Nevhodné stravování dětíPodobně jako v předchozích obdobích musí výživa i v předškolním a školním věku pokrývat energetickou potřebu jedince a jeho růst. Protože však dítě v tomto věku již roste až do puberty pomaleji, mělo by také přijímat – přiměřeně svému vzrůstu – méně potravy. Znamená to, že na jedné straně sice klesá jeho energetická spotřeba počítaná na 1 kg hmotnosti,  ale na druhé straně se díky přirozenému nárůstu hmotnosti celkový počet přijatých kalorií samozřejmě zvyšuje.

Potravní pyramida
Na zásadě, že strava by měla být vyvážená a pestrá, se tím pochopitelně nic nemění. Vy­vážená strava v předškolním a školním věku se dá velice dobře vyjádřit pomocí potravní pyra­midy. Základem potravní pyramidy jsou potraviny, které by mělo dítě konzumovat denně: patří mezi ně produkty z obilovin, tj. pečivo, těstoviny a rýže. Je lepší volit alespoň z části obiloviny celozrnné, protože obsahují více minerálních látek, vitamínů a vlákniny.
První patro pyramidy zaujímá zelenina a ovoce, zatímco druhé patro patří mléku, mléčným výrobkům a masu (nikoli uzeninám; ty je vhodné podávat dětem i v tomto věku spíše výjimečně). Maso nemusí být na jídelníčku každý den; občas je mohou zastoupit vejce, která jsou také zdrojem živočišných bílkovin.
Na vrcholu potravní pyramidy jsou zejména tuky. Tzv. přirozeně přítomné jsou tuky, které obsahuje například maso, zatímco tuky označované jako přidané jsou ty, které si mažeme na pečivo, jimiž si mastíme přílohy apod. I v tomto věkovém období platí, že zbytečně vysoký přísun především živočišných tuků způsobuje nejen problémy s hmotností, ale může odstartovat aterosklerotické změny cév. Pro praktický život to znamená, že samozřejmě můžeme dítěti namazat například chléb máslem a že do pokrmů bychom měli rovněž těmto dětem nadále přidávat rostlinné tuky, tj. rostlinné oleje, ale že smažené a nadměrně tučné potraviny typu řízků by se měly v jídelníčku předškoláků a školáků objevit opravdu jen výjimečně, a pochutiny typu chipsů by neměli dostávat vůbec.
Kromě tuků mají na vrcholu oné potravní pyramidy své místo i sladkosti, k nimiž je nutno počítat mj. také tolik oblíbené sladké limonády. Dětem by pamlsky s vysokým obsahem cukru měly být podávány opravdu jen výjimečně.
Nezbytný je samozřejmě také dostatečný přísun tekutin. V těchto věkových obdobích mohou zdravé děti přijímat denně 0,5 litru mléka (sladkého či kysaného); kromě něj jsou pro ně vhodné především kvalitní neslazené vody a čaj (neměl by být nikdy příliš silný, protože obsahuje mj. kofein; vhodnější než černý je čaj zelený).

Snídaně a svačiny
Výživa ve školním věku má samozřejmě svá specifika. Podle průzkumu se ukazuje, že až 40 % školáků nesnídá, což je nežádoucí jev, který může ovlivňovat školní výkonnost i celkové složení stravy – děti jsou potom ochotnější jíst různé pamlsky a pít nevhodné nápoje nabízené nápojovými automaty ve školách.
Co se svačin týče, neměly by je tvořit sladkosti (sušenky, čokoládové tyčinky). Mnohem výhodnější je například celozrnné pečivo, mléčné výrobky, syrové ovoce nebo syrová zelenina. Protože mnoho dětí se stravuje ve školních jídelnách, měli by rodiče při přemýšlení nad celodenním jídelníčkem brát oběd v úvahu a jeho složení by měli přizpůsobovat snídani, svačinu a večeři. Měli by se také přesvědčit o tom, zda dítě do jídelny opravdu chodí, eventuálně se snažit ovlivnit kvalitu školních obědů.

Tekutiny
Kamenem úrazu výživy ve školním věku bývá příjem tekutin. Jejich nedostatek komplikuje nejen trávení (může být
mj. důvodem zácpy), ale může dokonce snižovat výkonnost a schopnost koncentrace dítěte. Bohužel mnohdy sice škola nechá nainstalovat automaty na nápoje, ale v nich bývají pouze sladké limonády, či dokonce káva; obojí je samozřejmě pro tyto děti nevhodné.

Potravinové doplňky
Nebude bez zajímavosti podívat se ještě na tzv. potravinové doplňky. Patří k nim vitamíny, minerální látky a stopové prvky, potraviny ovlivňující bakteriální osídlení tlustého střeva.
I v tomto věku platí, že preparáty obsahující vitamíny, minerální látky a stopové prvky je nutné podávat pouze dětem ne zcela zdravým a těm, které nepřijímají vyváženou stravu, a to ještě po poradě s ošetřujícím lékařem. Naproti tomu preparáty ovlivňující střevní flóru jsou vhodné pro všechny děti. Důležité je i to, že se jimi prakticky nelze předávkovat a že je lze považovat za velmi významné pozitivní ovlivnění nejen lokálních poměrů ve střevě, ale i celkového zdravotního stavu, protože zlepšují obranyschopnost organizmu a snižují výskyt alergických onemocnění.

Bakterie
Za normálních okolností se v tlustém střevě vyskytuje velké množství bakterií, z nichž mnohé jsou lidskému zdraví prospěšné (nepatogenní), zatímco jiné (patogenní) mu mohou škodit. Proto je správné podpořit ty „hodné“, k nimž patří bakterie bifidogenní a laktobacilární.
Ovlivnit střevní flóru pomocí „hodných“ bakterií je možné dvěma způsoby: buď vytvářet preventivně pomocí potravin či potravinových doplňků ve střevě prostředí příznivé pro tyto „hodné“ bakterie (lékaři používají termín prebiotický efekt), vhodné jsou k tomu kromě mateřského mléka například banány, skořice, cibule, artyčoky a chřest; nebo dodávat „hodné“ bakterie do organizmu přímo (odborně se tomu říká probiotický efekt) – vhodné jsou k tomu potraviny či potravinové doplňky, které obsahují bifidogenní a laktobacilární bakterie (jogurty s živou kulturou, kysané mléčné výrobky apod.) V obou případech jde o to, že se zvyšuje odolnost proti průjmovým onemocněním a zároveň se posiluje imunita neboli obranyschopnost celého organizmu.

z knihy Péče o dítě vybral jp

Vademecum zdraví Zima 2007