Mamografické vyšetřeníRakovina prsu - v médiích snad nejčastější medicínské téma. Toto onemocnění u nás ročně postihne více než pět tisíc žen, často v produktivním věku a představuje významný celospolečenský problém. I přes zlepšení informovanosti je rakovina prsu opředena mnoha mýty, množí se otázky o podstatě onemocnění, možnostech diagnostiky a léčby. Na část otázek se pokusíme odpovědět.

Co je rakovina prsu?
Pod pojmem rakovina prsu rozumíme řadu zhoubných nádorů prsu, které se liší svými biologickými vlastnostmi, rychlostí růstu i prognózou. Typická rakovina prsu se zakládá u ženy již v mladém věku, u části žen dále v prsu roste, nádor se zvětšuje a při určité velikosti zakládá další ložiska v lymfatických uzlinách (hlavně v podpažní jamce) a vzdálených orgánech. Bez léčby pak vede postupně ke smrti. Existují však i případy, kdy nádor dále neroste, v růstu se zastaví a ke smrti nevede. Na druhém pólu jsou poměrně zřídka se vyskytující velmi agresivní nádory, které se již při velmi malé velikosti šíří mimo prs, do ostatních částí těla. Prognóza u takového typu nádoru není příliš dobrá.

Výskyt a rizikové faktory
Rakovinou prsu může onemocnět každý. U mužů je tento nádor vzácný, ročně u nás zaznamenáme jen něco přes padesát nových případů. U žen je výskyt stonásobně vyšší (přes pět tisíc nových případů ročně).
V mladém věku se rakovina prsu vyskytuje, ale jen zřídka - do 29. roku věku se vyskytuje jen asi 0,3 % ze všech případů. U starších žen se výskyt zvyšuje, větší vzestup počtu nových případů rakoviny prsu je především po 40. a 45. roku.
Na nepříznivém trendu trvalého vzestupu počtu nových případů ve vyspělých zemích se podílejí především civilizační faktory, „západní“ způsob života, stres, škodliviny v životním prostředí, nezdravé stravovací návyky.
Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny prsu patří ženské pohlaví, starší věk, časný věk prvních měsíčků a posun přechodu do staršího věku, pozdní věk prvního porodu, některá nezhoubná onemocnění prsu a předchozí karcinom druhého prsu. Podstatně vyšší riziko mají také ženy, u kterých se v blízkém příbuzenstvu (matka, sestra) objevila rakovina prsu nebo vaječníků, zvláště v mladším věku. Nejvyšší riziko mají ženy s prokázanou dědičnou mutací genu BRCA1/2. Ve studiích zabývajících se hormonální substituční léčbou se prokázalo také vyšší riziko při podávání těchto léků po dlouhou dobu (nepřerušovaně 10 let a déle).
Ženám s velmi vysokým rizikem, především při výskytu rakoviny u blízkých příbuzných, je možné ve specializované poradně nabídnout přesné zhodnocení rizika a speciální genetické testování. Pokud se podstatně vyšší riziko vzniku karcinomu prsu prokáže, stanoví se individuální plán sledování, případně se zvolí preventivní podávání některých léků.

Diagnostika a screening
Samovyšetření prsuVe většině případů se rakovina prsu vyvíjí postupně řadu let. Mamografie, někdy v kombinaci s dalšími zobrazovacími metodami, umožňuje odhalit nádor o dva až tři roky dříve, než vyšetření pohmatem. Při tzv. mamografickém screeningu jsou vyšetřovány ženy bez příznaků onemocnění prsu z cílem zachytit co největší množství ještě skrytých nádorů. Bylo prokázáno, že mamografickým screeningem je možné snížit úmrtnost na rakovinu prsu až o 40 %.
V České republice je preventivní mamografie hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění od 45. do 69. roku věku, a to ve dvouletých intervalech. Z vyhlášky ministerstva zdravotnictví je každý praktický lékař a gynekolog povinen poslat ženu na mamografii. Odborné společnosti a ministerstvo zdravotnictví garantují v centrech akreditovaných pro screening velmi vysokou kvalitu všech vyšetření. Centra jsou pravidelně kontrolována na místě a jejich výsledky jsou analyzovány.
Je nutné, aby ženy chodily opakovaně a pravidelně. Může se totiž stát, že se při mamografickém vyšetření nádor sice již vyskytuje, ale je ještě pod prahem zachytitelnosti mamografickým vyšetřením. Pokud by další mamografie v daném intervalu nebyla, nemusel by být nádor v době záchytu již ideálně malý. Dvouletý interval mezi vyšetřeními je kompromisem mezi možnostmi zdravotního pojištění a přínosem - u žen s některými z rizikových faktorů je vhodnější interval každoroční, především do 55 roku věku.

Riziko mamografie
Mamografie je metoda rychlá, až na výjimky nebolestivá, obavy z toho, že by mamografie mohla přímo vyvolat rakovinu, jsou zcela neopodstatněné. Mamografie sice využívá speciální rentgenové záření, radiační zátěž je však velmi malá, zcela teoretické riziko je vyváženo jednoznačným přínosem. Na velkých studiích bylo prokázáno, že je možné mamografii bez obav provádět opakovaně až do vysokého věku. Podmínkou je však vysoká kvalita center. Mamografie není vhodnou preventivní metodou u žen pod 40 let. U mladých žen, které mají bohatou žlázu, je většinou méně přínosná a prs je navíc na záření vnímavější. Proto se u mladých žen mamograafie provádí jen u vybraných případů, ultrazvukové vyšetření zpravidla dostačuje.

Možnosti léčby
Pokud je zjištěn nádor malý, v počátečním stádiu, je téměř stoprocentní pravděpodobnost úplného vyléčení. Nové léky a léčebné postupy jsou však stále úspěšnější i u nádorů větších. Léčbu u karcinomu stanovuje vždy pro každou ženu individuálně onkolog v týmu s chirurgem, gynekologem, patologem a radiologem - mamodiagnostikem.

Kde získat informace
Při jakýchkoliv obtížích by měla žena ihned navštívit svého lékaře (praktického lékaře, gynekologa) nebo přímo akreditované mamodiagnostické centrum. Již mnoho let také úspěšně funguje bezplatná AVON Linka proti rakovině prsu 800 180 880, kde na Vaše dotazy odpovídají vedle lékařů a psychologů také ženy, které mají s rakovinou prsu své osobní zkušenosti. Cenné informace včetně seznamu akreditovaných center naleznete na webovských stránkách Asociace mamodiagnostiků ČR www.mamo.cz.

Doc. MUDr. Jan Daneš, CSc.

Vademecum zdraví Zima 2005