Jen několik centimetrů velký přístroj Affymetrix Gene Chip, tedy tzv. genetický čip, umí identifikovat geny podílející se na řadě závažných onemocnění, jako je roztroušená skleróza nebo nádorové bujení. Nová technologie sleduje chování genomu v různých stádiích nemoci a jeho změny. Pokračování článku »

ÚVNPřed sedmdesáti lety, v srpnu roku 1938, zahájila svou činnost Masarykova vojenská nemocnice, která později získala název Ústřední vojenská nemocnice Praha. Ta je dnes jedním z nejšpičkovějších zdravotnických pracovišť u nás. Pokračování článku »

Budova SÚKLuProč jsou některé léky k dostání pouze na lékařský předpis, zatímco jiné jsou volně prodejné? Lze laicky rozpoznat padělek od originálního léku? Jak poznám, že právě zakoupený přípravek je lékem, a ne jen doplňkem stravy? To jsou pouze některé z mnoha otázek souvisejících s činností Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pokračování článku »

Planeta všdaHubnutí, průjmy, nekonečná únava, spontánní potrat. I takové mohou být příznaky nemoci zvané celiakie. O jakou nemoc se vlastně jedná a proč je tak nebezpečná? Pokračování článku »

TěhotenstvíVětšina těhotných chce vědět, jestli se jejich plod již v děloze vyvíjí normálně. Ve všech případech je maximální snaha umět nalézt případné onemocnění plodu co nejdříve. Již mezi 11.-13. týdnem lze vyloučit většinu těžkých poškození plodu. Pokračování článku »

Ústav pro péči o matku a dítěÚkolem Ústavu pro péči o matku a dítě (ÚPMD) je poskytovat specializovanou preventivní a léčebnou péči pro ženu, a to jak na ambulantní, tak i lůžkové úrovni. Současně s tím se ÚPMD věnuje též problematice raného vývoje dítěte a lidské reprodukce. Pokračování článku »

Prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrScV roce 1982 bylo u nás přivedeno na svět první dítě pomocí techniky asistované reprodukce. Vedoucím lékařského týmu byl tehdy Prof. MUDr. Ladislav Pilka, DrSc. Se zakladatelem asistované reprodukce u nás jsme si povídali nejen o dětech ze zkumavky. Pokračování článku »

Struktura DNAVlastní charakteristická struktura DNA byla objevena v roce 1953 dvěma mladými vědci z Cambridge - Jamesem Watsonem a Francisem Crickem. Strukturně jde o makromolekulu - dvoušroubovici, tvořenou dvěma řetězci nukleotidů v obou vláknech. Pokračování článku »