Nevhodné potravinyTlusté střevo a konečník jsou poslední částí zažívacího traktu. Do tlustého střeva přicházejí z tenkého střeva nevstřebané zbytky potravy, v tlustém střevě se zahušťují a někdy dále rozkládají činností střevních bakterií a potom odcházejí konečníkem jako stolice. Takřka polovina nádorů je diagnostikována až v pokročilé fázi, kdy je již hůře léčitelná.
V roce 2004 bylo v České republice diagnostikováno 92,9 případů na 100 000 mužů a 63,9 na 100 000 žen. V témže roce zemřelo na tuto chorobu 4 497 osob.

Příčina vzniku
Vlastní příčiny vzniku nejsou přesně známy. Na rozvoji těchto nádorů se podílí řada faktorů. Jedním z nich je dědičná dispozice. Kolorektální karcinom se může vyskytnout v rámci několika dědičných onemocnění, která jsou naštěstí vzácná. Zvýšené riziko vzniku těchto nádorů mohou mít jedinci, u jejichž pokrevních příbuzných se vyskytlo onemocnění zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku, případně i další nádory.
Schematické znázornění tlustého střeva: 1. slepé střevo, 2. apendix, 3. vzestupný tračník, 4. jaterní ohbí, 5. příčný tračník, 6. slezinné ohbí, 7. sestupný tračník, 8. esovitá klička, 9. konečník, 10. řiťSvou roli při vzniku nádoru však mohou sehrát i jiná nezhoubná onemocnění tlustého střeva a konečníku. V tlustém střevě se totiž poměrně často vyskytují nezhoubné nádory ve formě polypů, tj. výběžků sliznice. Tyto polypy, pokud nejsou odstraněny, mohou trvale růst a později se některé z nich mohou přeměnit ve zhoubný nádor. Z ostatních onemocnění střeva a konečníku je častější výskyt kolorektálního karcinomu prokázán u některých vzácných nespecifických střevních zánětlivých onemocnění (Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy).
Hlavní příčinou vysokého výskytu kolorektálního karcinomu v naší populaci jsou však faktory zevního prostředí, z nichž na prvním místě je třeba uvést nevhodné stravovací návyky. K faktorům zvyšujícím významně riziko vzniku tohoto nádoru patří úprava masa při vysokých teplotách (smažení, event. pečení, grilování), nadměrná konzumace tuků, hlavně živočišných, uzenin, nedostatek vlákniny, některých vitamínů a stopových prvků. Další rizikové faktory spojené se zvýšeným výskytem kolorektálního karcinomu jsou nadměrná konzumace alkoholu, především piva, a kouření. Tuky, hlavně přepálené, látky vznikající při rozkladu bílkovin masa za vysokých teplot, látky vznikající při uzení, alkohol a cigaretový kouř v sobě obsahují sloučeniny (tzv. kancerogeny), které mohou vyvolat nebo podporovat vznik a rozvoj nádorů střeva a konečníku. Naopak vitamíny a některé stopové prvky a vláknina mohou tyto kancerogeny neutralizovat, vláknina navíc urychluje průchod zbytků potravy tlustým střevem a zkracuje kontakt rizikových kancerogenů se střevní sliznicí.

Projevy onemocnění
Nádory rostou zpočátku v místě svého vzniku ve střevě nebo konečníku. Později mohou prorůstat do okolních orgánů, šířit se lymfatickými cestami do uzlin nebo proniknout do krve a krevním oběhem se šířit do vzdálených orgánů, kde mohou zakládat dceřiná ložiska – metastázy.
Nádor na počátku svého vzniku může růst skrytě, bez zevních projevů. Později se může projevovat místními i celkovými příznaky. Nejčastějšími místními příznaky jsou změny v častosti vyprazdňování a charakteru stolice. Může se objevit zácpa, průjem, střídání zácpy a průjmu, časté nucení na stolici s pocitem nedostatečného vyprázdnění. Ve stolici může být přítomna krev nebo hleny. Někdy se mohou objevit bolesti břicha nebo v oblasti konečníku, trvalé nebo přechodné, příp. související s odchodem stolice. Vzácně si pacient sám nahmatá nově vzniklý útvar v břiše nebo podbřišku. K celkovým příznakům patří nechutenství, nevolnost, slabost, únava, hubnutí, bledost nebo žloutenka, narůstající objem břicha, teploty, toto jsou však již příznaky zpravidla pozdní.
Je nutné zdůraznit, že všechny tyto příznaky neznamenají jednoznačně zhoubný nádor, ale mohou být (a častěji i bývají) projevy jiného nezhoubného onemocnění, nicméně jejich vzniku je třeba vždy věnovat pozornost a provést příslušná vyšetření k vyloučení přítomnosti nádoru a objasnění příčiny obtíží.

