Artróza a artritida jsou zcela odlišná postižení poškozující klouby. Svými projevy se ale výrazně prolínají a v konečném důsledku se projevují shodně. Při obou postižení bolí klouby.

Obtížné bolesti kloubů
Prakticky největší množství pacientů, kteří navštíví ortopedickou ambulanci, si stěžuje na bolest kloubů. Zda se jedná o artrózu či artritidu nelze zjistit bez odborného vyšetření.
Bolesti kloubů jsou v současné době celosvětový problém, který trápí nejen samotné pacienty, ale je noční můrou i z hlediska finanční zátěže na zdravotnictví. Co tyto obtíže způsobuje? Ve většině případů přispějí ke vzniku a zhoršování svých obtíží sami pacienti.

Jaká je příčina?
Hlavní příčina artrózy spočívá v nadměrném přetěžování a následném opotřebování kloubních ploch, které jsou nuceny po celý život přenášet obrovský tlak. Při nadměrném přetížení dochází k postupnému opotřebení chrupavek, které tvoří kloubní plochu. Při překročení určité meze opotřebení dochází k celkovému podráždění celého kloubu. Naproti tomu artritida je zánětlivé onemocnění, které se zvýšenou zátěží a opotřebením kloubů nemá nic společného. Může být způsobena bakteriemi či revmatickým onemocněním.

Příznaky
Příznaky artrózy i artritidy jsou více či méně společné. Projevují se bolestí, zduřením kloubů, otokem, zarudnutím, výpotkem v kloubu, v případě artritidy může být přítomna i teplota.

První pomoc
Při prvním nástupu bolestí kloubů lze sáhnout po běžně dostupných lécích, které tlumí bolest a působí proti zánětu, takzvaných nesteroidních antiflogisticích. Pokud bolest po jednorázovém užití těchto léků neustupuje, je v každém případě vhodné navštívit ambu­lanci lékaře.

U lékaře
Lékař provede vyšetření postiženého kloubu. Většinou klinické vyšetření doplní o rentgenové snímky. V případě vyslovení podezření na přítomnost zánětu kloubu, tj. na artritidu, se provede odběr krve na laboratorní vyšetření. Je možné, že budete absolvovat vyšetření u několika lékařů, konkrétně ortopeda či revmatologa. Pokud dojde ke zjištění artrózy, lékař určí stupeň postižení, od kterého se dále bude odvíjet způsob léčby. V prvních sta­diích, pokud není kloubní plocha zcela zničena, je možné podávat preparáty, které chrupavku chrání, umožňují její obnovení a snižují stupeň dalšího opotřebení.

Léčba
Lze brát léky proti bolesti a proti zánětu. Obtíže je možné zmírnit aplikací protizánětlivých preparátů injekčně přímo do kloubu, i když tato léčba skýtá určitá rizika. Pokud dojde poškození kloubu do těžšího stadia, je dnes k dispozici řada operačních řešení, například transplantace chrupavky z nepoškozeného místa na místo poškozené nebo částečná či kompletní náhrada kloubu. Jedná se však o operace náročné na technické provedení, tyto výkony obnášejí i značné riziko pro pacienta. Proto je dobré těmto zákrokům předejít a o své tělo, potažmo klouby, pečovat. V případě artritidy přichází v úvahu aplikace různých léčiv, ať již na bázi protizánětlivé či antibiotické. Opět záleží, jaký faktor artritidu způsobil.

Náhrada kloubů
V současné době je laickou veřejností hojně diskutována náhrada velkých kloubů, jedná se o dobře známé endoprotézy kyčlí a kolen. Ne všechna postižení kloubu vyžadují přímo implantaci umělého kloubu. Lékař by měl vzít v úvahu všechny možné způsoby vhodné terapie a implantaci umělého kyčelního kloubu indikovat jako poslední řešení. Měl by se snažit odsunout operaci na co možná nejpozdější dobu. V úvahu připadá zmenšení obtíží pomocí holí. Protizánětlivé medikamenty a analgetika mohou rovněž do určité míry snížit bolest a zánětlivé projevy degenerativního procesu na únosnou míru.

Operace jako řešení
U postižení kloubu artrózou těžkého stupně, která nejsou zvládnutelná neoperační cestou, je nutno přistoupit k léčbě operační. Rozhodnutí o podstoupení této operace by mělo vzejít ze spolupráce pacienta, jeho rodiny a lékaře.
Je velmi důležité dobře pochopit princip operace a nutná další opatření a také režim, které následují po operaci. Měli byste podstoupit důkladné předoperační vyšetření vaším obvodním lékařem, popřípadě internistou. Předoperační vyšetření je naprosto nutné, aby potvrdilo, že jste schopni podstoupit tuto náročnou operaci bez komplikací. Výhodou je tzv. autotransfúze, kdy pacient daruje krev „sám sobě“. Odběr jedné dávky se provádí jedenkrát týdně, 3–5 týdnů před operací. Během těchto týdnů si vaše tělo samo doplní tuto odebranou krev. V případě nutnosti krevního převodu během operace dostáváte svoji vlastní krev. Je tak odstraněno riziko nežádoucí reakce na krev cizího dárce.

Typy kloubních náhrad
Existují dva základní typy náhrad – cementované kloubní náhrady a necementované kloubní náhrady. Oba typy protéz se široce užívají. O použití jednotlivého typu implantátu rozhoduje věk, životní styl a zkušenosti operatéra s jednotlivými typy implantátů. V důsledku jakékoliv operace se mohou vyskytnout pooperační komplikace. Nejčastější z nich jsou zánět žil či takzvaná trombóza, tj. vznik krevních sraženin v hlubokých žilách končetin. Obávanou komplikací je infekce v oblasti endoprotézy. Vykloubení endoprotézy je rovněž často vídanou komplikací. Nebezpečné je také uvolnění jedné, popř. obou komponent endoprotézy. Ať již v důsledku infekční komplikace či jejím opotřebení.

Co neovlivníte?
Probíhající zánět kloubu v žádném případě sami ovlivnit nemůžete, je nutné, aby vás diagnostikoval lékař. Při zanedbání zánětu může dojít k úplné destrukci kloubu. Proto je nejlepší na nic nečekat a v případě bolestí v kloubech rovnou navštívit odborníka.

Co můžete sami?
Jak již bylo výše uvedeno, lze jednorázově užít léky, které působí proti bolesti a zánětu. Lepší je však ovlivnit samotný vznik obtíží. V případě artrózy je dobré držet svoji tělesnou hmotnost v rozumných mezích a své klouby nepřetěžovat nepřiměřeně velkou zátěží. Vznik artritidy ovlivníte jen těžko.

Dědičnost
Obrovské riziko předčasného rozvoje artrózy je u vrozených vad v oblasti kyčelního kloubu, takzvaného vrozeného vykloubení kyčlí. Vrozená dysplazie kyčlí zapříčiňuje předčasný vznik artrózy téměř ve 100 % případů. Artritida na základě revmatického postižení kloubů má rovněž souvislost s dědičností. Riziko postižení kloubů je také velmi vysoké u obézních pacientů.

zdroj: www.uLekare.cz

Vademecum zdraví Podzim 2009