Rychlé občerstvení, pokud není čerstvé, může způsobit zdravotní potíže.Průjmová onemocnění patří mezi velmi častá infekční onemocnění. Právě v nadcházejícím teplém období roku průjmových onemocnění přibývá. Jde především o průjmy vyvolané salmonelami, ale i jinými typy bakterií. V tomto období také lidé více cestují a mohou si z dovolené přivézt kromě pěkných zážitků i suvenýr v podobě průjmu.

Příčiny a projevy průjmových onemocnění
Ani chladné období roku však nevylučuje nákazu infekčním průjmem. Zde se uplatňují převážně viroví původci, kteří napadají většinou malé děti nebo naopak lidi starší. Svojí četností patří průjmová onemocnění mezi nejčastější infekce vůbec. Počty hlášených onemocnění se během roku v České republice pohybují řádově v desítkách tisíc. Z bakteriálních průjmů jsou nejpočetnější salmonelózy. V roce 2005 jich bylo hlášeno téměř 33 000, po nich následuje kampylobakterióza s 30 000 případy, daleko méně časté jsou průjmy vyvolané shigelami či jinými bakteriemi. Břišní tyfus nebo cholera se na našem území sice již nevyskytují, ale především první z nich se několikrát do roka může objevit jako importované onemocnění. Infekční průjem je často provázen horečkou. Vznik průjmu je nejčastěji spojován s požitím jídla, ve kterém je přítomen choroboplodný zárodek, někdy jen jeho toxin (jed). Průjmy vyvolané toxiny mají krátkou inkubační dobu a explozivní charakter. Z plného zdraví se objeví do několika hodin po požití jídla náhlé zvracení a četné stolice. Většinou nebývá přítomna horečka a postižený se během 1 dne zase uzdraví. Bakterie salmonelozy pod mikroskopemBakterie salmonelozy pod mikroskopemInkubační doba u salmonelóz se pohybuje mezi 8-48 hodinami. Po této době se objeví horečka, průjem a zvracení. Stolice jsou vodnaté, velmi frekvenční, špenátově zelené barvy. Při průjmu vyvolaném kampylobakterem nebo shigelou jsou časté řídké stolice s příměsí krve a kolikovité bolesti břicha. Kampylobakterióza má inkubační dobu delší, může být až 5 dnů. Zdrojem infekčních průjmů je především potrava. U salmonelóz to jsou především vejce, a to nejvíce z nekontrolovaných domácích chovů, dále maso, především kuřecí, zmrzlinové výrobky a další. Var salmonely ničí, zatímco zmrazení snesou velmi dobře. Zdrojem kympylobakterů jsou především kuřata. Při dnešní módě grilování nejsou výjimkou skupinové nákazy, ke kterým dojde právě po takové grilovací párty. Nejnebezpečnější jsou kousky masa kolem kostí, kde nemusí být jídlo dobře propečeno. Stačí však také, pokud se použije stejné prkénko či nádobí na syrové a posléze tepelně upravené jídlo. Pokud se nedá nádobí vyvařit, má být používáno odděleně.

Jak se zbavit průjmu?
Léčba průjmů spočívá v dostatečném zavodňování. Pokud může postižený přijímat tekutiny přirozenou cestou, zvládne většinou průjem doma. Doplňkem v léčbě průjmu může být medicinální uhlí, další adsorbencia, léky upravující střevní motilitu. K hospitalizaci vedou průběhy, kdy nemocný zvrací nebo nemůže či odmítá přijímat tekutiny a hrozí postižení ledvin, oběhové selhání apod. Základem léčby při těchto průbězích je podávání infúzí solných roztoků, úprava vnitřního prostředí, podávání léků proti zvracení. Antibiotika jsou podávána pouze ve speciálních případech, nepatří do základního léčebného spektra. Nařízená izolace je pouze u některých druhů průjmových onemocnění. K těm patří shigelóza, amébová úplavice, dále břišní tyf, paratyf a cholera.

Prevencí je hygiena stravování
Přestože průjmová onemocnění infekčního původu jsou velmi častá, převážná většina z nich proběhne mírně. Pokud si průběh vynutí pobyt na nemocničním lůžku, bývá většinou krátkodobý. Správnou životosprávou se však můžeme řadě průjmových onemocnění bránit, ať již konzumací potravy, která je ze zdravotnického hlediska bezpečná, nebo zachováváním zásad správného hygienického režimu. Vhodnou prevencí proti průjmovým onemocněním mohou být například probiotika. Jsou to vlastně bakterie nebo jiné živé mikroorganismy, které mají velmi dobrý vliv na střevní mikroflóru. Nemusí přitom jít pouze o jogurty. Na konec ještě jedno upozornění: Při pobytech v zahraniční lze doporučit pouze potraviny z bezpečných zdrojů, rozhodně ne jídlo na ulici či pití nebalené vody. Nebezpečný může být dokonce i led, který vám podají v hotelu.

MUDr. Hana Roháčová, Ph.D.

Vademecum zdraví Léto 2006