ChřipkaPodzimní období je spojeno s nástupem onemocnění respiračního traktu, viróz. I chřipka je „virózou“, neboť ji způsobuje RNA virus. Chřipka však, na rozdíl od běžných nemocí z prochlazení, je mnohem závažnější a zákeřnější chorobou. Chřipkové onemocnění i v nekomplikovaném průběhu „zkosí“ svého nositele nepříjemnými příznaky minimálně na týden, a zanechává únavové následky často i v horizontu jednoho měsíce. V komplikovaných případech pak může být nemocí smrtící.

Nebezpečí komplikací
Komplikacemi jsou samozřejmě ohroženi zvláště oslabení jedinci, malé děti, staří lidé a chronicky nemocní, zvláště pak pacienti s onemocněním srdce a plic. V České republice se nakazí chřipkou každoročně asi třetina populace a z toho dvě třetiny onemocní. Z těchto nemocných má většina lehký průběh, který je bohužel často přecházen, ale asi 1 % nemocných je pro závažné komplikace hospitalizováno. Z počtu hospitalizovaných pak 8 % umírá. Celkem takto ročně zemře na komplikace chřipky v ČR asi jeden tisíc pacientů.
Virus chřipky má několik velmi nepříjemných vlastností. Vzhledem ke své RNA podstatě se replikuje v jádru buněk hostitele na jejich úkor. Děje se tak po kapénkové infekci v respiračním traktu. Díky kapénkové infekci je také velmi snadno šiřitelný, zvláště ve větších kolektivech a místech, kde se koncentruje větší počet osob (školy, divadla, kina) a v uzavřených prostorách (dopravní prostředky).

Chřipkové typy
Navíc jeví velké sklony ke změnám, tedy mutacím, čímž zvyšuje „efektivitu“ svého účinku. Změnou své povrchové struktury (povrchové antigeny typu hemaglutininů a neuraminaz) způsobí, že dosavadní obranné protilátky organizmu (člověka) virus nerozeznají a proto ho nenapadnou a nezničí. Tato vlastnost je například i příčinou toho, že i řádně očkovaný jedinec může chřipkou onemocnět. Z tohoto důvodu sleduje Světová zdravotnická organizace velmi pečlivě celosvětové mapy výskytu viru chřipky a upřesňuje jednotlivé typy tak, aby doporučení k přípravě očkovacích látek bylo co nejpřesnější a pokrylo právě se šířící typy viru. Ze své lékařské praxe vím, že se to v posledních letech velmi dobře daří. V mé ordinaci prudce ubylo komplikací a onemocnění chřipkou ve skupině pravidelně očkovaných chronických pacientů (nemocných s chorobami srdce a plic).
Ze známých typů chřipky (A, B, C) je nejnebezpečnější virus A, u kterého bylo dosud specifikováno 15 typů H (povrchové hemaglutininy) a 9 typů N (povrchové neuraminazy). Jak jistě víte, známou katastrofickou epidemii Španělské chřipky po první světové válce (v letech 1918 až 1920) způsobil právě virus A N1H1. Tehdy napadl populaci zdecimovanou válečným utrpením a zabil na padesát milionů lidí!

Léčba a průběh nemoci
Průběh chřipky je asi všem znám. Onemocnění začíná náhle. Po jednom až třech dnech inkubace se projeví celkovými příznaky, horečkou nad 38 °C, bolestmi hlavy, kloubů a svalů. Po několika dnech se přidávají klasické respirační příznaky, rýma, kašel. Teploty ustupují a do deseti dnů se při běžném průběhu a pomocné léčbě (klid v posteli, teplé tekutiny, vitamin C, kapky na kašel či do nosu ke zmírnění potíží, přípravky na snížení horečky) onemocnění vytrácí do rekonvalescenčního období, které může trvat s dozníváním únavy a drobných obtíží až měsíc.
U chronicky nemocných a oslabených jedinců se však velmi často přidávají další komplikace, ať již způsobené přímo nezvládnutým virem, nebo druhotnou bakteriál­ní superinfekcí. V takovémto pří­padě jsou samozřejmě plně indikována antibiotika a v těžších případech i hospitalizace s intenzivní léčbou.

Očkování – účinná ochrana
Je jednoznačně a nezpochybnitelně prokázáno, že včasné očkování zvláště těch­to skupin pacientů vede k výraznému poklesu závažných až smrtelných komplika­cí chřip­ky. Každý chronický bron­chitik a každý kardiak by měl být v nástupu podzimu, jakmile se objeví na trhu příslušné očkovací látky pro danou sezónu, očkován u svého praktického lékaře proti chřipce!
Samozřejmě existují i kontraindikace očkování (a to obecně, nejen proti chřipce), těch však není mnoho a každý praktický lékař je s touto problematikou plně obeznámen. Jedná se zvláště o osoby, které, již prodělaly nějakou alergickou reakci na některé očkování. Pokud u takovéhoto jedince je přesto velmi rizikové neočkovat, pak se očkování provede na specializovaném pracovišti pod lékařským dozorem s příslušným zázemím.
Stejně důležité jako očkování je ale změnit přístup obyvatelstva i některých lékařů k preventivním opatřením proti šíření nemoci.
Je absurdní, když člověk s nastupujícími příznaky jde do práce, nebo jede autobusem k lékaři pro neschopenku. Mělo by být v takovémto případě samozřejmostí zavolat lékaři, konzultovat obtíže, dohodnout potřebné vystavení neschopenky či receptů a pro ty poslat zdravého člena rodiny. Pak zavolat zaměstnavateli, aby byl informován, popřípadě mu příslušné podklady zaslat poštou.
Je jasné, že kontrola u lékaře dříve než za týden je nesmyslem, pokud se nedostaví nějaká komplikace. V takovém případě je samozřejmě návštěva u lékaře nebytná. Za komplikaci nutno považovat opětné zhoršení stavu po několika dnech, návrat horeček, rozvoj dušnosti či bolestí na prsou. U jinak zdravých jedinců při dodržování základního léčebného režimu jsou však tyto komplikace (zápal plic, pohrudnice, bakteriální superinfekce) velmi řídké. Dostavují se mnohem častěji při přecházení nemoci.
V léčbě chřipky se v posledních letech uplatňují i antivirotika. Předpokladem efektu je však co nejvčasnější nasazení léku, nejlépe do 24 hodin od vzniku příznaků. I takto léčený pacient by však měl dodržet minimálně týdenní léčebný režim jak z důvodu vlastního uzdravení, tak z důvodu šíření nemoci v prvních dnech onemocnění.

MUDr. Zdeňka Poláková

Vademecum zdraví Podzim/Zima 2010