Někteří lidé považují bolest hlavy za banální onemocnění, které doprovází chřipku a nachlazení. Dutiny v hlavě jsou zanesené hlenem, a tak bolí. Více je ale těch, kteří trpí bolestmi hlavy pravidelně bez dalších zjevných příznaků nějakého onemocnění. Když nás bolest paralyzuje natolik, že nejsme schopni se soustředit na práci, je namístě hledat příčinu v podráždění nervů, ve stresu nebo špatném životním stylu.
Druhy bolesti
Existují desítky druhů bolestí hlavy. Základní dělení je na primární a sekundární. Primární jsou ty, které se vyskytují samy o sobě bez jiných příznaků. Řadí se mezi ně klasická migréna a také tenzní bolest hlavy. Naopak sekundární bolest hlavy je spojena s dalším onemocněním a je vlastně jedním z jeho příznaků. V celkovém počtu jasně vedou primární bolesti hlavy, které tvoří tři čtvrtiny případů. Dnes už se bolest hlavy řadí mezi civilizační choroby spolu s cukrovkou, vysokým krevním tlakem, obezitou atd. Je prokázáno, že některý typ bolesti hlavy zasáhl někdy v životě přes 90 % populace. Přitom bolestivost hlavy u žen je o několik procent vyšší.
Proč hlava bolí?
U primární bolesti je důvodů nespočet. Významnou roli hrají například změny počasí a změny tlaku vzduchu, stres a shon, přepracování a únava, nedostatek spánku nebo naopak jeho přemíra, dědičnost nebo hormonální výkyvy (menstruace u žen). Důležité je i životní a pracovní prostředí. Nesmí být příliš hlučné a prašné. Vliv mají i intenzivní a nepříjemné pachy nebo kouření.
Migréna
Řadí se mezi nejintenzivnější a nejnepříjemnější bolesti hlavy. Je charakteristická nesnesitelnou pulsující bolestí, nejčastěji v oblasti čela, pocitem na zvracení, světloplachostí a citlivostí na zvuky. Bolest se může v průběhu času zesilovat či zeslabovat. Pacienti trpící migrénou často popisují, že před začátkem bolesti prožívají zvláštní pocity. Jedná se zpravidla o euforii nebo naopak melancholické až depresivní stavy, podrážděnost nebo ospalost. Mívají stavy nechutenství nebo naopak pociťují velkou chuť na nějaký konkrétní druh potraviny. Migréna může přetrvávat od několika hodin do několika dnů. Bolest je tak nesnesitelná, že je nutné vzít si prášek, ale ani tak není zaručeno, že pomine. Účinné mohou být léky s látkami jako ibuprofen, paracetamol a kyselina acetylsalicylová nebo tzv. triptany. Je bezpodmínečně nutné užít lék již při prvních příznacích migrény. Při již spuštěném záchvatu většinou nepomáhají. Je tedy nutné poskytnout tělu první pomoc cílenou péčí. Někomu může pomoci navlhčený studený ručník přiložený k čelu a klid na lůžku, případně masáž krku a spánků. Mezi jednoduchá a účinná pravidla patří klid v nehlučném prostředí, v chladné místnosti, přítmí bez výrazných vůní a pachů. Teprve při dodržení všech těchto podmínek máte naději, že si od pravé migrény ulevíte. Známá je také skutečnost, že migrénu mohou způsobovat i některé druhy potravin, například čokoláda nebo plísňové sýry.
Tenzní bolest
Tenzní bolest hlavy bývá tupá a postupně nabývá na intenzitě. Pacienti ji popisují jako pocit svírání obručí kolem hlavy. Mají také citlivé hlavové svaly a je jim nepříjemné například česání vlasů. Je klasickým produktem moderní uspěchané doby.
Hlavním spouštěčem bývá stres, emoční vlivy a únava organizmu. Jaká je objektivní příčina ale lékaři zatím nevědí. Nebyly prokázány souvislosti s genetikou ani hormonálními změnami. Bolest je velmi výrazná a nepříjemná a může trvat od několika minut po několik dnů. Na rozdíl od migrény má ale zpravidla kratší trvání. Pokud se tenzní bolest objevuje častěji, je stejně jako u migrény nutné vyhledat pomoc lékaře. Odborník bere v úvahu i další možné faktory vzniku nemoci – například předešlý úraz, zánět dutin, defekt páteře apod. Při občasných tenzních bolestech není léčba příliš náročná. Zpravidla zaberou běžná analgetika, nutné je také vyvarovat se stresujících a emočně náročných situací.
U trvale se opakující bolesti přistupují lékaři k celkové terapii, ve které jsou zahrnuty jak medikamenty, tak relaxace a snaha o zlepšení psychického stavu.
U lékaře
Základem stanovení správné diagnózy je pro lékaře rozhovor s pacientem. Je na místě informovat jej o okolnostech vzniku obtíží i o jejich průběhu. Pacient by si měl pamatovat přibližnou délku trvání bolesti, kde přesně se bolest vyskytuje, prostě vše, co může lékaři pomoci ke stanovení správné léčby.
Často je bolest spojena i s řadou doprovodných příznaků jako je pocit na zvracení, roztěkanost, špatné vidění apod. Pokud je na bolesti hlavy něco anomálního, může lékař přistoupit krom běžného vyšetření v ordinaci i k dalším metodám – například počítačové tomografii hlavy (CT), snímání aktivit mozku prostřednictví EEG, rentgenu páteře nebo k magnetické rezonanci. Důvody bolestí hlavy jsou ale většinou zcela banální a lékaři ke složitějším vyšetřením nemají důvod přistupovat. Bolesti tak úporné, že je nutné vyhledat lékaře, většinou vyžadují celkovou terapii. Její součástí je stoprocentní dodržování pitného režimu, protože i nedostatek tekutin bývá často spouštěčem bolestí. Dále jsou to medikamenty a vyvarování se rizikových potravin, prostředí a situací.
(iso)
Vademecum zdraví Zima 2009
