Bolesti kloubůPředčasné opotřebení kloubů řadíme v současné době do kategorie civilizačních onemocnění. Vliv vlastního životního stylu hraje velmi významnou roli ve vztahu k našemu pohybovému aparátu. Klouby představují funkční spojení jednotlivých kostí, které jsou v místech kloubních spojení na svém povrchu pokryty chrupavkou. Chrupavka je pevnou, ale zároveň pružnou tkání, která je v raném dětském věku plně vyživována cévami, a tudíž je při svém poškození v tomto věku plně uzdravitelná. V období dospívání, stejně jako v dospělosti chrupavka ztrácí tuto cévní výživu a je plně odkázána na výživu takzvanou difuzí kloubního mazu, který obsahuje základní výživné látky. Tato difuze probíhá tak, že při stlačení chrupavky pohybem kloubu dochází k vytlačení zplodin látkové výměny a naopak při jejím uvolnění chrupavka nasaje z kloubu maz, který obsahuje výživné látky. Chrupavku si tedy můžeme představit jako jakousi houbu, která při stlačení vypudí ze sebe tekutinu a ponoříme-li ji stlačenou do tekutiny a povolíme, tak do sebe tekutinu znovu nasaje. Tento proces přiměřené výživy kloubu může být narušen přetěžováním kloubu, kdy nemá chrupavka možnost regenerace, stejně jako i kloubní nečinností při nedostatku našeho pohybu spojeného s nedostatkem zdravého zatěžování chrupavky.

Příčiny poškození chrupavky
Zatímco v dřívějších dobách byla kloubní opotřebení způsobována především nadměrným přetížením vlivem těžší fyzické práce, dnes se daleko častěji setkáváme s opotřebením vlivem kloubní nečinnosti při výraznějším omezení pohybové aktivity.
Důležité je si uvědomit, že poškození jakékoli živé tkáně v našem těle, která nemá přímé cévní zásobení, a k těm řadíme i chrupavku, je ve svém důsledku již nevratné. A právě takto vznikají kloubní opotřebení, která většinou začínají na chrupavce a později vedou k dalším pokročilým změnám, která nazýváme artrózou. Velmi významným způsobem se na zatížení kloubů podílí nejen pohybová aktivita, ale také například tělesná konstituce. Vlivem nadváhy, která je dalším z civilizačních neduhů dnešní doby, dochází k předčasnému opotřebení chrupavčité tkáně a rozvoji artrotických změn.
Z těchto výše uvedených principů vyplývá, že mimo geneticky daných vrozených předpokladů ke vzniku artrózy, se na jejím vzniku podílíme my sami především svou vlastní chybějící či naopak jednostranně přetěžující pohybovou aktivitou. Často je to právě nevhodnou kombinací našeho pohybu, při kterém celý týden trávíme sedavým způsobem v zaměstnání a přes víkendové dny se snažíme vše dohnat nadměrným přetížením našich kloubů, například některými jednostranně přetěžujícími pohybovými aktivitami.

Projevy onemocnění
Opotřebení kloubů se v první fázi projevuje občasnými bolestmi, které jsou nejčastěji vázány na pohyb kloubu, lehkým zatuhnutím pohybu a často i takzvanými startovacími bolestmi, které se projevují nejčastěji po ránu či po delší strnulejší pozici daného kloubu. Převážná část těchto potíží se zpočátku projevuje na nosných kloubech (kyčle, kolena), a pokud se nezačneme včas o ně starat, mohou mít výrazně zhoršující se tendenci. Pokud dojde k rozvoji artrózy, pak dochází k opakovaným výpotkům do kloubů, rozvoji jejich deformit a výraznému omezení pohyblivosti. V krajním případě těžších artróz tento stav může vést k nutnosti operační léčby ve formě výměny za kloub umělý.
Nabízí se tedy otázka, jak se každý sám může snažit těmto pokročilým změnám zabránit? Především je důležité udržet si zdravou a přiměřenou pohybovou aktivitu, která umožní kvalitní výživu všech kloubních struktur, zejména chrupavky. Výborné jsou procházky či jízda na kole, nejlépe ve spojení s pohybem na zdravém vzduchu. Vhodnou alternativou je například i rotoped či v současné době velmi populární domácí „chodníky“. Výborným způsobem dosahujeme udržení a rozcvičení přirozené pohybové aktivity i plaváním. Samozřejmě je důležité využít možností daného ročního období a nabídku aktuálních přirozených pohybových aktivit. Vždy je potřeba přizpůsobit naši sportovní aktivitu svému věku a zdravotnímu stavu. Především některé sporty se švihovými pohyby vedou často k drobným či rozsáhlejším poraněním pohybového aparátu a následnému rozvoji časnějších artrotických změn.
Významnou součástí péče o postižené klouby jsou výživové doplňky, které pomáhají zlepšit výživu kloubním mazem. Tyto preparáty, označované jako chondroprotektiva, dodávají kloubní výživu buď ve formě tablet či nápojů, které si každý může pořídit bez lékařského předpisu v lékárnách, nebo v účinnější formě výživných kloubních injekcí, které jsou aplikovány v ortopedických ambulancích. Závěrem je potřeba zdůraznit, že za stav svých kloubů neseme odpovědnost především my sami. Jejich dlouhodobý dobrý stav a životní pohodu bez jejich bolestivosti můžeme především udržet zdravým přiměřeným pohybem a vyloučením některých přetížení, vedoucích k jejich předčasnému opotřebení. V případě rozvoje bolestivých potíží doporučuji navštívit některou z ortopedických ambulancí, kde může být stanoven optimální léčebný postup vedoucí k oddálení pokročilých artrotických změn.

Doc. MUDr. Martin Repko, Ph.D.

Vademecum zdraví Jaro/Léto 2010