OčiCo je to katarakta?
Šedý zákal (katarakta) je jakékoli zkalení čočky, které způsobí snížení její průhlednosti. Ztráta průhlednosti čočky má negativní vliv na kvalitu vidění. Stupeň poklesu zrakových funkcí závisí na typu a pokročilosti katarakty a může se pohybovat od pouhých pocitů dyskomfortního vidění až po těžký pokles vidění redukovaného na pouhou schopnost vnímání světla. Katarakta je v celosvětovém měřítku jednou z nejčastějších příčin slepoty. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) je na světě zhruba 40 milionů slepých, z toho necelá polovina v důsledku katarakty. Podle současných studií je diagnóza šedého zákalu stanovena až v 91 % u populace ve věku 75–85 let. U populace starší 65 let je operace katarakty nejčastějším a zároveň nejefektivnějším operačním zákrokem.

Jak vzniká šedý zákal?
Katarakta může být získaná nebo vrozená. U získané katarakty vznikají opacity v čočce nejčastěji na podkladě degenerativních změn, přičemž na jejich vzniku se nejčastěji podílejí procesy stárnutí. Mluvíme pak o věkem podmíněné, resp. senilní (stařecké) kataraktě. Katarakta se však může vyvinout i v mladším věku, a to např. na podkladě úrazu, záření, metabolické vady nebo jako komplikace jiného očního onemocnění (glaukom, nitrooční zánět aj.). V důsledku dlouhodobějšího užívání léků (kortikosteroidy, antimalarika) vzniká tzv. léková katarakta.
Vrozený zákal čočky je asi v jedné třetině případů dědičný, v další třetině nalezneme souvislost s některým systémovým onemocněním či syndromem a u zbylého počtu případů zůstává příčina vzniku neobjasněna. Vznik vrozené katarakty souvisí nezřídka s působením nějaké škodlivé noxy, ať se jedná o virovou infekci nebo toxické působení léků v časném údobí vývoje plodu.
Nejčastěji se v praxi setkáváme se senilní kataraktou. Příčiny jejího vzniku dosud nebyly zcela objasněny, jsou však prokázány některé rizikové faktory, které se na vzniku šedého zákalu podílejí. Mezi tyto faktory patří především věk. Zatímco výskyt katarakty před padesátým rokem života je řídký, ve věku nad 65 let je zkalení čočky prokazatelné až u 50 % obyvatelstva a nad 70 let četnost výskytu překračuje 70 %. Dalším rizikovým faktorem je pohlaví s významně vyšší prevalencí katarakty u žen. Je prokázána i dědičná predispozice vzniku katarakty. Vyšší výskyt katarakty nacházíme rovněž u pacientů s celkovým onemocněním (např. cukrovka, hypertenze). V neposlední řadě patří mezi rizikové faktory oxidativní poruchy, UV-B záření, kouření a alkoholizmus.

Jaké potíže šedý zákal způsobuje?
Šedý zákal způsobuje pokles zrakových funkcí. Stupeň zhoršení zrakové ostrosti je různý (od mírného poklesu až po zachování pouhého světlocitu), a to v závislosti na typu a pokročilosti zákalu. Subjektivně si pacienti stěžují nejčastěji na zamlžené vidění, zhoršené vidění za slunečního svitu, přechodné dvojité vidění a poruchy barevného vidění. Při zákalu čočky dochází i ke změně refrakčního indexu čočky, a tím ke změně brýlové korekce. Rychlost kalení čočky je individuální, většinou se jedná o měsíce až roky.

