ImunitaZimní počasí si téměř všichni spojujeme s rýmami, nastuzeními, nachlazeními či různými „chřipkami“. Jednoduše řečeno nějakým typem virózy, která se v tu chvíli zrovna v populaci vyskytuje a které často dáme jiný název, než jí správně přísluší. Právě v tomto ročním období se proto začínáme více než kdy jindy zajímat o způsob, jak se těmto, sice pro většinu populace nijak závažným, ale o to nepříjemnějším onemocněním, můžeme vyhnout.

Správná výživa - základ prevence
Nedílnou součástí prevence, tedy způsobu, jak těmto onemocněním předejít, je dodržování správných hygienických návyků a zásad zdravého životního stylu. Obě tyto činnosti významně přispívají k posilování našeho imunitního systému a tím zvyšování odolnosti organizmu proti infekčním, to jest virovým, ale i bakteriálním nákazám.
Nedílnou prevencí téměř všech onemocnění, tedy i těch infekčních, je také správná výživa. Správnou výživou rozumíme především stravu pestrou, neboť jen ta nám zajistí všechny potřebné živiny. Právě v období různých viróz se však naše pozornost upírá jen k jedné, byť velmi důležité součásti naší stravy, a tou jsou vitaminy.

Co jsou to vitaminy?
Vitaminy jsou chemické sloučeniny, které si náš organizmus až na pár výjimek neumí sám vytvořit anebo které vytváří jen v tak malých množstvích, jež mu pro jeho potřeby nestačí. Z vitaminů náš organizmus nezískává žádnou energii, ale nezbytně je potřebuje, protože se podílejí na správném průběhu celé řady biochemických pochodů, které v našem těle neustále probíhají. Například se podílejí na zpracovávání dalších složek, které jsme přijali potravou, jako jsou sacharidy, bílkoviny, tuky či samotná energie.
Zapamatujme si, že denně bychom měli sníst 3-5 porcí zeleniny a 2-4 porce ovoce. Jedné porci zeleniny odpovídá například jedna velká paprika, mrkev či dvě rajčata nebo také miska čínského zelí či salátu, ale i půl talíře brambor či sklenice neředěné přírodní zeleninové šťávy. U ovoce jednu porci představuje jedno jablko, pomeranč či banán, miska jahod, rybízu či borůvek, ale i sklenice neředěné přírodní ovocné šťávy.

Které vitaminy známe?
Mikrofotografie vitaminu C v polarizovaném světleVitaminy dělíme na vitaminy rozpustné v tucích a vitaminy rozpustné ve vodě. Tímto rozdělením bychom se měli řídit při vyhledávání jejich zdrojů, neboť nám naše hledání velmi usnadní. Mezi vitaminy rozpustné v tucích řadíme vitaminy A, D, E a K. Mezi vitaminy rozpustné ve vodě patří vitaminy B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B6 (pyridoxin), B12 (kobalamin), niacin (vitamin PP), kyselina listová, biotin (vitamin H), kyselina pantotenová (vitamin B5) a vitamin C (kyselina askorbová). K čemu slouží tyto vitaminy a kde jich najdeme nejvíce?

Vitaminy rozpustné v tucích
Vitamin K - část z množství tohoto vitaminu, které potřebujeme, umějí vytvořit bakterie, které se zcela běžně vyskytují v našem střevě. Další část můžeme získat z vajec či zelené listové zeleniny. Tento vitamin potřebujeme zejména pro správnou srážlivost krve.
Vitamin D - se také částečně tvoří v našem těle, a to v kůži po jejím ozáření sluníčkem. Zbytek pak získáme například z mléka a mléčných výrobků, rybího tuku či vajec. Během růstu se vitamin D podílí na správné tvorbě našich kostí, později pak na udržení jejich kvality.
Vitamin E - je takzvaným antioxidantem, to znamená, že zamezuje oxidaci tuků - změnám, které jsou pro náš organizmus nežádoucí. Jelikož jsou tuky nedílnou součástí všech buněčných membrán, touto svou činností vitamin E chrání buňky našeho těla před poškozením. Na této ochraně spolupracuje spolu s vitaminem C a stopovým prvkem selenem. Vitamin E získáme především z rostlinných zdrojů potravin, zejména pak z obilných klíčků či olejů z nich vyrobených, celozrnných výrobků, ale i ořechů či listové zeleniny.
Vitamin A - se podílí, jak všichni dobře víme, na správném vidění. Podporuje však mimo jiné i správnou funkci kůže a sliznic a také naši obranyschopnost, a to tím, že napomáhá správné tvorbě buněk včetně buněk imunitního systému. Pamatujme, že sliznice tvořené zdravými buňkami jsou méně náchylné k onemocnění. Vhodnými zdroji tohoto vitaminu jsou například játra, rybí tuk, mléko a mléčné výrobky či vaječný žloutek. Zdroji takzvaných provitaminů, tedy látek, které se na vitamin A v našem těle snadno přemění, je žlutá a zelená zelenina jako například karotka, hrášek, špenát či zelí. Nejznámějším z provitaminů A je b-karoten. Dalšími dobrými zdroji provitaminů A jsou pak například i meruňky, broskve, jahody či z exotických druhů ovoce mango. Vitamin A je také všeobecně známý jako vitamin, kterým se můžeme předávkovat, proto by k jeho užívání z lékových přípravků mělo docházet pouze na předpis lékaře.

