Stárnutí kůžeTak jako v každém jiném orgánu, probíhá i v kůži proces stárnutí. Přitom se ukazuje, že lidská kůže stárne dvojím způsobem. Vnitřní, fyziologické nebo-li intrinsické stárnutí zaznamenáváme většinou v celém organizmu na shodné úrovni. Je výsledkem pohybu ručiček na biologických hodinách a nedá se zastavit.
Fyziologické stárnutí je přibližně z 30 % podmíněno genetikou, avšak hlavní roli hrají neurohormonální vlivy. Kůže však podléhá i vlivům zevního prostředí, které mohou proces významně urychlit. Toto zevní (extrinsické) stárnutí kůže ovlivňuje především ultrafialové záření, jehož působení se označuje jako photoaging. Při photoagingu se podle některých autorů vlastně nejedná o prosté urychlení fyziologického procesu stárnutí, ale o jeho doplnění o další změny, takže se v poslední době dává spíše přednost označení poškození kůže vyvolané UV zářením. Na druhou stranu je však až na výjimky prakticky nemožné zabránit působení zevních vlivů, především ultrafialovému záření na kůži, takže v běžné populaci je extrinsické stárnutí běžnou součástí chronologického stárnutí kůže.

Věčně mladý
V civilizovaných zemích se neustále prodlužuje průměrná délka života a tím i stárnoucí proces v kůži. Zároveň však společnost nutí jedince vypadat pokud možno trvale mladě. Stárnutí jiných orgánů není obvykle na první pohled tolik zřejmé jako je tomu u kůže, takže dosažení pokud možno neměnného vzhledu po dlouhá desetiletí klade velké nároky na dermatology a je jednoznačnou výzvou pro všechny zúčastněné. Pod pojmem zdraví kůže dnes nechápeme pouze prosté potlačení např. zánětlivého procesu, ale musíme postupovat tak, abychom předešli i vzniku pozánětlivých změn např. hyperpigmentací, které by byly před několika lety považovány za známku vyléčení. Farmaceutický i kosmetický průmysl předkládá i pro kůži life-stylové preparáty, které jsou novinkou dnešní doby. Stejně jako v jiných orgánech, je třeba i v anti-agingové kožní ambulanci dobře znát molekulárně biologické aspekty procesu stárnutí. Poruchy hormonální rovnováhy stárnoucího organizmu je třeba i v kůži řešit stejně jako v jiných orgánech. Důležité je pátrání po individuálních rizikových faktorech pomocí klinického vyšetření a laboratorních a genetických testů.

Vliv UV záření
Důležitou informaci získá dermatolog, díky přístupnosti kůže, již prostým klinickým vyšetřením. Řada dalších věcí je však skryta hlouběji v kůži. Prokázalo se, že např. dermální fibroblasty (buňky vaziva) se v tkáňové kultuře dají u staršího člověka pasážovat o několik cyklů méně než u mladšího jedince. Starší kůže, podléhající pouze procesu intrinsického stárnutí je bez vlivu UV záření ztenčená. Naproti tomu kůže v solární lokalizaci je charakterizována kombinovanými změnami, kde se může střídat ztenčení koria i epidermis se zhrubnutím kožního povrchu, vytvořením větších či menších keratinizovaných ložisek v epidermis i výraznějších změn ve vazivu koria (vazivové vrstvy ležící pod pokožkou). Je to způsobeno tím, že photoaging postihuje díky UVA záření více struktury dermis. Ultrafialové záření totiž indukuje tvorbu matrixových metaloproteáz a způsobuje enzymatickou degradaci kolagenních vláken. Buněčné membrány, DNA a opět i vazivová tkáň jsou poškozovány volnými radikály, které v kůži vznikají působením UV záření. To vede k poškození a spotřebování antioxidačních mechanizmů, proces je znám jako oxidativní stres. Photoaging ale nenastupuje za stejných podmínek u každého. Roli tu hrají i genetické faktory určující fototyp, ale i různé neaktinické exogenní faktory označované souborně jako nezdravý životní styl. V rámci fotoagingu dochází i k tzv. fotokancerogenezi, tedy vzniku nemelanomových zhoubných kožních nádorů a jejich prekanceróz.

Prevence
V dermatologii se preventivní postupy zaměřené na stárnutí kůže neliší od ostatních oborů. Provádí se funkční diagnostika a anamnéza. Před první konzultací se doporučuje, aby pacient vyplnil dotazník s dobře cílenými otázkami zaměřenými na vnitřní i zevní rizikové faktory. Tvz. antiagingová anamnéza spočívá ve zjištění relevantních údajů o rodinné anamnéze, užívání léků, životním stylu, součástí je hormonální anamnéza a UV anamnéza (sluneční expozice, umělé UV zdroje a fotoprotekce). Zajímá nás i způsob stravování, dietní režimy nebo přítomnost diabetes mellitus, obezity a potravinové intolerance.

