Před sedmdesáti lety, v srpnu roku 1938, zahájila svou činnost Masarykova vojenská nemocnice, která později získala název Ústřední vojenská nemocnice Praha. Ta je dnes jedním z nejšpičkovějších zdravotnických pracovišť u nás.
Historie ÚVN
Rozhodnutí o stavbě nové pražské vojenské nemocnice vzešlo v roce 1925. Iniciovaly je parlamentní kruhy, které tak pozdravily jubileum 75. narozenin prezidenta republiky. Národním shromážděním tak byl přijat zákon, kterým se k „Všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze II a zřizuje se Masarykova vojenská nemocnice“.
Vlastní činnost zahájila Masarykova vojenská nemocnice 1. srpna roku 1938, kdy byla přestěhována většina oddělení ze staré budovy na Karlově náměstí a z odloučeného oddělení pro nemoci vnitřní z kasáren na Pohořelci. První pacienti nastoupili 1. září 1938.
Prolog byl však velmi krátký, do nové etapy vývoje se nerozvinul.
Po tragickém přerušení vývoje československé státnosti na jaře roku 1939 se nemocnice zmocnila okupační německá armáda a využila ji jako svou záložní nemocnici – Reserve Lazaret I, Prag. Kapacita byla postavením devíti dřevěných baráků rozšířena na 2 000 lůžek. Specializovala se na urologická onemocnění a rekonstrukční obličejovou chirurgii. Druhou světovou válkou byl vývoj československé vojenské zdravotnické služby na domácí půdě přerušen.
Po roce 1945 byly obnoveny všechny hlavní funkce československé zdravotnické služby a v podstatě vrácena podoba z tzv. první republiky. Zásadně změněné politické poměry po roce 1948 se pochopitelně promítly i do vývoje nemocnice. Ta však představovala po odborné stránce nejlépe organizované, vybavené a dotované zdravotnické zařízení celé tehdejší ČSLA. V případě potřeby byla využívána i celostátními zdravotnickými složkami.
Třicetiletí existence nemocnice dostalo bohužel dramatický zásah okupací tehdejšího Československa Sovětskou armádou. Projevy tohoto aktu, vnitropolitické důsledky, neminuly ani ÚVN, její jednotlivé pracoviště. Smutným důsledkem pokusu o reformu tehdejšího režimu a jeho opětovného utužení byl nucený odchod některých pracovníků z nemocnice, či ovlivnění možností a služebního postupu u některých dalších. Také mezinárodní izolace, respektive jen jednostranná orientace (příznačná zejména pro sedmdesátá léta), ovlivnila škálu a zaměření vědeckovýzkumné a odborné činnosti. Jedním z obecných důsledků tohoto stavu bylo opožďování za výdobytky vědy a technologického pokroku ve světovém měřítku.
Přesto, a to je podstatné, plnila ÚVN úlohu uznávaného centra československé medicíny. Vysoká profesionalita a pevné odborné zaměření byly orientací, která do značné míry překlenula snahy o zpolitizování medicíny – jevy tolik příznačné pro další oblasti života tehdejší československé společnosti. Stala se tak devizou, která osvědčila svou platnost i v nadcházejících nových podmínkách.
Současnost
Ústřední vojenská nemocnice Praha (ÚVN) je dnes špičkové zdravotnické zařízení, které po celou dobu svého sedmdesátiletého vývoje poskytuje zdravotnické služby na vysoké úrovni.
Tento fakt potvrdilo v roce 2004 udělení mezinárodní akreditace JCI (Joint Commission International). ÚVN Praha se tak stala první nemocnicí v Česku i ve střední a východní Evropě, která získala certifikát o mezinárodní akreditaci, a je tedy nemocnicí s maximální možnou kvalitou péče a bezpečím pro pacienty. Certifikát platí pouze tři roky, a tak v roce 2007 obhájila ÚVN statut akreditované nemocnice.
ÚVN Praha nabízí komplexní spektrum zdravotnické péče s výjimkou dětského lékařství, porodnictví a kardiochirurgie. Za prioritu považuje urgentní medicínu. Heliport umístěný na střeše pavilonu CH2 umožňuje příjem pacienta z vrtulníku přímo do haly. Heliport ÚVN je zatím jediný v Česku, který je plně technologicky vybavený a uzpůsobený i k nočnímu přistávání vrtulníků.
ÚVN Praha má pět klinik a dvacet odborných oddělení, kde se provádí vysoce odborné a specializované výkony a ošetření. A to především v těchto oblastech: interní klinika – gastroenterologie – a kardiologie.
Neurochirurgická klinika je vedoucím pracovištěm v České republice v oblasti operací nádorů mozku a cév. Chirurgická klinika se specializuje na chirurgii zažívacího traktu, jater a slinivky břišní.
Oční klinika provádí na velmi vysoké úrovni veškeré zevní i nitrooční operace se zvláštním zaměřením na operace katarakty, glaukomu, vitreoretinální a transplantační výkony (vlastní oční tkáňová banka) a na veškerý sortiment laserové léčby.
ORL klinika zajišťuje vyšetření, ošetření ambulantních pacientů ORL oddělení ve všeobecných ambulancích i v odborných poradnách (otologická, otoneurologická, rhinologická, endokrinochirurgická, onkologický dispenzář) a disponuje nejmodernější technikou a vybavením v rámci celé České republiky.
V listopadu roku 2005 byl v ÚVN Praha uveden do provozu robotický systém da Vinci. Robotické operace jsou prováděny v urologii, gynekologii a chirurgii. Tým urologického oddělení provádí pomocí robota radikální prostatektomií pro karcinom prostaty. Úspěchy urologického pracoviště ÚVN Praha byly podtrženy vyhlášením nejproduktivnějšího robotického oddělení v Česku za rok 2006. Do současné doby bylo provedeno přibližně 300 robotických operací v oblasti urologie.
ÚVN Praha je i výcvikovým, vzdělávacím a odborným léčebným zařízením Armády České republiky, které poskytuje zdravotní péči nejen civilnímu obyvatelstvu, ale posuzuje zdravotní stav vojáků v činné službě a žadatelů o vstup do Armády ČR. Dále odborně připravuje zdravotníky na působení misí AČR v zahraničí.
zdroj: tiskové oddělení ÚVN
Vademecum zdraví Podzim 2008
