ZeleninaŘekni mi, co jíš a já ti povím, jaký jsi – tento výrok v sobě skrývá mnoho pravdy. Propojení mezi stravou a zdravím je velmi silné. Lid­ský organizmus má totiž, stejně jako jiné živé organizmy, velmi vyvinutou schopnost přizpůsobit se. Špatné životní prostředí, stres nebo nekvalitní či nezdravé potraviny tak po jistou dobu pokorně snáší. Přijímá je a přizpůsobuje se jim, takže vše vypadá na první pohled v pořádku, ale jen do určité doby. Nakonec necitlivost k potřebám těla vždy vyústí v nemoc, přitom okolnosti nemusí působit nijak dramaticky. Stačí, že se příliš nešetříte, pijete hodně kávy a jste neustále v pracovním stresu, který nikde neventilujete. Pravděpodobně se u vás za několik let (někdy i desetiletí) objeví problémy s imunitou nebo psychické problémy jako je například syndrom vyhoření. Ty pak mohou přerůst v ještě daleko vážnější komplikace.

Civilizační choroby
Špatná strava má přímou souvislost s civilizačními chorobami jakými jsou cukrovka nebo kardiovaskulární a nádorová onemocnění. Česká republika je například trvale na prvním místě ve výskytu rakoviny tlustého střeva v Evropě. Pravděpodobně je naše neslavné prvenství i důsledkem nezdravé české kuchyně bohaté na tuky, vepřové maso, knedlíky, uzeniny apod., stejně jako běžné konzumace alkoholu od poměrně mladého věku. K českým zlozvykům se pak přidávají i problémy sužující celou tzv. vyspělou společnost – vyšší příjem energie než její výdej, přejídání, závislost na jídle a strava bohatá na tzv. rychlé cukry, konzervanty a jiná chemická aditiva. Prvními důsledky bývá vysoký krevní tlak a obezita, postupně se přidávají další, například diabetes a po desítkách let také kardiovaskulární onemocnění a rakovina.

Správné složení stravy
Pro výživu lidského organizmu je nejdůležitější pravidelně doplňovat sedm základních složek. Patří mezi ně voda, protože je jedním z hlavních stavebních materiálů našeho těla. Důležité jsou sacharidy (cukry), které jsou součástí skupiny uhlohydrátů (dále pak škroby a vlákniny), bílkoviny, tuky a také vitaminy a minerály. To, že mezi nepostradatelné látky patří i sacharidy a tuky, může být pro některé matoucí, ale je to tak. Záleží totiž velmi na druhu tuku či cukru, který požíváme. Například klasický rafinovaný bílý cukr není zdravý. Tělo jej totiž složitě spaluje. Nerafinovaný tmavý cukr, med nebo přírodní hroznový cukr je pro lidský organizmus lépe zpracovatelný. S rozmachem obchodů s racionální výživou je možné sehnat i jiné přírodní alternativy sladidel – například extrakt z tropické rostliny stevie. Stevia rebaudiana je léčivá rostlina s drobnými bílými kvítky, kterou lze pěstovat i v našich středoevropských podmínkách. Je 200–300 krát sladší než běžný cukr, takže k oslazení stačí opravdu malé množství. Je vhodná pro diabetiky a jedince, kteří špatně spalují běžné cukry. Ale i pro lidi redukující váhu, protože je nízkokalorická. Má antibiotické účinky, takže ji lze používat i jako kloktadlo při zánětech v ústech, aftech apod.

Vhodné potraviny
Základem zdravé stravy by měly být celozrnné obiloviny jako jsou pšenice, žito a oves a výrobky z nich – klasický český chléb, obilné kaše, neslazené muesli apod. Ti, kteří chtějí kvůli dobré průchodnosti střev omezit příjem lepku, mohou využívat jáhly, rýži, kukuřici nebo soju.
Stejně zásadní je i zelenina a ovoce bohaté na tzv. fytolátky, tedy léčivé látky obsažené v rostlinách. Bílkoviny rostlinného původu najdeme v ořeších a luštěninách. Bílkoviny živočišného původu – například bílek či maso – nejsou tak zdravé jako ty pocházející z rostlin, proto bychom je v jídelníčku měli omezit. V rozporu s míněním starších generací není životně důležité ani mléko. Naopak může být zdrojem zvýšené produkce hlenu v organizmu. U části populace se také projevuje alergie na laktózu (tedy mléčný cukr), nemívá tak dramatické účinky a u velkého procenta nemocných zůstává celý život neodhalena. Mléko a mléčné výrobky mohou mít souvislost i s opakovanými gynekologickými záněty, stejně jako bílé pečivo, plísňové sýry a rychlé cukry. Tzv. rychlé cukry se používají v běžných cukrovinkách, sušenkách a čokoládách na trhu a mají velmi negativní vliv na imunitu našeho těla, protože ničí přirozené prostředí ve střevech a vyživují kvasinky a jiné nežádoucí organizmy.

Vláknina v jídelníčku
Co je to vlastně ta všemi proklamovaná a stále připomínaná vláknina? Tvoří ji převážně polysacharidy, které najdeme v ovoci, zelenině, luštěninách, bramborách, rýži, v cereálních výrobcích a v kvalitním celozrnném pečivu. Sama o sobě nemá téměř žádnou výživovou hodnotu, přesto je životně důležitá pro naše zdraví. Vláknina má příznivé účinky na zažívání a trávicí systém. Můžeme díky ní regulovat trávicí potíže, zácpu, průjem, syndrom dráždivého tračníku a používá se i jako prevence hemoroidů. Vláknina hraje významnou roli i při redukci váhy. Naplňuje žaludek, prodlužuje trávicí proces a způsobuje pocit sytosti. Navíc snižuje hladinu krevního cukru i cholesterolu a pomáhá vylučovat z těla nebezpečné toxiny.

(iso)

Vademecum zdraví Zima 2009