Bolesti břichaPrůjem, zácpa, plynatost, kručení v břiše. Skupina slov popisujících nepříjemné jevy, jejichž význam se nemusí nikomu vysvětlovat. Souhrnně se nazývají střevní trávicí obtíže a mohou být projevem závažné střevní nebo celkové choroby. Jednou za čas se s nimi potýká každý. A ani hned nemusí běžet k lékaři. Tenké a tlusté střevo slouží hlavně ke vstřebávání potravy a tato činnost je zásadně ovlivňována jejím složením. Každý stravovací prohřešek se tedy musí zákonitě projevit. Na půl kila klobás a několik litrů piva není naše tělo stavěno a dá nám to jasně najevo.
Je také třeba mít na paměti, že na zažívacím traktu se projevují výkyvy našeho duševního stavu. Průjmy jsou běžné při velkém stresu a internisté udávají, že nemalá část onemocnění, které diagnostikují, jsou psychosomatického původu. Trvalá psychická nepohoda se prostě tu a tam projeví onemocněním některého orgánu. Střevem také dostáváme do těla velkou část léků a některé z nich na střevo působí buď přímo, nebo jako vedlejší nežádoucí efekt.
Kdy se tedy máme změnou naší stolice znepokojovat? Klasická poučka říká, že stolice s četností od tří za den až po jednu za tři dny je stále v normě. Velice rozšířen je názor, že je třeba vyprázdnit stolici alespoň jednou denně. Naprosto normální jsou však také pouhé 3 stolice týdně. Každý z příznaků se dá řešit léky, ale vždy je lepší nejdřív najít a léčit skutečnou příčinu problému.

Příliš rychlá střevaPrůjem
Průjem ani zácpa nejsou přesně definovány, takže není nic podivného, jestli se vás bude lékař detailně ptát na složení vaší stolice, její četnost a jiné okolnosti (barvu, zápach). Pro označení průjem ale není tolik směrodatná četnost stolic jako jejich konzistence (soudržnost). Klasický infekční průjem je charakteristický množstvím velmi řídkých až vodnatých stolic.
Průjem svědčí o tom, že střevo obsahuje látky, které ho dráždí, nasávají vodu nebo brání vstřebávání vody. Mohou to být toxiny produkované bakteriemi, cizorodá látka, ale i běžná složka potravy, které je nadbytek nebo ji poškozené střevo nedokáže strávit. Může jít také o zvýšený pohyb střev způsobený stresem, poruchou nervového systému nebo působením léků. Například antibiotika mohou dezinfikovat střevo i od prospěšných bakterií a tím způsobit průjem.
Typický cestovatelský průjem je projevem razantní změny složení potravy, na kterou tělo není zvyklé tvořit enzymy. Většinou ale bývá současně způsoben také nedokonalou hygienou. Navíc lidé v různých částech světa mají střeva osídlena různými druhy a kmeny bakterií. Jako lék první volby vhodný ke krátkodobému řešení průjmů je živočišné uhlí. Pokud jsou průjmy úporné a vodnaté, hrozí dehydratace (odvodnění) organizmu a je nutno dostatečně pít nebo pacientovi podat infuzi.

Stolice jako vzácnost
Zácpa může být někdy projevem příliš malého množství vlákniny v potravě. Často se na ní podílí zpomalení nebo úplně zastavení peristaltiky (pohybů střev) v důsledku úrazu, zánětu v břišní dutině či nedostatku tělesného pohybu. Zácpa také v některých případech souvisí s malým příjmem tekutin, vedlejšími účinky léků nebo nervovými poruchami. Je také běžná po operaci břicha nebo hrudníku.
Pokud není příčinou vážné onemocnění, pomáhá proti zácpě spolehlivě zvýšený příjem vlákniny (ovoce, zelenina, sója, celozrnné pečivo a rýže) a vody. Voda je přitom nezbytná, protože příjem samotné vlákniny může vést k ucpání střev. Při použití projímadla je nutné si uvědomit, že se často vyprázdní celé tlusté střevo. To se normálně neděje, takže po projímadlech trvá déle tvorba další stolice.

Meteorizmus, flatulence a borborygmy
První dvě cizí slova označují odborně vzedmutí břicha plynnou náplní (meteorizmus, slovo je převzaté z řečtiny) a pouštění této náplně z těla ven (flatulence, převzato z latiny). K plynatosti a následnému zvýšenému odchodu plynů dochází tím, že se do tlustého střeva dostane nestrávená potrava. Tu s radostí konzumují bakterie a jako vedlejší produkt vytvářejí plyn, který se ve střevě hromadí. Například luštěniny známé tím, že způsobují plynatost, obsahují bílkovinu, kterou není lidský zažívací trakt schopen strávit. Proto se dostane až k bakteriím a vede k plynatosti. U většiny případů plynatosti by změna složení potravy měla pomoci. Pokud ne, je vhodné navštívit lékaře.
Kručení v břiše (ošklivé řecké slovo borborygmus) vzniká přeléváním tekutého obsahu v plynem naplněné trávicí trubici. Většinou jde o naprosto normální jev, ale také může značit zvýšený pohyb střev nebo zesílené kvasné procesy.

Choroby střev
Velmi důležité je všímat si příměsí ve stolici. Nejčastější je krev. Pokud je světlá, znamená to, že zdroj krvácení je v tlustém střevě nebo konečníku. Tmavá, až dehtovitá stolice svědčí o krvácení ve vyšších etážích trávicího traktu – tenkém střevě, žaludku nebo jícnu. Zdrojem krvácení mohou být nádory ve stěně střeva, záněty, vředová choroba, jícnové varixy (křečové žíly), hemoroidy nebo poranění způsobená spolknutými předměty.
Střevní onemocnění, která se projevují výše popsanými problémy, lze rozdělit na dvě kategorie.
Jedná se o nemoci infekční, které jsou způsobeny různými organizmy (bakteriemi, viry, prvoky, červy). V Česku se nejčastěji vyskytuje salmonelóza. Patří sem ale také závažné choroby jako cholera, úplavice nebo břišní tyfus, které jsou naštěstí u nás vzácné. Projevují se vodnatými a často úpornými průjmy. Mohou se přidat silné bolesti břicha a zvracení. Riziko dehydratace je u těchto chorob veliké, největší nebezpečí hrozí u dětí.
Neinfekčních střevních onemocnění je celá řada. Poruchy vstřebávání různých složek potravy jako je celiakie (nesnášenlivost lepku) se většinou projeví průjmy, hubnutím a celkovou slabostí. Nepříjemnými chorobami jsou neinfekční záněty střeva – Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. Projevují se nejčastěji opakovanými průjmy, bolestmi břicha a teplotami, někdy dochází ke krvácení do střeva. Nádory ve střevní stěně se mohou projevit střídáním průjmu a zácpy, prakticky vždy jsou doprovázeny krvácením.
Poruchou střev se může také projevit jakékoli onemocnění v jejich blízkosti nebo i celkové onemocnění. Například prvním projevem cukrovky někdy může být střídání průjmu a zácpy. Z výše zmíněného tedy vyplývá, že je při delším trvání obtíží (počítáno na dny) vždy nezbytné navštívit lékaře. Nikdo se s podobně choulostivými problémy nesvěřuje rád, ale včasné rozpoznání nemoci výrazně zvyšuje šance na vyléčení.

MUC. Zdeněk Purkar MeDitorial

Vademecum zdraví Podzim 2007