Vitaminy rozpustné ve vodě
Vitaminy skupiny B - takto označujeme skupinu vitaminů, které se většinou vyskytují pohromadě a mají velmi podobné účinky. Patří sem vitaminy B1, B2, B6, B12, niacin, kyselina listová, biotin a kyselina pantotenová. Vitaminy této skupiny se v našem organizmu podílejí na látkové přeměně, například na využití energie z potravy či na zpracování jednotlivých živin. Například vitamin B1 je důležitý pro správnou přeměnu sacharidů. Tento vitamin je důležitý i pro správnou funkci mozku a nervů a získáme ho z masa, luštěnin či obilovin. Nedostatek vitaminu B2 se odrazí především na kvalitě sliznic a kůže. Nejvíce vitaminu B2 se vyskytuje v mléce a mléčných výrobcích, játrech a luštěninách. Také při nedostatku vitaminu B6 dochází k postižení kůže, ale i nervů a tvorby červených krvinek. Nejvíce vitaminu B6 získáme z masa, jater, obilovin a zeleniny. Vitamin B12 je také jedním z vitaminů důležitých pro správnou tvorbu krve a rovněž i jeho nedostatek se projeví na kvalitě sliznic. Vitamin B12 se vyskytuje pouze v živočišných potravinách a nejvíce ho nalezneme v játrech, mase, vejcích či mléčných výrobcích. Niacin získáme z vnitřností, masa, mléčných výrobků či zeleniny a obilovin.
Biotin je důležitý pro látkovou přeměnu mastných kyselin. Nedostatek tohoto vitaminu se prakticky nevyskytuje, protože jeho zdrojem jsou bakterie, které žijí v tlustém střevě. Najít ho však můžeme ve vaječném žloutku či játrech. Kyselina listová je dalším důležitým vitaminem pro tvorbu krve a činnost nervového systému. Nedostatečný příjem kyseliny listové se projevuje podobně jako nedostatek vitaminu B12, tedy nedostatkem červených krvinek - takzvanou anémií. V těhotenství může z nedostatku kyseliny listové dojít ke vzniku vrozených vývojových vad nervové soustavy plodu. Nejvíce kyseliny listové se vyskytuje, jak nám její název napovídá, v listové zelenině či játrech. Nedostatek kyseliny pantotenové, dalšího z vitaminů, nebyl v běžné praxi dosud popsán. Tento vitamin najdeme v játrech, vejcích či mléku a mléčných výrobcích.
Vitamin C - má v organizmu mnoho funkcí. Zlepšuje například vstřebávání železa z trávicí soustavy, je nezbytný pro tvorbu kolagenu, který je součástí chrupavek či kůže. Podílí se na tvorbě hormonů, a jak jsme již uvedli výše, má také antioxidační účinky. Jeho nedostatek se projeví na kvalitě sliznic, hůře se nám hojí různá poranění a jsme více náchylní k infekčním onemocněním. Úplný nedostatek vitaminu C se projevuje onemocněním zvaným kurděje, nemocí, která se v minulosti velmi často vyskytovala u námořníků. Vitamin C se vyskytuje především v čerstvé zelenině a ovoci, například v paprice, černém rybízu, růžičkové kapustě, květáku, jahodách, kiwi, rajčatech, zelí, brokolici či pomerančích a jiném citrusovém ovoci.
Nadbytek vitaminu C vyloučíme z těla močí. Z tohoto důvodu je proto vhodné zdroje vitaminu C jíst častěji v průběhu celého dne, nejlépe pak jeho přírodní zdroje, tedy ovoce a zeleninu, nikoli jen po ránu jednu tabletu s vysokým obsahem vitaminu C. Užívání velkých dávek vitaminu C, což se stalo v poslední době módní, není vhodné, obzvláště pak by si na něj měli dát pozor lidé s onemocněním ledvin. Velké dávky vitaminu C totiž mohou přispívat k tvorbě určitého typu ledvinových kamenů.

Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví České republiky

Vademecum zdraví Zima 2006