Umělá nitrooční čočkaIntumescentní kataraktaJediná léčba: operace
Dodnes neexistuje konzervativní léčba, která by zabránila vzniku a progresi katarakty u jinak zdravého člověka. Jedinou možností obnovy vidění je operační zákrok, při kterém se z oka odstraní zkalená čočka a nahradí se čočkou umělou.
Operaci šedého zákalu doporučujeme vždy, když katarakta snižuje pacientovi kvalitu vidění natolik, že jej obtěžuje v jeho osobním i pracovním životě.
V současné době existuje několik metod odstranění šedého zákalu. Mezi nejčastěji používanou metodu u nás i ve světě patří tzv. fakoemulzifikace, při které se jádro čočky rozmělňuje ultrazvukem a zároveň je z oka odsáváno řízeným podtlakemImplantace umělé nitrooční čočky injektorem. MeOko s implantovanou torickou nitrooční čočkoutoda AquaLase využívá k destrukci jádra pulzů zahřátého roztoku do čočky. Tato metoda je však prozatím vhodná jen u určitých typů zkalených jader. Laserová fotolýza využívá k emulzifikaci jádra čočky neodymium YAG laser. Laserový paprsek je při této metodě přiváděn do oka flexibilním optickým kabelem, dochází ke vzniku plazmové vlny, která drtí jádro čočky. Ani tato metoda není v současné době vhodná pro všechny typy katarakty.
Do průhledného čočkového pouzdra, které v oku po odstranění jádra a čočkových hmot zůstává, se vkládá umělá nitrooční čočka. Ta nahrazuje dioptrickou sílu odstraněné lidské čočky, a umožňuje tak ostré vidění i po operaci. Volbou dioptrické síly umělé čočky lze na přání pacienta ovlivnit a většinou i úplně odstranit předoperační refrakční vadu (krátkozrakost, dalekozrakost či astigmatizmus). Nitrooční čočky jsou dnes vyrobeny z vysoce kvalitních biokompatibilních materiálů (akrylát, silikon). Hlavní předností většiny čoček je, že jsou elastické a že je možné je složit či srolovat a vložit do oka malým operačním řezem délky většinou mezi 2 až 3 mm. Výhodou takto malého řezu je nízké riziko operačních komplikací a rychlá pooperační obnova vidění. Nespornou výhodou malé rány je, že se rána většinou uzavře sama a není nutno ji šít.
Operace katarakty se provádí jak v lokální, tak méně často i v celkové anestézii. V současné době je zákrok veden převážně v tzv. topické anestézii. Ta spočívá v kapání anestetických kapek na přední povrch oka, čímž dochází ke znecitlivění bez nutnosti použití injekce. Díky topické anestézii lze operaci šedého zákalu provádět ambulantně a pacient je ihned po výkonu schopen se zařadit do běžného života bez většího omezení.

Je nutné nosit brýle?
Standardní čočky, které se v současné době implantují, umožňují pacientovi ostré vidění do dálky bez brýlí nebo jen se slabou korekcí. Do blízka se však pacient bez brýlí většinou neobejde. Neustále se zvyšující nároky kladené na člověka v práci i při mimopracovních aktivitách přinášejí s sebou přirozeně i zvýšené nároky každého jednotlivce na kvalitu vidění. V důsledku současného trendu „antiaging“ programu se mění životní styl starší generace, která zůstává velmi aktivní až do pozdního věku. Nošení brýlové korekce se pro mnohé stává přítěží, která je omezuje jak v práci, tak při aktivním odpočinku. Celosvětovým trendem je umožnit pacientovi kvalitní vidění bez brýlí na všechny vzdálenosti. Za tím účelem byly vyvinuty tzv. multifokální čočky a akomodační čočky, které do určité míry nahrazují pacientovi ztrátu akomodace. K současné léčbě katarakty a astigmatizmu jsou určeny speciální torické čočky.
Díky rychlému vývoji technologických postupů při konstrukci a výrobě přístrojového vybavení a revolučním změnám v implantologii se z operace katarakty stává stále bezpečnější výkon. Operace katarakty v současné době představuje nejen odstranění šedého zákalu a návrat vidění, ale stává se zároveň refrakčním zákrokem, který pacientovi odstraní jeho refrakční vadu. V budoucnu lze očekávat další miniaturizaci sond k odstranění jádra a zavedení injikovatelných implantátů, které umožní kvalitní obnovu zrakových funkcí včetně akomodace.
V České republice došlo v posledním desetiletí v souladu s celosvětovým trendem k výrazným změnám v technice operace šedého zákalu a k prudkému vzestupu počtu operací. Zatímco v roce 1988 bylo u nás pro šedý zákal odoperováno 11 339 očí, v roce 2007 to bylo celkem 81 322 očí. Současná technika operace katarakty v topické anestézii umožňuje provádět operaci ambulantně bez nutnosti hospitalizace. Malý operační řez a implantace kvalitních měkkých nitroočních čoček zaručují rychlou zrakovou rehabilitaci a návrat k obvyklým pracovním i mimopracovním aktivitám. Současné technické i personální zázemí umožňuje provádět v České republice operaci ka­tarakty na vysoké úrovni, plně srovnatelnou se špičkovými pracovišti v zahraničí.

Doc. MUDr. Drahomíra Baráková, CSc.

Vademecum zdraví Podzim 2008