Pokud vás už někdy po tučném jídle sužovala nepříjemná a silná bolest v horní oblasti břicha, pocítili jste pravděpodobně vaše žlučové kameny. Nejen ledviny totiž dovedou způsobit koliku. Kameny se v případě špatného stravování tvoří i ve žlučníku. Žlučníkovou kolikou údajně nejčastěji trpí lidé s krevní skupinou A. Žlučník má za úkol rozmělňovat tuky v těle a pomáhat při trávení. Najdeme jej na spodní straně jater, jedná se vlastně o váček, ve kterém se ukládá žluč, kterou játra produkují. Žluč je zpravidla žlutozelená tekutina. Denně se jí vytvoří až půl litru. Její hlavní funkcí je rozklad potravy, která prochází dvanáctníkem. Hraje také velkou roli při neutralizaci jedovatých látek procházejících trávicí soustavou.
Žlučové kameny
Žlučové (nebo také žlučníkové) kameny neboli cholelithiáza se tvoří ve žlučníku nebo žlučovodech. Vznikají při špatném složení žluči, například pokud žlučové kyseliny nejsou schopné zpracovat nadbytečný cholesterol. Ten se začne shlukovat v malé krystaly. Kámen pak může uvíznout ve žlučovodu, což způsobí žlučníkovou koliku, která je charakteristická palčivou bolestí v nadbřišku. Jedná se o bolest velmi intenzivní a nepříjemnou, u některých pacientů vystřeluje i dále do zad. Další komplikací je žloutenka, ta vzniká v případě, že se ve žlučovodu zaklíní několik kamenů a zamezí odtoku žluči. Přítomnost žlučových kamenů signalizuje řada příznaků. Patří mezi ně pocit předčasné plnosti, říhání, nadýmání a průjem. Tyto příznaky se ale objevují i u řady jiných onemocnění. Směrodatná je tedy prudká bolest v nadbřišku a podžebří, ztráta chuti k jídlu a nevolnost. Při žlučníkovém záchvatu je žluč dávena z dvanáctníku do úst a dochází ke zvracení. Nejprve nemocný vyzvrací zbytky potravy, poté hlen a žluč, v některých případech i malé žlučové kamínky.
Rizikové skupiny
Na vznik žlučových kamenů má vliv řada faktorů, jedním z nich je věk. Obecně platí, že se objevují častěji s přibývajícím věkem. Souvisí to zejména se životosprávou a s tím, jak se tělo v průběhu let vyrovnává s přemírou cukrů a tuků. Statistické odhady říkají, že tímto onemocněním trpí až 40 % lidí starších 40 let. Paradoxně o tom mnoho z nich ani neví a příznaky se u nich často nikdy neprojeví. To ovšem neznamená, že je vše v pořádku. Je nutné upozornit, že výskyt žlučových kamenů není výjimkou ani u malých dětí, v některých případech i u kojenců, protože svou roli hraje i genetická predispozice. Tvorba žlučových kamenů také souvisí s hormonálními změnami v těle, proto jimi častěji trpí ženy. Hladiny hormonů v ženském organizmu se výrazně mění v těhotenství, v době klimakteria, ale i při menstruaci. Jak už bylo řečeno, je nutné dávat si pozor i na to, co jíme. Žlučové kameny jsou totiž dvojího druhu: tzv. pigmentové, ty obsahují kalcium a soli a jsou viditelné na rentgenových snímcích a tzv. cholesterolové. Těmi trpí převážná většina pacientů a jak již název napovídá, tvoří se z cholesterolu, který ve žlučovodu mění své skupenství. Přemíra tučných a sladkých jídel zapříčiňuje, že tělo není schopné udržet cholesterol v kapalném stavu. Dalšími faktory, které zvyšují riziko onemocnění, jsou nemoci jater, cukrovka a obezita. Na vzniku žlučníkových kamenů se údajně podílí i vysoká míra stresu.
Léčba a prevence
Některé žlučové kameny se dostanou do střev a pacient je pak samovolně vyloučí spolu se stolicí. Známé jsou i lidové recepty na vypuzení žlučových kamenů, které je možné použít v případě nezánětlivého onemocnění. Některé kameny ale zůstávají ve žlučovodu nebo žlučníku a způsobují bolest či zánět, ty je zpravidla nutné chirurgicky odstranit. Součástí terapie je i žlučníková dieta. Skládá se z několika jednoduchých pravidel. Pacient se musí vyvarovat potravin bohatých na cholesterol, tedy zejména živočišných tuků a cukrů v kombinaci s tuky. Zcela nevhodné je tučné maso, majonézy, smetany, uzeniny, vaječné žloutky a cukrářské výrobky. Zajímavé je, že ke vzniku žlučových kamenů nepřispívá jen špatná životospráva a obezita, ale i redukční diety. Pokud pacient výrazněji zhubne (v hodnotách desítek kilogramů), je to častá daň za štíhlost. Proto je pro zdraví žlučníku důležitá vyvážená a pravidelná strava. U nemocného by jídla měla být připravována pokud možno bez tuku, toleruje se trocha másla či olivového oleje jako dochucení již hotového jídla. Pokud se dostaví akutní potíže, znamená to, že se projevila žlučníková kolika. V té chvíli nastupuje velmi striktní dieta. Pacient může při obtížích požívat jen slabý černý čaj, suchý rohlík nebo suchary. Později, podle vývoje situace, může jíst i bramborovou kaši (bez másla a tučného mléka), rýži nebo vařenou mrkev. Až když se trávení stabilizuje, můžeme přejít i k masu, nejlépe kuřecímu (protože obsahuje jen malé množství tuku).
Lékařský zásah
Pokud máte problémy se žlučníkem, je nejlepší obrátit se na odborníka. U lékaře vás čeká standardní vyšetření, které se skládá z pohmatu břicha a zpravidla i vyšetření konečníku. Běžnou součástí vyšetření je i ultrazvuk břicha, případně endoskopické vyšetření či rentgen, které spolehlivě odhalí žlučové kameny. Lékař se může pokusit žlučové kameny rozpustit pomocí léků, bohužel se obvykle po ukončení farmakoterapie znovu objeví. Možné je i rozdrcení kamenů pomocí ultrazvuku.
Daleko častější je ale chirurgické řešení. Při něm lékaři odstraní celý žlučník. Nejčastějším chirurgickým zákrokem v léčbě žlučníkových kamenů je laparoskopie. Má nesporné výhody, protože na rozdíl od jiných metod je minimálně invazivní. Lékaři provedou na pacientově břiše několik malých řezů, kterými zavedou do břišní dutiny nástroje a malou kameru. Pooperační bolestivost je tedy snížena na minimum a i kosmetické poškození kůže je nesrovnatelně menší než při klasickém řezu. S menšími komplikacemi se snižuje i doba pracovní neschopnosti pacienta. Pokud se nevyskytnou žádné další komplikace, je pacient propuštěn už čtvrtý den po operaci. Laparoskopie ovšem není vhodná u všech pacientů, lidé s neléčeným vysokým tlakem či břišními srůsty budou pravděpodobně léčeni jinou metodou. Součástí pooperační terapie je samozřejmě žlučníková dieta. Pacient navíc většinou v průběhu času sám vypozoruje, které potraviny jsou pro něj rizikové, a v zájmu svého pohodlí se jim vyhýbá. Zdravá životospráva totiž není v konečném důsledku tak „bolestná“ jako žlučníková kolika.
(iso)
Vademecum zdraví Zima 2009
