. Výsledky měření DXA je třeba vždy hodnotit v kontextu celého klinického obrazu a vztahovat k věku pacienta. Takto diagnostikovanou osteoporózu je pak dnes možné i velmi úspěšně léčit a především účinně snížit riziko nových nebo dalších zlomenin.
V případě, že dochází k úbytku kostní hmoty, který ale ještě nedosáhl hranice osteoporózy, hovoříme o osteopenii. Vzhledem k tomu, že kostní hustota není jediným parametrem rozhodujícím o riziku zlomenin, a vzhledem k tomu, že přechod mezi osteopenií a osteoporózou je procesem plynulým a individuálním, je třeba i těžší osteopenii brát velmi vážně u osob s řadou dalších rizikových faktorů nebo u osob s frakturami. Již nález „pouhé osteopenie“ může zvýšit riziko zlomeniny dvojnásobně, zatímco nález kostní hustoty v pásmu osteoporózy může statisticky zvýšit toto riziko pětinásobně.

Základní rizikové faktory
Riziko osteoporózy je tím větší, čím více pozitivních faktorů se u pacienta kombinuje.
Osteoporóza postihuje typicky a nejčastěji ženy po přechodu (každou třetí ženu) - čím dříve k přechodu dojde (např. po operaci), tím je riziko větší. Větší riziko mají také ženy, které nerodily, a ženy, které z nejrůznějších příčin nemenstruují. Na druhé straně osteoporóza může postihovat i muže nebo mladé osoby.
Významným rizikovým faktorem je prodělaná osteoporóza u matky pacientky a také přítomnost již prodělané osteoporotické zlomeniny či zlomenin. Víme, že žena s prodělanou zlomeninou krčku kosti stehenní má 7-10x vyšší riziko této zlomeniny i na druhé končetině, a víme také, že ženy s prodělanou osteoporotickou zlomeninou obratle mají 4-5x vyšší riziko další obratlové zlomeniny a dvojnásobné riziko zlomeniny krčku kosti stehenní.
Dalším významným rizikovým faktorem je nízká tělesná váha a sedavé zaměstnání spolu s nedostatkem pohybu. K rizikovým faktorům dále patří nedostatek vápníku a D vitamínu v potravě, rizikové způsoby stravování (například tzv. fast-food systém), poruchy příjmu potravy nebo onemocnění trávicího aparátu.
Riziko rozvoje osteoporózy je rovněž větší u osob, které nedosáhly v mládí vrcholové kostní hmoty, kuřáků a lidí nadměrně konzumujících alkohol a kávu.

Následky neléčené osteoporózy
Nejzávažnějším důsledkem osteoporózy jsou osteoporotické zlomeniny. Pro tyto zlomeniny je typické, že míra násilí, které ke zlomenině vede, je poměrně malá (např. zdvihání břemen). Typickými osteoporotickými zlomeninami jsou zlomeniny obratlů, krčku kosti kyčelní a zápěstí.
Je tedy nutné zajistit důslednou prevenci pádů a rizikových situací vedoucích k pádům (odstranění překážek v domácnosti, vyšetření zraku, nevycházení v době náledí, léčbu závrativosti apod). Dobrým pomocníkem mohou být i tak zvané chrániče kyčlí - mechanické pomůcky efektivně chránící kyčelní oblast v případě pádu.

Dá se dnes osteoporóza léčit?
Osteoporóza je onemocnění, které dnes umí lékařská věda léčit velmi efektivně. Podmínkami úspěšné léčby jsou dostatečný příjem vápníku a vitamínu D.
Je třeba maximálně zvýšit v potravě přísun mléčných výrobků (nejvíce kalcia obsahují tvrdé sýry, v řadě případů je ale třeba doplňovat vápník i v podobě doplňků stravy, například šumivé tablety vápníku užívané nejlépe na noc). Nedostatek vitamínu D trápí především starší část populace, která se nevystavuje celotělově slunečnímu záření.
U osob upoutaných na lůžko nebo žijících v azylových domech nalézáme nedostatek tohoto vitamínu prakticky u všech pacientů. Přitom právě dostatek D vitamínu je podmínkou pro dobré vstřebávání vápníku a je i zcela nezbytnou podmínkou fungování hlavních léků na osteoporózu, které dnes lékaři předepisují. D vitamín je důležitý i pro svalovou sílu a stabilitu starších osob.
V prevenci osteoporózy vznikající po přechodu hraje hlavní roli hormonální substituční léčba. Hlavní skupinou léků, které dnes lékaři podávají na rozvinutou osteoporózu, jsou tzv. bisfosfonáty.
Moderní formy těchto látek jsou podávány v jednotýdenních tabletách, jsou bezpečné a velmi efektivní. Pro osoby s nesnášenlivostí nebo nedostatečným efektem bisfosfonátů jsou dnes k dispozici i další skupiny léků. Problémem zůstává poměrně vysoká cena preparátů užívaných při léčbě osteoporózy. Je třeba si uvědomit, že se jedná vždy o léčbu dlouhodobou, trvající několik let.

MUDr. Jiří Jenšovský CSc.

Vademecum zdraví Jaro 2006