NespavostŠpatný spánek velmi často ztrpčuje život seniorů. Podle statistik trpí nespavostí až 25 % starší populace. Čím je vlastně nespavost ve vyšším věku způsobena a jak se léčí?

Příčiny nespavosti
Nespavost (insomnie) je definována jako subjektivně vnímaný relativní úbytek kvality nebo délky spánku. U chronické nespavosti se porucha vyskytuje nejméně třikrát týdně po dobu několika týdnů. Je provázena sníženou fyzickou i psychickou výkonností přes den.
Příčiny nespavosti mají různý charakter. Některé jsou tělesné povahy, jako je fyzická bolest, neustálé svědění či dušnost, jiné psychického charakteru. Příčinnou nespavosti jsou tu psychické konflikty, s nimiž se starší člověk nedokázal vyrovnat, stres, úzkost či deprese, které bývají ve stáří poměrně časté. Jiné příčiny nespavosti jsou nevhodný životní styl, např. nedostatek fyzické aktivity během dne nebo opakované zdřímnutí přes den. Také nevhodné prostředí, v němž senior usíná nebo spí, může vést k nespavosti. Jde například o nadměrný hluk, horko nebo světlo, které ruší spánek. Nespavost mohou zapříčiňovat i léky a návykové látky. Vedle nadměrného užívání kofeinu či nikotinu mohou nespavost způsobovat i léky, které pacient užívá.

Vyšetření a terapie
Pokud trvá nespavost více než několik dnů, měl by nemocného vyšetřit lékař. Při vyšetření je třeba v první řadě vyloučit tělesné příčiny nespavosti a zahájit léčbu rušivých symptomů. U psychických příčin doporučíme změnu životního stylu, psychoterapii, u závažnějších potíží konzultaci u psychiatra. Dlouhodobější nespavost léčíme nejprve bez pomoci léků. Jde především o změnu denního režimu, to znamená, že by senior neměl spát přes den, měl by vykonávat dostatek fyzické aktivity, aby se přirozeně unavil, měl by se také dostatečně vystavovat dennímu světlu a v neposlední řadě je také důležité, aby dodržoval pravidelnost při vstávání a uléhání. Před spaním doporučujeme vyhnout se konzumaci těžkých jídel na noc a omezit kofein, kouření a větší množství alkoholu.
Důležité také je navodit před spaním optimální podmínky pro usínání. Tedy spát při vhodné teplotě na vhodném lůžku a eliminovat rušivé elementy, jako je nadměrný hluk a intenzivní světlo.
Doporučuje se i teplá koupel, klidná hudba a sklenka teplého mléka s medem. Jestliže tato opatření nepomohou, kombinujeme je s podáváním léků. Léky navozující spánek (hypnotika) zlepšují usínání, brání častým nočním probouzením nebo brzkému rannímu buzení. Mají různě dlouhou dobu působení, a proto bychom lékaři měli umět popsat, o jakou poruchu spánku jde. Hypnotika však jsou vhodná pouze pro krátkodobou léčbu nespavosti, protože jejich denní užívání již po 3-4 týdnech může vést k návyku. Starší lidé jsou citlivější k účinkům hypnotik, která mohou způsobovat i denní útlum a zvyšovat riziko pádů a úrazů. Je vhodné podávat hypnotika pouze obden nebo třikrát v týdnu a postupně je vysazovat. Pokud je nezbytné dlouhodobé podávání léků, doporučují odborníci u starších osob raději než hypnotika podávat jiná psychofarmaka.

Prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.

Vademecum zdraví Jaro 2006