Pro někoho vlasy představují přirozenou ozdobu, pro jiného prostředek k vyjádření nonkonformní osobnosti, pro jiné věčný problém. Krásná blondýnka, rockový zpěvák i muž s řídnoucí kšticí mají ovšem jedno společné, měli by se o své vlasy pečlivě starat. Jsou přirozenou pokrývkou hlavy, která nejen chrání pokožku, ale zajišťuje i termoregulaci organizmu. Každý člověk má v průměru okolo 110 tisíc vlasů, které se neustále obměňují, denně jich až 100 vypadne.
Měli byste vědět…
Nejbujnější kštici mívají světlovlasí lidé, naopak nejméně vlasů mají údajně lidé zrzaví. Přitom ženy mají silnější, tedy i bohatší vlasy než muži. Vlas vyroste v průměru o třetinu milimetru denně. V létě roste rychleji, na podzim a v zimě se jeho růst zpomaluje. Ne každý, kdo zatouží po krásných dlouhých vlasech, však dosáhne svého cíle. Vlasy totiž žijí 2 roky až 8 let. Jejich životnost se liší u každého jedince, proto se některým ženám za celý život nepodaří „vypěstovat“ delší vlasy než po ramena, přestože nenavštěvují kadeřníka a vlasy nestříhají. Po sedmdesátce dochází k výraznému zpomalení růstu, po pětaosmdesátce jsou už vlasy naprosto bílé. Důvodem je odumření pigmentových buněk, které zajišťují jejich zabarvení. První šedivění se zpravidla objevuje mezi 30. a 40. rokem věku. Velký vliv mají také genetické dispozice a nadměrný stres. Počet vlasových folikul je daný při narození a během života se nemění.
Co vlasům škodí
Vlasy reagují na dění uvnitř organizmu, proto jim neprospívají přísné diety obsahující jednostrannou stravu, negativně je mohou ovlivnit i některé složky léků. Nevhodné je fénování příliš horkým vzduchem, které může zvýšit jejich lámavost. A také barvení a trvalá ondulace nedělají dobrotu. U obou těchto procesů jde o chemický zásah do struktury vlasu. Pokud jsou prováděny neodborně či příliš brzy za sebou, mohou vlasy značně porušit. Tupírování zase neprospívá vlasovým šupinkám a vlas se oslabuje. Trvale poškodit můžeme vlasy i nevhodnou volbou účesu. Dredy, copánky a culíky mohou při dlouhodobém nošení zlikvidovat vlasové folikuly a vlas už se později neobnoví. Vliv na padání vlasů má například i roční období. Na jaře a na podzim někteří lidé pozorují vypadávání ve větší míře, v dalších částech roku se ale kštice znovu obnoví. V těhotenství mají ženy naopak vlivem vyšší produkce estrogenu vlasy hustší. Po porodu pak hladina hormonu klesne na normální úroveň a nabyté vlasy začnou vypadávat. Nevratnou plešatost na určité ploše hlavy a ztrátu ochlupení mohou způsobit některé poruchy imunitního systému. Zdraví vlasů je závislé i na dobré funkci štítné žlázy.
Péče a hydratace
Obsah vody v sušině vlasu je až 16 %, proto je nutné dávat pozor, aby se vlasy špatným zacházením nevysušovaly. Voda totiž zajišťuje jejich pružnost a nelámavost. Za normálních okolností chrání před dehydratací mazový film, který každý vlas pokrývá. Voda se s přibývajícím věkem z vlasů vytrácí, protože dochází k útlumu tvorby mazu. Dehydrovaný vlas je suchý a bez lesku, snadno se láme. Zdravý vlas je naopak pružný a pevný, lehce se rozčesává a má přirozený lesk. Při mytí je nutné volit kvalitní šampony, kondicionéry a zábaly. Není ale vhodné mýt si vlasy příliš často, protože vlasový maz obsahuje protibakteriální a protiplísňové složky, které chrání pokožku hlavy. Přípravky podporující zdraví vlasů by měly obsahovat vitamíny B, E a C, kolagen, aminokyseliny a další užitečné látky.
A co pokožka?
Ruce, nohy, lokty, kolena, ale i obličej a rty jsou partie, kde bývá kůže vystavena největší zátěži. Měli bychom jim tedy věnovat zvláštní pozornost a péči. Vždyť právě stav pleti odráží naše celkové zdraví a vitalitu. Prasklinky, pálivé rudnoucí flíčky připomínající odřeniny a další nepříjemné projevy můžeme pozorovat na příliš suché pleti. Ta vzniká sníženou činností mazových žlázek. Maz je přirozeným ochráncem kůže, zvláčňuje ji a chrání před vnějšími vlivy. Omezení jeho tvorby může být zapříčiněno momentální hormonální nerovnováhou v těle, nedostatkem potřebných látek ve stravě, dědičnými dispozicemi a spoustou dalších faktorů.
Pravidla pro krásnou pleť
Každý by si měl zapamatovat alespoň několik základních pouček, jak svou pokožku chránit a zbytečně nevysušovat. Důležitá je správná strava bohatá na nenasycené mastné kyseliny, pravidelný pitný režim a naopak omezení tekutin s dehydratačním účinkem, jakými jsou alkohol nebo káva. Špatný vliv na naši pokožku má prostředí s příliš suchým vzduchem (klimatizovaná pracoviště, ústřední topení) a samozřejmě cigaretový kouř. Nevhodné je používání agresivních mýdel a sprchových gelů, které mohou poškodit ochranný kožní film. Nadměrné opalování bez vhodné ochranné opalovací kosmetiky může skončit nejen vysušením, ale i popálením. To může mít v následujících letech dalekosáhlé následky v podobě melanomu. Nebezpečí pro kůži znamená i neregulovaný pobyt v soláriu, stejně jako nadměrné slunění, jež může způsobit hyperpigmentaci. Při ní vznikají na pokožce pigmentové skvrny, které mohou pro někoho znamenat nepříjemný estetický problém. Pleť můžeme nadměrně vysušit i v případě ošetření nevhodným biochemickým peelingem nebo pleťovými toniky s obsahem alkoholu.
Příroda pomáhá
Pokožka potřebuje dostatek vitamínů a minerálů. Patří mezi ně například vitamíny A a E nebo beta karoten (provitamín vitamínu A), který chrání kůži před rakovinotvorným bujením. Neměli bychom ve stravě vynechávat ani zinek, jód, křemík a selen. Všechny tyto prvky najdeme v ovoci a zelenině, mořských plodech, rybách, ořechách apod. Blahodárný účinek na kůži může mít maska z ovesných vloček nebo obyčejná vazelína. Pleti prospívají i výtažky z bylin a rostlin jako je aloe vera, okurka, měsíček lékařský, lopuch, svízel, řepík nebo heřmánek. Vhodné jsou zvlhčovače vzduchu, příjemné mohou být aromaterapie s éterickými oleji – levandule, růžové dřevo nebo pomeranč.
(iso)
Vademecum zdraví Zima 2008