Vyšetření
Fyzikální vyšetření se zaměřuje na projevy kožního stárnutí jako je přítomnost hlubokých či jemných kožních vrásek, přesunů pigmentu, ochabnutí kožního tonu a pružnosti kůže. U laboratorního vyšetření se soustřeďujeme na relevantní hodnoty souvisejícími s kožním stárnutím proto, abychom se vyhnuli zatěžujícím obsáhlým odběrům. Odběr krve probíhá nalačno, poslední jídlo předešlého dne by mělo být podáno nejpozději v 18 hod. Pro hormonální analýzu je vhodný odběr krve mezi 8. až 10. hodinou ranní. Běžně dále vyšetřujeme krevní obraz, jaterní testy, krevní tuky, HBA1c, homocystein, stopové prvky a nádorové markery.
Výhodou kůže je, že se jedná o vnější orgán, takže existuje řada jednoduchých technik, které umožňují neinvazivní vyšetření. Pomocí přístrojů můžeme navíc snadno a objektivně diagnostikovat. Lze jimi získat informace o rozložení a intenzitě pigmentu, posoudit stav kožního povrchu pomocí korneometrie a sebumetrie, prozkoumat kolagen pomocí 20 MHz sondy, prozkoumat melanocytární a nemelanocytární pigmentové a jiné barevné změny pomocí digitální dermatoskopie nebo posoudit kvalitu vlasů s použitím digitálního trichogramu a dalších přístrojů.

Lokální terapie
Moderní kosmetické prostředky obsahují účinné látky, které se stále více zaměřují na ovlivnění známých mechanizmů stárnutí kůže. Deriváty kyseliny vitamínu A jsou dermatologicky nejlépe prozkoumané účinné látky proti stárnutí. Další preparáty obsahují prostředky ovlivňující oxidativní stres, kam patří např. vitamín C a vitamín E. Podobně jako vitamíny se chovají i látky jako je koenzym Q10. Antioxidační účinky mají polyfenoly např. ze zeleného čaje, který je oblíben především v asijských zemích. Bylo prokázáno, že mají mimo jiné i fotoprotekční účinky. Zajímavou skupinou jsou fytohormony, které lze podávat jak lokálně, tak systémově. Ovlivňují intrinsické stárnutí kůže, protože jsou schopny substituovat fyziologický pokles hladiny vlastních hormonů, především estrogenů. Fytohormony patří do skupiny izoflavonoidů. Připravují se především ze sóji, jedná se například o genistein, který má vysokou afinitu k estrogenním receptorům. Byl prokázán jeho příznivý účinek na metabolizmus kolagenu a tím i na snížení počtu vrásek.

Dermato-chirurgická léčba
Dermatologové mají k dispozici řadu postupů k vyhlazení kožního povrchu. Navíc většina z nich je minimálně invazivní. Dnešní dermatoestetická praxe se neobjede bez mikrodermabraze, povrchního a hlubokého chemického peelingu a ablativních a neablativních laserů. Botulotoxin působí ochrnutí svalů, takže jej při troše šikovnosti můžeme využít k zamezení pohybu mimických svalů a tím předejít tvorbě mimických vrásek. Jiné svalové partie, které nebyly botulotoxinem zasaženy, mohou při správném naplánování aplikace svým tahem napnout léčenou oblast a tím menší vrásky vyrovnat nebo zcela odstranit. Pro hlubší vrásky slouží různé injekční výplňové prostředky, implantovaná vlákna apod. Korektivní dermatologie má ve své náplni i provádění blefaroplastik, faceliftingu, transplantací vlasů apod. Pokleslé partie obličeje lze také augmentovat pomocí metody Aptos, při které se ošetřované partie jakoby zavěsí do speciálních vláken.

Celková terapie
Z hlediska celkového přístupu k antiagingu je důležité poradenství o zdravém životním stylu a výživě. Je třeba doporučit správnou kombinaci vitamínů a antioxidantů ve formě potravinových doplňků nebo tzv. funkčních potravin. Dnes se razí v této souvislosti termín nutrikosmetika. Jsou to preparáty, kde už je sestaven optimální poměr zmíněných látek. Doporučované potraviny by měly být nízkokalorické, ale bohaté na proteiny a stopové prvky, fytosubstance a další antioxidanty. Antiagingová terapie by se tedy měla skládat z preventivních postupů, do kterých můžeme zařadit ochranu proti UV záření, antioxidanty, lokální terapii s dermatokosmetikou, vitamíny a fytohormony. V další fázi nastupuje miniinvazivní až klasická dermatochirurgie používající dermabrazi, chemický peeling, lasery, botulotoxin, kys. hyaluronovou, výplně a plastickochirurgické úpravy. Mezi celkově podávané prostředky řadíme antioxidanty, hormonální substituci a poradenství v oblasti výživy a životního stylu.

Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA

Vademecum zdraví Zima 2008