Vyšetření a stanovení diagnózy
Vyšetření u lékaře začíná klinickým vyšetřením včetně vyšetření konečníku pohmatem. Dále se provede odběr krve na základní laboratorní vyšetření. Vyšetřuje se stolice na přítomnost krve. Vyšetření stolice na přítomnost krve se provádí tzv. psaníčkovou metodou. Pacient obdrží test ve formě psaníčka s návodem k použití (tj. s popisem aplikace malého množství stolice na testovací podložku). Psaníčko se pak odevzdá ke zpracování do příslušné laboratoře. Přítomnost krve ve stolici neznamená automaticky přítomnost zhoubného nádoru, ale je pokynem pro další podrobnější vyšetření, které přítomnost nádoru vyloučí nebo potvrdí.
Negativní výsledek testu neznamená automaticky nepřítomnost nádoru. Toto vyšetření je třeba opakovat v určitém časovém sledu. Psaníčkový test je třeba opakovat po padesátém roce věku pravidelně.
Rakovinné buňky ve stěně tlustého střevaZákladní vyšetření umožňující diagnózu kolorektálního karcinomu jsou endoskopická ­(koloskopie, rektoskopie) a rentgenologická (irrigoskopie a irrigografie) vyšetření tlustého střeva a konečníku. Před těmito vyšetřeními je zpravidla nutná příprava, jejíž snahou je vyprázdnění střeva a konečníku. Spočívá v několikadenní dietě s kašovitou nebo tekutou stravou a pití roztoků, vyvolávajících průjem, a tak vyprázdnění střeva. Někdy, v současné době méně často, se aplikují i klyzmata. Před samotným vyšetřením konečníku většinou stačí jen krátkodobé lačnění a aplikace glycerinových čípků.

Vyšetřovací metody
Koloskopie, nebo také kolonoskopie, je vyšetření, při kterém se po aplikaci zklidňujících léků proti bolesti zavede konečníkem do tlustého střeva ohebná hadice, na jejímž druhém konci je optický systém. Umožňuje podrobné vyšetření celého tlustého střeva a konečníku, odběr materiálu na mikroskopické vyšetření a též odstranění polypů ze střeva nebo konečníku.
Rektoskopie znamená zavedení krátké duté trubice s optikou do konečníku za použití lokálních gelů se znecitlivujícím účinkem. Umožňuje vyšetření konečníku pohledem a odběr materiálu na mikroskopické vyšetření.
Irrigoskopie a irrigografie jsou rentgenologická vyšetření spočívající v aplikaci kontrastní látky přes konečník do tlustého střeva s následným snímkováním rentgenem. Všechna tato endoskopická a rentgenologická vyšetření mohou být pro pacienta určitým způsobem nepříjemná, ale nejsou bolestivá.
Z dalších vyšetření se běžně provádí ultrazvuk břicha (zcela nezatěžující vyšetření, kdy ultrazvukovou sondou přiloženou na povrch břicha se zobrazují vnitřní orgány), někdy se pacient posílá i na CT břicha (výpočetní tomografie, což je rentgenové vyšetření, kdy pacient leží uprostřed kruhu, po kterém kolem pacienta rotují zdroje RTG záření a jeho detektory), případně na další vyšetření – např. rentgen hrudníku.

Léčba
O nejvhodnějším léčebném postupu rozhoduje vždy zkušený odborník, v současné době dokonce stále častěji tým odborníků věnujících se problematice kolorektálního karcinomu. Léčebný postup závisí na umístění nádoru, jeho velikosti, šíření a též na celkovém stavu pacienta a jiných přidružených nemocích. Základními léčebnými metodami u kolorektálního karcinomu je chirurgický výkon, léčba zářením a léčba cytostatiky či biologickými preparáty.

Prognóza
Kolorektální karcinom mívá tendenci poměrně dlouho růst místně, než začne zakládat metastázy. V onkologii patří mezi dobře léčitelné nádory, pokud je zachycen v časném stadiu. U pacientů s nepokročilými nádory lze ve velké většině případů dosáhnout trvalého vyléčení. U pokročilých nádorů je léčba obtížnější a náročnější, ale i zde je možné dosáhnout u řady pacientů dlouhodobějšího přežívání bez známek nemoci a v některých případech i trvalého vyléčení.

Kontroly
Každý pacient s nádorovým onemocněním by měl být i po skončení léčby trvale sledován a zván na pravidelné kontroly (tzv. dispenzarizace). Jejich cílem je sledování celkového stavu pacienta, léčba případných chronických obtíží souvisejících s předchozím nádorovým onemocněním a jeho terapií, event. včasná diagnóza a léčba možného relapsu (znovuobjevení nádorového onemocnění).

Prevence
Preventivní opatření směřují jednak k zabránění vzniku vlastního nádoru, jednak k včasné diagnóze umožňující jeho trvalé vyléčení. K včasné diagnóze přispívá pravidelné provádění psaníčkového testu (viz výše). Ve stravě je vhodné omezit nadměrnou spotřebu tuků. Doporučuje se snížit příjem živočišných tuků, z olejů jsou nejlepší rostlinné oleje lisované za studena, ztužené rostlinné tuky, kterých je na trhu řada druhů, je vhodné střídat. Je třeba omezit příjem uzenin. Z mas jsou zdravější druhy s nižším obsahem tuků (ryby, drůbež), z mléčných výrobků je vhodné volit rovněž ty s nižším obsahem tuků. V přípravě masa je lépe dát přednost vaření, dušení, eventuálně pečení a grilování při nižších teplotách, vyhnout se smažení, zvláště na přepálených tucích za vysokých teplot. V jídelníčku by měly být ve zvýšené míře zastoupeny různé druhy ovoce, zeleniny a obilné vlákniny. Dále je třeba snížit příjem alkoholu, omezit kouření, resp. přestat kouřit.
Při objevení se výše uvedených příznaků, které mohou být projevy nádorového onemocnění, je třeba neprodleně navštívit lékaře, který doporučí další vyšetřovací postup. Lidé s rizikovými faktory by měli být sledováni, i pokud nemají žádné obtíže.
Týká se to především těch, u nichž je v příbuzenstvu častý výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku nebo i jiných nádorů, a dále pacientů s výskytem nezhoubných polypů v tlustém střevě a konečníku, které je třeba endoskopicky odstranit a střevo dále pravidelně kontrolovat.

Doc. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc.

Vademecum zdraví Zima 2007